„Bobby a Cappy“

Konečně se mi poštěstilo sehnat poměrně kvalitní fotografii, která mě vždycky dostane, kdykoliv se na ní podívám. Není to jen absolutně ojedinělý a technicky zdařilý snímek. Má něco navíc, jakoby zachycoval auru koně, který formoval australský národ v dobách temných ekonomických zvratů, které otřásly světem ve 30. letech 20. století. Ano, legendární Phar Lap s jeho mírnou povahou, kterou lze ze snímku téměř „cítit“. Malý klučík, který se srdnatě drží hřívy na kohoutku obrovského ryzáka, dodává tomuto snímku ten pravý nádech neuvěřitelnosti. Jmenuje se Gerald Telford, ale nikdo mu neřekne jinak než „Cappy.“
„Bobby a Cappy“, 1931
Kůň, který ve svém čase vyhrával dostih za dostihem jako nezdolný bojovník a hrdina národa, tu stojí a trpělivě pózuje pro fotografa, jakoby tušil, že za pár desítek let se na tuto fotografii budou lidé dívat a žasnout nad jeho mírnou povahou, bojovným srdcem a charakterem gentlemana. I když nemá ani ohlávku, ani uzdečku, stojí Phar Lap jako socha, vědom si toho, že by svým neuváženým pohybem mohl ublížit hošíkovi, kterého mu posadili na hřbet.

Tento „dechberoucí“ snímek mi pokaždé hrne slzy do očí… Vzpomenu-li si na tragický a bolestivý konec tohoto velikána turfu v 1932, nedokážu se ubránit dojetí.

Fotografie byla pořízena v roce 1931 na farmě Bacchus March a podnětem k jejímu pořízení byl pravděpodobně Phar Lapův nadcházející „výlet“ do Severní Ameriky.

Text: Phar.Lap
Zdroj fotografie: Muzeum Victoria, Melbourne 

Phar lap aneb smuteční kondolence od jednoho z fanoušků

Phar Lap v USA, 1932
Zcela náhodně se mi podařilo získat originální text smutečního dopisu, který mezi mnoha dalšími, obdržel Harry Telford jako kondolenci týkající se smrti legendárního Phar Lapa v USA.

Při čtení tohoto starého zažloutlého listu papíru, který ode mě dělilo bezmála 80 let, jsem prožívala velice silné emoce a přemýšlela, jak se musel cítit Harry Telford, který se mimo jiné ještě vyrovnával se ztrátou milovaného dítěte. Právě tehdy totiž dorazila z Ameriky ona strašlivá zpráva o smrtí  téměř zázračného koně…

63 A Bubo St.
Petone,
New Zealand
26. 4. 1932
Mr. H. R. Telford
Dear sir,
I wonder if you would think it impertinent of me, if I asked you to send me a small souvenier of „Phar Lap.“ I can not get realize that it can be true that „Phar Lap“ is dead. I have watched every race in which he has taken part and I have felt as proud and excited ad if he were my own. When I read of his death, I felt as if I had lost my only child. It is yet unberable to think of the „Red Terror“ as one dead and gone. Even if I just could have a piece of ribbon and know that it had touched his noble neck,
I should value it more thank gold. Hoping that you will not disappoint me,
I am
Frederick  Jeelet
Volný překlad:
Pan H. R. Telford
Vážený pane,
Přemýšlel jsem, zdali by bylo ode mne příliš troufalé požádat Vás o zaslání malého suvenýru týkajícího se Phar Lapa. Stále ještě mám problém uvěřit tomu, že je mrtvý. Sledoval jsem každý závod, ve kterém běžel a cítil jsem se tak pyšný, jako bych sám byl jeho majitelem. Když jsem četl zprávu o jeho smrti, cítil jsem se, jako bych ztratil jediné dítě. Je téměř nemožné představit si, že je „Rudý Teror“ mrtev a navždy pryč. Jen kdybych mohl alespoň získat kousek ozdobné stuhy – a vědět, že se dotýkala jeho vznešeného krku, vážil bych si této pocty více než zlata.

Doufám, že mě nezklamete,

Jsem
Frederick  Jeelet
Překlad: Phar.Lap
Zdroj dopisu: archiv Muzea Victoria

Phar Lap aneb záhadné tréninkové machinace

Phar Lapův život byl plný tajemství, na které se dnes už jen těžko hledají adekvátní odpovědi. Samotné historické záznamy v podobě dobových novinových článků připomínají spíš detektivku z pera Dicka Francise, neboť podávají svědectví o tom, že šampiónova tréninková příprava byla přinejmenším velice zvláštně koncipována a pouze jediný člověk věděl, proč: byl jím Harry R. Telford. Ani Tommy Woodcock často nebyl s to vysvětlit některé kroky, které jeho zaměstnavatel  v přípravě Phar Lapa často podnikal, což ovšem neuniklo novinářům, kteří se snažili  dopátrat se přesných motivů tohoto podivínského samotáře, jenže Telford věděl o koních všechno, ale ještě víc si byl vědom toho, jakou cenu mají informace. Od té doby, kdy Phar Lap  začal vyhrávat dostih za dostihem, byl ostatním „trnem v oku,“ protože měl najednou koně, který nebyl jenom „dobrý“ jako mnoho ostatních v Austrálii. Phar Lap totiž s každým dalším vyhraným závodem jen dokázoval, že je naprostým fenoménem.

A i když se Telford vždycky před reportéry kasal, že právě on pro Davise koně objevil, skutečnost byla taková, že ani on sám nemohl tušit, že Phar Lap, kterého vybral z katalogu ročků, se stane takovou kulturní ikonou a hvězdou dostihových drah nejen v Austrálii. Z „chudého“ trenéra se najednou stal jeden z  nejsledovanějších mužů Austrálie. Jenže to, že se o  něm psalo na prvních stranách deníků a magazínů neznamenalo, že byl oblíbený. Ba právě naopak. Lidi od tisku neměli podivínského trenéra příliš v lásce, protože jeho jednání bylo vždy zastřeno rouškou tajemství…

V Sydney Daily Telegraph Pictorial (později jen Daily Telegraph) se např. objevil tento titulek:

FLOATS TO ROSEHILL – GALLOP IN THE DAWN?
Výprava do Rosehillu – trénink za svítání?
CUP AND DERBY FAVORITE´S MYSTERY TRIAL
 Záhadný trénink favorita Melbourne Cupu a Derby
LOST, STOLEN OR STRAYED? 
Ztratil se, ukradli ho nebo pouze zabloudil?
Backers waited and wondered.
Sázkaři čekali a přemýšleli.
TRAINER TELFORD WOULD NOT TELL.
Trenér Telford neprozradil nic.
H.R.Telford (vlevo) a Phar Lap s Woodcockem a reportérem 
deníku Daily Telegraph Pictorial

Novinový článek poté informoval čtenáře o tajném Phar Lapově „výletu“ na závodiště v Rosehillu, kde měl údajně absolvovat utajený ranní trénink se svou stájovou partnerkou, klisnou Eillom, jak uvedl neznámý zdroj. Několik svědků potvrdilo, že byli překvapeni a nechápali, proč šampión neabsolvoval trénink na své domovské dráze v Kensingtonu. Reportér dále píše: “ Phar Lapovy tréninkové časy se bohužel zjistit nepodařilo, nicméně do kuloáru unikla informace, že Telford je prohlásil za velice uspokojivé. Pustili jsme se tedy po stopách Phar Lapa a zeptali se přímo jeho trenéra, kde že se trénink  šampióna odehrával doopravdy. Bylo nám řečeno, že Phar Lap běžel v Randwicku a jeho tréninkovým partnerem byl Mooch Away. Rovněž máme k dispozici informaci, že pan Telford odjel na Gosfordské závody, ale ještě téhož dne se objevil v kanceláři AJC a zapsal Phar Lapa  do dostihů v rámci meetinku AJC. Na otázku předsedy „Kde jeho koně trénovali,“  prý lakonicky odvětil: „V Mascotu,“ a odkráčel pryč. Je tedy přinejmenším nemožné, aby se Phar Lap objevil na třech drahách zároveň – takže pokud byl opravdu v Rosehillu, otázkou zůstává, proč byl včera odvezen 14 mil kvůli pouhému tréninku?

O tom, jak to tenkrát doopravdy bylo? Proč Telford tajil místa šampiónova tréninku? Obával se o jeho život anebo takticky a úmyslně mátl novináře a své soupeře? O tom dnes můžeme pouze spekulovat, což však celému příběhu dodává nádech jisté magičnosti…
Text: Phar.Lap
Zdroj obrázku: archiv autorky
Zdroj informací: kniha The Phar Lap Collection

Jak uvěřit neuvěřitelnému?


A teď už zbývá jen jeden podpis, zde, pane Davisi.“ Právě v tom okamžiku se na stole filmového producenta rozdrnčel telefon. Muž zvedl sluchátko a chvíli naslouchal. „To jsou strašné zprávy,“ prohlásil a zavěsil. Podíval se přímo na Dave J. Davise. „Váš kůň, Phar Lap, je mrtvý.“ Davis oponoval: „To není možné! Včera jsem mluvil s týmem a tvrdili mi, že kůň je ve výborné kondici!“ Dave J. Davis byl však znepokojen a ihned volal do Menlo Parku. Myslel si, že si z něho někdo tropí blázny. Ed Perry mu sdělil: „Bylo to velmi rychlé, Dave.“ Ale jak? Jak, nepřestával se ptát sám sebe. Zavěsil a zhroutil se do sedačky. Pak náhle vyskočil se slovy: „Musím okamžitě tam!“ Filmový producent s kamennou tváří přikývl. Další slova byla zbytečná. Věděl, že už nebude žádný film o zázračném koni jménem Phar Lap. „Ještě nic neruště,“ pokračoval Davis. „Osobně zjistím, co se stalo! Najmu si letadlo, pokud bude třeba,“ prohlásil a zmizel za dveřmi.


V Menlo Parku se zatím před areálem stájí scházeli repotéři pozvaní na odpolední show. Jenže dveře stájí byly zamčené a všude vládlo podivně svíravé ticho. Něco se dělo. Když se Phar Lap a jeho ošetřovatel stále neobjevovali, pojali novináři podezření. V tom se zpoza rohu vynořil jeden ze stájníků. Nedočkaví reportéři jej okamžitě zasypali všetečnými otázkami. „No tak, co se to tu děje? Je snad Phar Lap nemocný nebo co?“ Mladík byl bílý jako křída, zakroutil hlavou a tiše šeptl: „Je to daleko horší, panové.“ „Cože? Chcete snad naznačit, že je mrtvej?“ Ošetřovatel přikývl a vydechl: „Ano, uhynul dnes dopoledne tady ve stájích.“

Australský reportér Bert Wolfe přijel do Menlo Parku mezi prvními, chtěl udělat rozhovor s Tommy Woodcockem a předpokládal, že by mohl přesvědčit Davise, aby mu prozradil nějaké horké novinky, jak pokračují jednání s filmovou společností ohledně příprav natáčení filmu o „zázračném koni.“


Ošetřovatelé ve stájích brali Wolfa téměř jako člena Phar Lapova realizačního týmu. Woodcock se vyjádřil jasně – je to přítel a může přijít do stáje kdykoliv se mu zachce. Jakmile tedy Bert vstoupil do prostoru stájí, ošetřovatelé ho ihned informovali o situaci. „Woodcock je úplně na dně, obviňuje sám sebe. Všichni doufáme, že u sebe nemá nějakou zbraň – je na tom špatně, obáváme se, aby si nechtěl sáhnout na život.“ Wolfe na nic nečekal a běžel za Elliotem. „Jedna zbraň tu byla, ale schovali jsme ji před ním do sena,“ pošeptal mu Elliot.

Krátce poté dorazil do stájí i veterinář Bill Nielsen doprovázený doktorem Masoerem. Personál pomohl přemístit Phar Lapovo obrovské tělo na podložku a veterináři začali s ohledáváním těla. „I kdyby to byla kolika, k uhýnu by nedošlo tak rychle,“ prohlásil Masoero a kroutil nevěříčně hlavou. „I kdyby dostal silnou koliku, nemohl umřít za pár hodin – možná za pár dní, nebo za den, ale ne takhle rychle.“

Bert Wolfe už víc slyšet nepotřeboval. Věděl, že se musí urgetně spojit s Austrálii. Zavolal přímo do redakce a nařídil editorovi, aby na titulní stranu dal přesně to, co mu nadiktuje. Krátce na to se na stránkách největších austrálských deníků objevily zprávy začínající slovy „Menlo Park, Kalifornie, úterý, 3.48…“ následovalo osudné oznámení, které srazilo Austrálii na kolena: „Phar Lap, australský šampión, dnes zemřel.“


Ve středu ráno se Harry Telford vracel z ranního tréninku. Chystal se právě na snídani, když mu zavolal reportér deníku The Herald. „Ach,“ vzdychl Harry, „to asi máte špatného informátora. S Davisem jsem mluvil včera, ujistil mě, že Phar Lap se má výborně.“ Na druhém konci linky bylo chvíli hrobové ticho. Pak se ozval reportér: „Obávám se, že je to pravda, pane Telforde. Máme na ranči svého člověka a ten potvrdil, že Phar Lap v Menlo Parku opravdu uhynul. Veterináři si myslí, že příčinou mohla být silná kolika, ale nejsou si jistí.“ V ten okamžik Harry Telford cítil jako by mu srdcem projel ostrý nůž, musel se zachytit zdi, aby neupadl. Sluchátko mu vypadlo z rukou. Svalil se do křesla a zabořil hlavu do vrásčitých dlaní. „Ach můj bože, to je strašné! Jako bych ztratil další dítě! Ale proč? Proč?! Přeci nemohl jen tak umřít?!

Poslední týdny prožívali Harry a Vi peklo za zemi. Malá Louisa (Harryho dcera) byla vážně nemocná. Doktoři byli bezradní.“Může to trvat týden, ale může to taky trvat měsíce nebo roky,“ tvrdili svorně. Jednoho dne, když se Harry vracel ze stájí domů, mu v ústrety běžel jeden z jeho účedníků. „Špatné zprávy, šéfe,“ křičel už zdálky. V zápětí našel Harry svou ženu svírající nehybné tělíčko, které sotva poznalo, co je to žít. Smutek byl obrovský.

Zabili Phar Lapa, je mrtvý!“ řekl Harry své ženě. Cappy s sebou trhnul. Nechápal ještě zcela, co znamená být mrtvý, ale najednou byla jeho malá setřička pryč a kůň, kterého miloval ji téměř okamžitě následoval. Začal plakat. Vi se odmítla znovu poddat zoufalství. Snažila se být silná alespoň navenek, uvnitř však naříkala ve smrtelné agónii. Tolik špatných věcí za tak krátkou dobu.


Jim Pike se tu hroznou zprávu dozvěděl z rozhlasu u holiče. Seděl zrovna na křesle a nechával si zastřihovat vlasy. V salónu hrálo rádio. Jimmy ho neposlouchal, byla to jen zvuková kulisa na pozadí. Holič se k němu naklonil a řekl: „Tak co, Jime, myslíte si, že se Phar Lap stane nejbohatším stakes vítězem na světě? Myslím, že je nejlepší.“ Právě v ten okamžik se z rádia ozvalo: „Přerušujeme vysílání a přinášíme vám nejnovější zprávy,“ oznámil hlasatel a pokračoval: „Phar Lap uhynul. Dnes dorazila zpráva z Ameriky, že zázračný kůň dnes zemřel v Menlo Parku nedaleko San Franciska. Budeme Vás informovat, jakmile se dozvíme další podrobnosti.“ Pike vyskočil z křesla a kroutil hlavou. „Oh, ne, to ne! Byl tak dobrý…byl nejlepší!

Zdroj informací: Michael Wilkinson – The Phar Lap Story Překlad: Phar.Lap
Zdroj obrázků: Internet