Mezi všemi poklonami, které byly učiněny směrem k Phar Lapovi, byly i takové, které jakoby téměř směřovaly k lidskému hrdinovi. V novinách v roce 1932 se objevil článek Jacka Spintéra, který vysvětloval, že „Phar Lap nikdy nezkazil žádný úkol, před který byl postaven a nikdy se nezhroutil pod tlakem, což z něj ve všech úhlech činilo záviděníhodný charakter. Jeho charisma byla osobitá značka opravdového šampióna. Čím větší výzva, tím větší odhodlání.„
Author Archives: Admin
Phar Lapova porážka v Melbourne Cupu 1929 má konspirační teorii
Sázkaři přišli o milión liber, když obrovitý ryzák Par Lap nezvítězil v Melbourne Cupu 1929, a jeho žokej Bobby Lewis se (dobrovolně) stal obětním beránkem.
NIGHTMARCH, vítěz Melbourne Cupu 1929
Folklórní zdroje totiž tvrdí, že Lewis a jeho kamarád Eric Conolly, velmi známý hazardér a sázkař, a mimo jiné i manažér Nightmarche, se spolu domluvili. Zkrátka, že by nebylo od věci, pochybovat o pravdivém doběhu Melbourne Cupu 1929. Tommy Woodcock prohlásil:“Často jsme všichni přemýšleli o souvislostech. Bobby a Eric byli nejen dobří kamarádi, ale nebyl pro ně problém sem tam udělat nějakou levárnu.“
Pan Telford měl jiný názor
Jakmile se Tommy vrátil ze své svatby, okamžitě mu nastaly pracovní povinnosti, protože Phar Lap měl na programu hned tři dostihy podzimního mítinku Victoria Racing Klubu (dále jen VRC).S přehledem zvítězil v prvních dvou dostizích, které následovaly hned den po sobě (Essendon Stakes a the Kings Plate). Bookmakeři samozřejmě okamžitě snížili sázky na třetí dostih a někteří je odmítli přijímat úplně. Jenže Tommy si povšiml, že Phar Lap byl po druhém dostihu bez jeho obvyklé jiskry.
Muzeum téměř vyřešilo další záhadu
Existuje spousta záhad obklopujících legendárního australského závodního koně Phar Lapa, ale zdá se, že další z nich byla náhodně vyřešena.
Téměř 80 let chyběl v srdci Phar Lapa velký trojúhelníkový plátek.Vědci se v roce 1932 pokusili zjistit, co zabilo dostihového šampióna, a také je zajímalo, proč byl právě on jedním z nejvýznamnějších závodních koní, které svět kdy spatřil. Proto se chtěli podívat i do srdce, proto vyřízli vzorek, aby mohli změřit tloušťku srdeční stěny.
Ředitel Národního muzea Austrálie, doktor Mathew Trinca říká, že vzorek do srdce měl zapadat jako puzzle.
„Ale najednou bylo srdce bez toho kousku tkáně. Zvažovali jsme, že se ten kus musel ztratit nebo byl porušen, když naši předchůdci srdce kdysi zapůjčili dalšímu muezu a při návratu exponátu prostě ten kus v srdci chyběl. Tehdy to asi nikdo to neřešil a čas vše přikryl zapomněním,“ řekl.
Kurátorka Natalie Isonová se však náhodně vydala do hlubokých temných zákoutí muzejního archivu, neboť sháněla materiály pro nově připravovanou výstavu o koních s názvem „Temperament koní„.
Senior kurátorka Národního muzea Austrálie, doktorka Martha Searová říká, že paní Isonová udělala něco, co pravděpodobně nikoho nenapadlo po mnoho mnoho let – nalezla zaprášenou polici a na ní skleněnou zaprášenou nádobu. Mírně ji k sobě naklonila, aby se podívala až na její dno.
Když tak učinila, spatřila štítek a tom štítku byla slova, která popisovala anatomické částí, které byly ve sklenici. A poslední slovo na štítku, který téměř zcela podlehl působení času, bylo slovo „Lap“. To je ten moment, který si zřejmě uchová ve vzpomínkách navždy.
Doktorka Kirsten Wehnerová a doktorka Searová byly obě přítomny okamžiku, když jim fotka objeveného a graficky zrekonstruovaného štítku dorazila e-mailem.
Stálo tam „aorta, osrdečník, část srdeční tkáně, pak nečitelná slova a na konci slovo LAP. Obě jsme se na sebe podívaly a zároveň vydechly:“Ó bože, to je část Phar Lapa!“
Doktorka Searová dále potvrdila, že muzeum od té doby pracuje na potvrzení původu vzorku, pokud se potvrdí předpoklady, Phar Lapovo srdce bude opět celé.
Bohužel testování vzorku DNA je pravděpodobné a nepřichází v úvahu, protože formaldehyd, který byl použit k zachování vzorku zničil veškeré stopy genetického materiálu. Ovšem také nás ujistila, že existují i jiné způsoby, jak potvrdit původ vzorku.
„Odstranili jsme vzorky z nádob a začali jsme znovu skládat jednotlivé části dohromady, tvoří trojúhelník a my si myslíme, že odpovídá trojúhelníkovému výřezu, který má Phar Lapovo srdce. Diskutovali jsme také s koňským anatomem, který potvrdil, že aorty, komora i osrdečník by zcela jistě mohly pocházet z většího srdce – a Phar Lap takové srdce měl,“ dodala.
Takže zatímco Národní muzeum skládá chybějící kusy Phar Lapova srdce zase dohromady, Dr Sear říká, že nikdy nebude zcela jasné, kdo podal zázračnému koni smrtelnou dávku arzenu.
„I když budou některé záhady kolem Phar Lapa zcela vyřešeny, nikdy více se nedozvíte tu nejdůležitější o temném tajemství Phar Lapovy smrti v USA. Tato záhada zřejmě zůstane nevyřešena,“ uzavřela smutně.
Zdroj informací: http://www.sbs.com.au
Publikováno: 10. 9. 2014
Překlad: Phar.Lap
„Je stále můj, paní Davisová…“
Po náročném Melbourne Cup karnevalu 1930 Tommy a Phar Lap na přelomu roku 1930/1931 opět relaxovali na rozlehlé farmě Underbank Stud Sola Greena v Bacchus March, kde měl Phar Lap k dispozici kilometry nádherných pastvin. Zde jej také navštívil i malíř Stuard Bruce Reid, který namaloval jeho portrét. Tommy mezitím dohlížel na trénink šampióna mezi kopci. V únoru 1931 vypršel Telfordův tříletý pronájem Phar Lapa od pana Davise. Než se však Davis a Telford sešli k dalšímu projednání spolupráce, zastavila se na farmě Davisova žena, Bea. Tommyho měla nade vše ráda, protože viděla, s jakou láskou se stará o Phar Lapa.
„Paní Davisová byla nádherná žena, jestli víte, co tím myslím.“ Tommy se usmál.“Víte, nikdy se nezapomněla zastavit za mnou a Phar Lapem ve stájích a děkovala mi, jak dobře se o toho koně starám.“ Byla opravdu milá.A právě touhle dobou za mnou přišla a zeptala se mě: „Chtěl bys mít toho koně?“ Zamyslel jsem se a řekl „Je stále můj, paní Davisová…“ Prostě jen tohle.
„Oh“ řekla, „tak dobrá tedy.“
„Paní Davisová mě měla hodně ráda. Domnívala se, že když mi to s koněm doposud tak dobře šlo, chtěla mi toho koně dát oficiálně do tréninku. Jenže já jsem to nemohl udělat, víte? Pan Telford toho koně objevil, přesvědčil Davise, aby ho koupil, i když se to zdálo bláznivé a pak mu to s koněm tak dobře šlo. Prostě jsem nakonec potřásl hlavou a řekl jí: ne.“ Stačilo tehdy říct, „Oh, ano, já bych si moc přál ho trénovat,“ a vím, že by to paní Davisová prostě zařídila. „Ale nakonec, ve světle všech okolností jsem rád, že jsem nechal Phar Lapa Telfordovi.“ Víte, jak by se na mě lidi dívali? Už nikdy bych neměl jejich lásku jako doposud. Prostě jsem to nemohl udělat.“
A tak Tommy zůstal nadále ošetřovatelem. Telford se sešel s Davisem a po dlouhém vyjednávání získal polovinu šampióna za směšnou částku 4000 liber.
Phar Lap byl čtyřletý a stále měl pověst nejlépe vydělávajícího koně v Austrálii. Dodnes nevím, jak to, že Davis souhlasil s takovou cenou. Smlouva byla uzavřena těsně před Futurity Stakes, které se mělo běžet 21. 2. 1931.
Pan Telford mi toho o vyjednávání nic moc neřekl…
Phar Lap měl vždycky špatný přední nohy i kopyta. A těžko se mu hojily praskliny či odřeniny. V úterý před Futurity Stakes přišel do stáje pan Telford. Koupil prý nějaký speciální mazání na kopyta a spěnky. Nejdřív mu nohy umyl nějakým speciálním přípravkem a pak mu na ně nanesl nějaký olejíček. Masíroval mu přední nohy i spěnky. Ale božínku, ráno měl Phar Lap obě nohy nateklé a v jednom ohni. Dostal infekci a vypadal hrozně. Hned jsem volal panu Telfordovi. Řekl jsem mu: „Božíčku, šéfe, měl byste se přijít podívat na Phar Lapa, nevypadá dobře!“
On ale řekl jen: „Bude v pořádku!“
Řekl jsem: „No to asi těžko, nemůže skoro chodit, dneska na tréninku mu trvalo dost dlouho než se vůbec rozešel.“
On na to jen: „Dobrá, budu tam zítra ráno.“
Ráno přijeli do stáje pan Telford i s panem Davisem. Prohlíželi si Phar Lapovy nohy, Davis je zvedal do vzduchu a pak řekl jen: „Kruci, Harry, tohle nevypadá dobře.“ No a ten další den Davis podepsal tu smlouvu a Telford získal poloviční podíl na Phar Lapovi.
Ani to však Telforda nepřimělo k tomu, aby koně z dostihu stáhl, takže Phar Lap nastoupil v sobotu do závodu, ačkoliv kulhal na obě přední nohy. Jim Pike s ním klusal po bariéře a zkoušel, jestli vůbec poběží. Od startu mu trvalo něco přes dva furlongy než nasadil své obvyklé tempo a i tak Jim po dostihu říkal, že dělal tak krátké skoky, že si připadal jako když jede na pouťovém poníku. A přesto ve Futurity stakes zvítězil.
Po tomto dostihu Jim Pike prohlásil: „Phar Lap nikdy neběžel lepší závod, myslím tím v těchto podmínkách – je ztělesněním odvahy a odhodlání.„
Oh, ano, to byl závod, víte, měl na sobě takovou váhu! Jim Pike prohlásil, že je to neskutečný kůň, myslím ve světle podmínek, které měl a přesto všechno dokázal nejen udržet krok s ostatními soupeři, ale i je porazit. Doslova mi řekl: „Dnes ho doneslo k cíli jeho srdce, ne jeho nohy. Byl prý to také jediný závod, kdy se při jízdě na něm necítil dobře.“
O něco později jsem se oženil s Emmou, vzal jsem si den volna. Dojel jsem do Sydney na obřad a pak jsem se zase vrátil zpět vlakem k Bobbymu.
(Úryvek z knížky Tommy Woodcock)
Překlad: Phar.Lap