Phar Lap uhynul poté, co zkonzumoval trávu postříkanou přípravkem na hubení plevele. Jeho veterinář však nebyl v té době v areálu, ale seděl v baru, alespoň to tvrdí nejnovější teorie tykající se smrti tohoto legendárního dostihového koně.Veterinář z Canberry Graeme Pearce totiž přišel s tím, že Phar Lapův bývalý veterinář Bill Nielsen se mu svěřil s pravdou o skonu vítěze Melbourne Cupu 1930 když spolu před 40 lety popíjeli čaj.Je to již několikátá teorie o záhadné smrti této dostihové legendy.

Jak již víme, tým australských vědců zjistila, že Phar Lap krátce před svou smrtí požil arsen, což jistě podporuje tvrzení, že byl otráven.Zanedlouho poté se objevil další článek v novinách News Ltd, který uvádí, že legendárnímu závodnímu koni podal tonikum obsahující arsen spolu s vysoce toxickým derivátem strychninu dokonce sám jeho tehdejší trenér Tommy Woodcock.

Doktor Pearce byl studentem veterinárního lékaře Nielsena, který se o Phar Lapa staral až do jeho smrti v USA v roce 1932. „Jednou jsme popíjeli čaj a vedli rozhovor, který se stočil i ke smrti slavného koně a on se rozpovídal víc a řekl mi o tom, co se doopravdy stalo,“ uvedl veterinář Pearce pro ABC Radio. Nielsen řekl, že místní obecní úřad provedl postřik pastviny proti pleveli. Pastvina ležela poblíž stáje, ve které byl ustájen i Phar Lap.

„Pravděpodobně to neudělali, aby nějakému koni ublížili. Jeden z chlapů, myslím, že to byl dokonce sám Tommy Woodcock, vzal koně ven ze stáje, aby si kousl zeleného. Ale šel i dál od nám vyhrazené ohrady a zašel i na tuto zelenou plochu. Ta se jevila velmi kvalitně, takže se tam s ním prostě na chvíli zastavil a pásl ho. A já se domnívám, že právě tam se stala ta tragédie. Proto byl i po jeho smrti v jeho těle zjištěno stopové množství arsenu.“

Pearce uvedl, že Nielsen po smrti koně provedl rozsáhlé šetření místních úřadů a byl přesvědčen, že v tom nebyl žádný úmysl. Pravdu se nikomu nechtělo říkat, protože „všichni byli tak emocionálně vyčerpaní ztrátou tak skvělého koně“, že se vlastně nikdy nezeptali veterináře na jeho názor. Pearce dále uvedl, že Nielsen se cítil i částečně zodpovědný za smrt koně, protože nebyl v inkriminovanou dobu ve stájích. Nielsen na sebe nechtěl nijak upozorňovat, protože věděl, že neměl stáje opouštět.

„Do jisté míry se sám cítil zodpovědný, protože tam nebyl, když se koni přitížilo... Řekl mi, že odjel do města… dát si pár drinků a trochu se pobavit, protože předchozí týdny před Aqua Caliente Handicapem 1932 byly pro všechny členy týmu velice náročné.“ Bohužel ještě nikdo netušil, co přijde jen pár dní po slavném vítězství v tomto velkém dostihu…

Zdroj / Překlad: Phar.Lap (2006)