 |
| Sixteen (Rainbows for Life – Semantica, Tel Quel) |
Její bílá barva, která zářila v podzimním slunci i v sychravém počasí a ostře kontrastovala s upraveným trávníkem pardubické dráhy, není zdaleka to jediné, co Vás na bělce středního rámce upoutá. Její bojovné srdce ji už 2x doneslo k vítězství v nejtěžším překážkovém dostihu kontinentu – Velké pardubické steeplechase. Říká se, že oko je oknem duše a v podmalovaných očích pardubické lady Sixteen opravdu spatříte odraz jejího charakteru spolu s jistou dávkou pokory, ale také jiskru, která září a jakoby říkala „já se nikdy nevzdávám a budu bojovat až do posledních sil.“
Ano, taková přesně je. Bílá klisna, která si díky své vytrvalosti a bojovnosti získala srdce celého národa. Za své heroické výkony na dráze, ale hlavně za to, jaká doopravdy je. „Železná“ lady, která vždy byla nejen krásně upravená, ale také připravená, spatřila světlo světa 27. 3. 2000 ve Francii v chovu Petera Kavanagha. Později byla zakoupena jako posila dostihové stáje Buc-Film filmového producenta pana Boučka. Na její tréninkovou přípravu do rovinových dostihů zpočátku dohlížela Pavla Váňová. Když přešla na překážky, ujal se její přípravy samotný Josef Váňa.
Sixteen – náhled do pedigree:
 |
| Rainbows for Life (CAN) |
Otcem Sixteen je kanadský plemeník Rainbows For Life (CAN). Hřebec se narodil v roce 1988 v Kanadě. Ze 36 celkových životních startů 15 zvítězil, mj. v Coronation Futurity Stakes (Gr.1), Cup and Saucer Stakes (Gr.1), Connaught Cup Stakes (Gr.2), Summer Stakes (Gr.3), Hawthorne Derby (Gr.3), Dominion Day Hdc (Gr.3), Riggs Hdc (Gr.3), Toronto Cup Hdc (Gr.3). Do chovu odcházel s celkovými vyhranými dotacemi v částce 1 105 926 USD. V Kanadě v roce 1992 získal i titul Šampión dvouletých hřebců a Šampión starších koní. Chovnou kariéru zahájil v roce 1994 v Irsku, ale od roku 2004 působí v České republice: v letech 2003, 2004, 2005 a 2010 se stal šampiónem otců dvouletých a celkovým šampiónem plemeníků byl v letech 1999, 2004,2005, 2006 a 2007.
 |
| Semantica |
Matkou Sixteen je klisna Semantica, která se narodila v roce 9. 4. 1995 ve Francii. Je polosestrou Top Of The World (Gr. 3 vítěze). Na dostihové dráze se objevila ve Francii, vyběhla čtyřikrát, ale nikdy se neumístila a tak byla prodána do ČR jako chovná klisna a působí v Mimoni. V chovu dala několik hříbat, ale jejím nejúspěšnějším potomkem je bezesporu Sixteen.
Semantica – další potomci:
2001 Semantic (hř., po Limnos), 18 st., 2 vít., 10 um., 113.420 Kč, 4. Českomoravská cena, NL
2002 Shemic (hř., po Alex the Great), 8 st., 2 vít., 3 um., 96.400 Kč
2003 Sibila (kl., po Siam)
2004 Simetrala (kl., po Signe Divin) 2005 Sekundant (hž., po Signe Divin)
2006 Sirenia (kl., po Laroche (GER)
 |
| Tel Quel (FR) |
Otec Semanticy, hřebec Tel Quel, jehož vlastníkem je Šejk Mohammed Al Maktoum, se na dráze objevil 15x a 5x zvítězil (. v Champion Stakes (Gr.1), Aral Pokal (Gr.1), Prix Daphnis (Gr.1),Coupe de Maisons-Laffitte (Gr.3), Prix de Fontenoy), druhý v Grand Prix de Vichy (Gr.3), Prix de Guiche (Gr.3) a třetí v Prix Foy (Gr.3), Prix Pelleas (LR). Do chovu odcházel s celkovými vyhranými dotacemi v hodnotě 666 022 Euro a nyní působí na Kilbary Lodge Studu v Irsku.
Sixteen (pedigree):
Neslavné začátky na rovinách:
Jako mnoho dalších překážkových hvězd, začínala i Sixteen svou dostihovou kariéru na rovinách. Pod taktovkou trenérky Pavly Váňové dne 14. 6. 2002 poprvé debutovala v Chuchli v Ceně Omnivista (rovina 1215 m) a v sedle s žokejem Daliborem Törökem doběhla šestá. Což sice nebyla žádná sláva, ale byl to debut a tak nebylo proč nevěřit. Jenže další starty ukázaly, že Sixteen a roviny nějak nejdou dohromady. Od sezony 2002 do konce sezony 2003 odběhla bělka dohromady 17 rovinových dostihů, přičemž jste ji mohli spatřit na závodišti v Chuchli, Mostě, Pardubicích, ale zkusila štěstí také na zahraničních drahách v Bratislavě, ale neuspěla.
Překážková strategie zrodila hrdinku:
Nakonec bylo rozhodnuto o změně strategie a kroky Sixteen v sezoně 2004 již směřovaly na překážky. Jejího tréninku se ujal Josef Váňa a 12. 4. 2004 debutovala bělka ve Štrasburku v steeplechase Prix General Le Bleu na 2400 metrů, ale v průběhu dostihu padla a nedokončila. 18.6.2004 odskočila v Pardubicích do Ceny Evropského vydavatelství (Steeplechase crosscountry IV – 4000 m) a doběhla devátá. Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že z bělky se v průběhu dalších let stane pardubická hvězda. I výsledky dalších startů byly spíše rozpačité. Přesto Sixteen pokračovala, protože pokud má pan Bouček na něco opravdu talent, pak je to rozpoznat dobrého koně, který se zpočátku jeví jako průměrný. Dokázal to i v případě Ready for Life, kterou odchoval jen díky své prozřetelnosti a tomuto nadaní. Dlouho očekávaný zlom nastal dne 28. 8. 2004 v Pardubicích v Ceně Právo (Steeplechase II – 3900 m), kde si Sixteen v sedle s žokejem R. Havelkou po boji doběhla pro své historicky prvé vítězství. I když do konce sezony 2004 podobný triumf již nezopakovala, na proutkách v Premio Reckless William v Meranu dokončila na slibném čtvrtém místě.
Osudové setkání:
 |
| Josef Bartoš a Sixteen |
Sezonu 2005 zahájila bělka netradičně návratem do rovin: 22. 5. 2005 odskočila v Chuchli do Ceny pojišťovny Generali (rovina III – 1800 m) a doběhla osmá. Poté se objevila v Květnové steeplechase Mopos Communications, a.s. (II – 4400 m), ale to už v jejím sedle seděl Josef Bartoš (přezdívaný Big Joe). Vedli si skvěle a po boji protnula Sixteen cílovou pásku na druhém místě. Možná právě tehdy se v jejím srdci probudila ona touha – touha dokázat, že „holky“ nemusí jen dobře vypadat, ale že umí být hrdé a tvrdé a rozhodla se bojovat o nejvyšší příčky. To by samozřejmě nebylo možné, kdyby „nepotkala“ svého osudového „partnera“. Sixteen a Josef Bartoš vešli do dostihových dějin jako nerozlučná dvojka. Právě Bartoš byl oním chybějícím kouskem pověstné skládačky, který zapadl na své místo a spolu se Sixteen vyrazili dobývat srdce fanoušků i příčky nejvyšší. Ačkoliv jim chvilku trvalo, než nalezli společnou řeč, nakonec se ukázalo, že se ti dva se zkrátka hledali, až se našli. Sixteen ještě zdaleka „nezářila“, ale ukazovala, že na sobě pracuje. A pak přišel jejich první zahraniční úspěch, přesvědčivé vítězství v italské steeplechase Premio Carica di Isbunschenskij na 3500 metrů. 4. 9. 2005 se do Merána vrátili a zadrženě smetli své soupeře v Premio Assoc.Arma di Cavaleria (Steeplechase – 5000 m). Do konce sezony 2005 se radovali z druhého místa v Ceně Vltavy (Steeplechase crosscountry I – 4500 m) a se sezonou se rozloučili druhým místem ve Velké Ceně Umělců Bosstimer (Steeplechase I – 5200 m).
Zlom:
Sezonu 2006 zahájila Sixteen s Bartošem v sedle ziskem třetí příčky v římském Premio Gen.Mario Argenton (Steeplechase L – 4270 m). Vítězství na sebe tentokrát nechalo dlouho čekat, následovala řada startů a umístění „na tabuli“, přičemž se v sedle bělky Sixteen neobjevoval jen její stálý žokej a oblíbenec Bartoš, ale i Josef Váňa jr. 8. 10. 2006 v Pardubicích dvojka Sixteen- Bartoš opět předvedla, že „co osud spojil, nic už neoddělí“, když ve Velké ceně Elektroluxu (Steeplechase crosscountry L – 5200 m) po tuhém boji „vykouřila“ soupeřům rybník a se sezonou 2006 se rozloučila vítěznými vavříny.
 |
| Sixteen se „svým“ žokejem |
Začátek sezony 2007 byl ve znamení průměrnosti a nenapověděl nic o tom, co „lady v bílém“ chystá: ale 4. 8. 2007 svedla bělka v Kolesech boj o první příčku, získala ji a zahájila tak jednu z nejfenomenálnějších kapitol českého dostihového sportu. 25. 8. 2007 v Pardubicích lehce získala prvenství ve Velké ceně SKANSKA DS, a.s. na 5 800 metrů, což byla její rozcvička před vrcholem sezony – Velkou pardubickou. 14. 10. 2007 tedy „bílá dáma“ vyrazila psát historii – pomáhal jí v tom zkušený Dušan Andrés. V cílové rovince způsobili „diváckou explozi“, když o pět délek předstihli Decent Fellowa s Tomášem Hurtem v sedle. Sixteen celou trať o délce 6900 m proběhla v čase 9:18,66 min). Tímto heroickým výkonem se „dáma v bílém“ se sezonou 2007 rozloučila.
 |
| Vítězní: Sixteen s Josefem Bartošem |
Následující rok zahájila až kvalifikací do Velké, kde ve Velké ceně města Pardubic skončila na pátem místě. Pak následovalo lehké prvenství v Meráně a 12. 10. 2008 odskočila do Velké. V sedle se „svým“ žokejem obhájila přízračná bělka nakonec vítězství v nejlepším čase historie Velké pardubické 8:58 min, protože ačkoliv formálně doběhla až jako druhá, vítězný Amant Gris s Markem Stromským byl po doběhu diskvalifikován za nedodržení kurzu a vítězství tak padlo do klína Sixteen, nelze však tvrdit, že nebylo zasloužené. Ovšem daleko větší pozornost vyvolala tragická nehoda Klipa, který musel být nakonec utracen pro zranění neslučitelná se životem.
Vavříny pro Tiumena, uznání pro Sixteen:
V sezoně 2009 se stájový management charismatické bělky zaměřil na získání historického hattricku, čemuž byla také podřízena tréninková příprava. Kobylka se šetřila a na pardubické dráze se objevila až 13. 6. 2009 na startu Velké ceny PARAMO,a.s. – memoriál mjr. Miloše Svobody – II. kvalifikace na VPČP, kde společně s Bartošem dokončila na třetím místě. Sám Bartoš po doběhu zdůraznil, že “ neútočili na přední příčky, protože účelem nebylo vítězství, ale bezpečné překonání dostihu a získání kvalifikace do Velké.“ 22. 8. 2009 se však vše už odbývalo „naostro“ a bělka ukázala ve VELKÉ CENĚ SKANSKA, a.s. – III. kvalifikace pro VPČP svým soupeřům svou pověstnou „bělostnou “ záď a tým se opět mohl radovat ze zisku vítězných vavřínů. Nebylo divu, že Sixteen nastupovala do Velké dne 11. 10. 2009 jako jistá favoritka. S nástrahami trati si opět hravě poradila a vše vypadalo velmi nadějně, nakonec ji o vysněný triumf připravil stájový kolega Tiumen (POL), který s Josefem Váňou v sedle nakonec triumfoval.
 |
| Sixteen má bojovné srdce |
V sezoně 2010 se management klisny příliš nezměnil, opět se na dráze objevila 12. 6. 2010 až v poli Velké ceny PARAMO- Memoriál maj.Miloše Svobody (2.kval. pro VP) Steeplechase crosscountry NL – 5800 m, kde skončila na třetí pozici. 28. 8. 2010 následoval odskok do Velké ceny SKANSKY , 3 kvalifikace na VPČP – letní cross country Steeplechase crosscountry NL – 5800 m, kde „bílá dáma“ s Bartošem doběhla na čtvrté příčce. 10. 10 2010 se oči všech fanoušků dostihového sportu opět upíraly do Pardubic na startovní pole Velké pardubické. Dokáže tentokrát bělka zvítězit? Ačkoliv kurz přeskákala a držela se na předních pozicích v cíli ji jako na potvoru opět předstihl Tiumen a Amant Gris, i přesto však „bílá dáma“ ukázala, že do starého železa rozhodně nepatří.
 |
| Sixteen v tréninku |
Nastoupila tedy i do sezony 2011 a zahájila pečlivé přípravy, neboť svého cíle se nehodlala vzdát tak snadno. Zahájila čtvrtým místem v Premio Amedeo Duca D`Aosta, poté následoval značný pokles formy – 21. 5. 2011 odskočila do Velké ceny města Pardubic – I.kvalifikace na VP – Memoriál Dicka Francise a skončila daleko v poli jako osmá. 20. 8. 2011 doběhla devátá ve Velké cena společnosti ELTODO – III.kvalifikace na VPČP Steeplechase crosscountry NL – 5800 m a bylo vidět, že „dáma“ není ve své kůži. 10. 9. 2011 tedy pro jistotu absolvovala ještě rozehřívací kolo v podobě Cena společnosti FRANCE CAR s.r.o. – IV.kvalifikace na VPČP Steeplechase crosscountry NL – 5800 m, kde třetím místem opět ukázala mírný návrat do formy, ale i přesto se o jejím vítězství ve Velké hodně polemizovalo. Sixteen poběží Velkou po čtvrté. Kdyby zvítězila, zařadila by se tak po bok klisny Lady Anne, jediné trojnásobné vítězky VP. A kromě toho by byla vůbec prvním bílým koněm v historii dostihu, který by si připsal hattrick. Josef Bartoš před startem Velké prohlásil, že „bude hodně spokojen s umístěním do třetího místa. Sixteen v letošní sezoně ani jednou nepodala očekávaný výkon a ani v tréninku nepředváděla to nejlepší. Je o něco horší než vloni a my nevíme, proč.“
 |
| Sixteen s Bartošem v kurzu Velké |
A pak přišel den D – 9. 10. 2011 a s ní i očekávaný start a historická šance. „Bílá dáma“ jakoby vytušila, že jde o hodně. Celý dostih dřela a odvodila, ale v cílové rovince byl nad její síly opět „neporazitelný“ Tiumen s Josefem Váňou. Sixteen bojovala jako lvice, ale nakonec přeci jen podlehla a skončila na fantastickém druhém místě. Atmosféra na pardubickém závodišti byla naprosto nenapodobitelná. Tiumen dosáhl historického hattricku, který si zasloužil, ale „dámou Velké“ byla Sixteen. Hrdá, charismatická a milovaná. Dojatý majitel, pan Bouček třesoucím se hlasem sděloval své prožitky: „Přál jsem Sixteence, aby dneska vyhrála. Až do posledního okamžiku jsem doufal, že jí to vyjde. Ale Tiumen je zkrátka lepší. Ale i přesto si myslím, že letošní Velká byla morálně její. Ona udělala nádherný dostih.“
Další osud bělky – nejistý?
Sice se po dostihu hodně mluvilo o zařazení bělky do chovu, ovšem podle nejnovějších informací pana Boučka není ještě o budoucnosti Sixteen definitivně rozhodnuto. „Pakliže bude zdravá, budeme uvažovat o další dostihové sezoně,“ prohlásil Bouček v neděli, 13. 11.2011. Tým kolem Sixteen včetně slavného trenéra, pana Váni, totiž Sixteence věří a i stálý veterinář vidí její působení optimisticky.
 |
| Kresba Sixteen |
Nezbývá tedy než popřát mnoho zdraví. A vzkázat Sixteen srdečné díky. Nejen za dosavadní nádherné sportovní zážitky, ale také za inspiraci. Její síla i vůle nás motivovaly k tomu, abychom nevzdávali své životní zápasy a bojovali za své sny tak, jako to činí ona, charismatická bílá dáma s ohnivou jiskrou v temných očích.
Autorka článku: Phar.Lap (Inéz Chehaibiová)
Publikováno v Jezdectví 12/2011
Fotografie: Romana Nevěřilová, Hana Vytopilová, archiv autorky
