Chris Antley a Charismatic

Chris Antley
Christopher Wiley Antley se narodil 6. 1. 1966 ve Fort Lauderdale na Floridě, ale vyrostl v Elloree v Jižní Karolíně. V 16 zanechal školy a začal se profesionálně věnovat koním.  
Jezdecké zkušenosti nejprve získával v tréninkovém centru Elloree Training Center, kde pracoval s Quartery a občas jezdil také plnokrevníky v tréninku. V roce 1983 zamířil do Baltimoru, kde pracoval na dostihové dráze v Pimlico. První vítězství v kariéře slavil v sedle koně Vaya Noc Dinero. Brzy začal závodit i na dráze v New Jersey, kde v letech 1984 – 1985 patřil mezi hvězdy.  Nesporný cit pro koně mu v 18 vynesl neuvěřitelných 469 vítězství, čímž si zajistil titul šampióna USA. V roce 1986 se odstěhoval do New Yorku, kde navázal na předchozí úspěchy, když se v roce 1987 stal prvním a doposud také jediným žokejem, který zvítězil v 9 dostizích v jednom dni. Tento obdivuhodný výkon mu vynesl zápis do Guinnesovy knihy rekordů. V roce 1989 se mu podařilo zvítězit ve všech svých 234 dostizích. Byl oceněn titulem nejlepší „žokej New Yorku“. Ještě neuvěřitelnější je, že se krátce před sezonou vrátil ze dvouměsíčního pobytu na odvykací protidrogové klinice, neboť byl v roce 1988 při antidopingové kontrole pozitivní na marihuanu a kokain.  Lidé, kteří ho znali, byli otřeseni.  Někteří majitelé nad ním zlomili hůl a zcela v něj ztratili důvěru.  I sám Antley o sobě v tu dobu pochyboval, ale nakonec díky své milující rodině našel potřebné odhodlání, aby nepřízeň osudu překonal.

Saratoga 1992: Angel Cordero, Jr.  (vlevo) odchází do důchodu.
Chris Antley (vpravo), uprostřed Mike Smith a v pozadí Robbie Davis

Trable jej však provázely i nadále: v roce 1989 mu byla odebrána licence žokeje a nařízeno opětovné léčení. Na dráhu se vrátil v roce 1990, zvítězil ve 206 dostizích. V roce 1991 přišlo jeho první vítězství v Kentucky Derby s koněm příznačného jména Strike the Gold (Vykovej zlato). 

V roce 1997 odjel zpět do Jižní Karolíny. Povážlivě přibral a jeho stav mu nedovoloval vrátit se zpět do sedla. Ve snaze „dostat se zpět do hry“ si naordinoval 40 kilometrové denní běhy a radikálně změnil svůj jídelníček. Jeho odhodlání mu u místních občanů vyneslo přezdívku „Forest Gump z Jižní Karolíny.“ Znali ho snad všichni, od poslíčka až po pumpaře a číšnice. 
Chris Atnley a Charismatic vítězí v Kentucky Derby 1999

Antley a Charismatic,
Preakness Stakes
Návrat do sedla se mu podařil až v roce 1999. Trenér Wayne Lucas ho v Kentucky Derby posadil do sedla outsidera Charismatica. Odskakovali v kurzu 30:1! V cíli bylo ale všechno jinak: Charismaticovi jakoby pod Antleyho vedením „narostla křídla“, minuli soupeře a za nepopsatelné atmosféry v dostihu o růže zvítězili. Národ byl dojat stejně jako sám Chris Antley, který po dostihu prohlásil: „Tohle vítězství má sice příchuť sentimentality, přesto má pro mě větší cenu než všechna ostatní. Musel jsem si sáhnout na úplné dno, abych se mohl vrátit a tohle dokázat. Kéž by celá Amerika mohla cítit to, co v tento moment cítím já.“ 
Po vítězství v Preakness  Stakes se dvojice Charismatic – Antley stala jedním z horkých adeptů na zisk legendární americké Trojkoruny. „Kdybych se dokázal rozdělit o své pocity, tak by byl svět na okamžik lepším místem bez utrpení a bolesti,“ sdělil Antley tisku po doběhu. Bohužel pohádka turfu skončila tragicky: Charismatic nejenže v Belmont Stakes doběhl až třetí, ale po proběhnutí cílem ještě špatně šlápl. Antley to včas odhalil, okamžitě koně zastavil, seskočil a zvedl mu levou přední, kterou držel ve vzduchu a podpíral hřebce vlastním tělem, dokud nedorazila veterinární posila. Tímto činem zabránil rozsáhlejšímu poškození Charismaticovy končetiny. Kdyby to neudělal, Charismatic by býval musel být utracen! Svým hrdinským a nesobeckým činem zachránil Charismaticovi život stejně jako on zachránil jeho pověst žokeje. Hřebec poté úspěšně absolvoval operaci a odešel do chovu.
Antley zachraňuje Charismaticovi život
Fotografie, na které Antley podpírá Charismatica obletěla svět a získala mnohá ocenění. Antleyho vlastní život bohužel vyhasl nedlouho poté, v Pasadeně v roce 2000. Svědci tvrdí, že se dostal do osobních problémů, které zřejmě vyřešil sebevraždou. Pitevní zpráva však uvádí, že Antley zemřel na následky drogového předávkování. V pitevní zprávě se hovoří o rozsáhlých podlitinách na jeho těle… Nakonec byl tento případ uzavřen jako nehoda. Přítomnost podlitin na těle zdůvodnili vyšetřovatelé ztrátou orientace po požití drog.

Charismatic jako plemeník v Japonsku

Antleyho rodina i úzký okruh přátel s nimi však nesouhlasí. Tvrdí, že šlo o „falešnou hru.“ Podle jejich verze se někdo chtěl Antleyho prostě zbavit a využil toho, že se léčil z drogové závislosti k zamaskování úkladné vraždy. Pravda bohužel zůstane navždy skryta stejně jako důvod, proč se tak stalo. 

Autorka článku: Inéz Chehaibiová
Článek publikován v Pony Magazínu 1/2012
Zdroj fotografií: archiv autorky, internet

Ready for Life „bez života“ aneb promarněná šance českého chovu

Ready for Life

Ztráta derby-vítězky 2005 Ready for Life otřásla dostihovou veřejností, ale daleko více pláčou čeští chovatelé, pro které smrt klisny představuje zbytečně promarněný chovný potenciál. Hnědka s pověstným bílým půlměsícem na čele totiž v mnoha ohledech vysoce převyšovala kvalitu levného zahraničního „dovozu“. Sice neukořistila legendární klasickou Trojkorunu jako ryzka Arva v roce 1988, přesto i tak byla důkazem, že „umíme chovat dobré koně“, kteří jsou schopni obstát v silné konkurenci zahraničních importů. Dobrý kůň je zkrátka dobrý kůň a tím Ready for Life bezesporu byla.

Hnědka, která pocházela z chovu filmového producenta J. Boučka, spatřila světlo světa 4. 3. 2002 v Tušovicích. Jako odstavče byla přemístěna do Střelic, odkud v barvách stáje Buc-Film vyrazila dobývat slávu dostihových oválů a hájit jméno českého chovu. 
Rainbows for Life (CAN)
Jejím otcem byl kanadský plemeník Rainbows for Life (Lyphard – Rainbow Connection, Halo), který se narodil v roce 1988 v Kanadě. Z 36 celkových životních startů dokázal 15x proběhnout vítězně cílem. Mezi jeho nejcennější triumfy na dostihové dráze patří vítězství v Coronation Futurity Stakes (Gr.1), Cup and Saucer Stakes (Gr.1), Connaught Cup Stakes (Gr.2), Summer Stakes (Gr.3), Hawthorne Derby (Gr.3), Dominion Day Hdc (Gr.3), Riggs Hdc (Gr.3), Toronto Cup Hdc (Gr.3). Když nevítězil, tak se „alespoň“ 14x dokázal umístit na dotované pozici, což se projevilo i v částkách za celkové vyhrané dotace, kde vydělal částku 1.105.926 USD. V Kanadě se v roce 1992 ozdobil tituly Šampión dvouletých hřebců a Šampión starších koní.
V chovu debutoval v roce 1994 v irském Rathbarry Studu, kde bez potíží navázal na své předchozí úspěchy na dráze. Od roku 2000 „září“ v tuzemském chovu. V letech 2003, 2004, 2005 a 2010 se u nás stal šampiónem otců dvouletých a celkovým šampiónem plemeníků v letech 1999, 2004,2005, 2006 a 2007.

Mnoho Rainbowsových potomků svými výkony vysoce převyšuje status výkonnosti průměrného plnokrevníka, neboť se prosazují i navzdory ostré konkurenci zahraničních importů. Typickým příkladem je např. dvojnásobná vítězka VP: bělka Sixteen (Rainbows for Life – Semantica, Telquel), vítěz českého i slovenského derby, kůň roku 1999 a šampión 3letých hřebců 1999, šampion plemeník otců 2letých 2009 ČR: Ray of Light (Rainbows for Life – Topmost, Top Ville), nebo pardubická Zimní královna s třetím největším ziskem mezi dvouletými v roce 2010: Matter for Love (Rainbows for Life – Mariette), ale také již zmíněná vítězka českého derby 2005 Ready for Life (Rainbows for Life – Ready and Able, Red Sunset) . 
Ready and Able (IRE)
Matka Ready for Life, Ready and Able se narodila v roce 1992 v Anglii. Jako dvouletá však na dráze nikterak nezazářila: vyběhla třikrát a ani jednou se nedokázala umístit, což bylo zřejmě i důvodem k tomu, že putovala do dražby v Ascotu, kde byla zakoupena za 1050 gns. a importována do Čech. Výsledky Ready and Able byly i nadále spíše rozpačité. Celkem startovala v 10 dostizích a pouze jednou – v Bratislavě v dostihu IV. kategorie – dokázala svůj start proměnit ve vítězství. S dostihovou kariérou se rozloučila s hluboce podprůměrnou statistikou 10 startů, 1 vítězství a 5 umístění. Na vyhraných dotacích vydělala zanedbatelnou  částku 29 900 CZK.  A právě zde začíná příběh klisny Ready for Life, která se narodila jen díky prozíravému chovatelskému rozhodnutí pana Jaroslava Boučka, který se přeci jen rozhodl dát podprůměrné Ready and Able šanci uplatnit se v chovu a to pouze na základě jejího velmi zajímavého rodokmenu. Jeho počin dát klisně šanci na základě rodokmenu se dá s trochou té nadsázky přirovnat k rozhodnutí, která činí z králů hlupáky a z chudáků boháče. Ovšem historie turfu se jimi jen hemží, protože kdo nic neriskuje, ten taky nic nezíská a to v chovu plnokrevníka platí dvojnásob. A kdo si počká, ten se obvykle i dočká. Zrod Ready for Life je modelovým příkladem této zcela jednoduché chovatelské teze.

První potomek Ready and Able, klisna Rabaka (Law Soziri) nikdy nevyběhla. Druhé hříbě, s honosným jménem Richelieu (Gay Minstrel) „kráčelo“ na dráze ve šlépějích své matky, jejíž stín nikdy nepřekročilo. Nezvítězivší Richelieu na dotacích vydělal dokonce ještě méně než jeho matka, čili„pouhých“ 21 250 CZK. Lépe už si vedla klisna Rhapsody, která při svém debutu v Karlových Varech doběhla na slibném pátém místě. Poté přešla z rovin na překážky, kde ze 14 startů získala 2 vítězství a 10 umístění. Čtvrté hříbě Ready and Able byla Ready for Life, která svými úspěchy zcela rozmetala počáteční pochybnosti, útrapy a nejistoty.
Ready for Life
Pod taktovkou nesmrtelné legendy českého turfu, pana Josefa Váni, zahájila přípravu na svou dostihovou kariéru. Jako 2letá v roce 2004 debutovala v Chuchli, kde se uvedla ve velkém stylu, když v Ceně OBV Allfinanz (1410 m) doběhla na výtečném druhém místě. Obdobně si vedla i ve svých dalších startech: v Ceně EBF Maiden svedla tuhý boj o vítězství s Ritusem, kterému sice nakonec o hlavu podlehla, ale ukázala, že jistý potenciál rozhodně má. Následovalo další druhé místo v Pardubicích v Ceně RLZO Chrudim, kde v sedle s  F. Minaříkem naznačila, že se rodí hvězda a to i navzdory faktu, že sezonu 2004 ukončila ve Velké Chuchli pouze šestým místem.
Ready for Life vítězí v Ceně Arvy
Klasickou sezonu 2005 zahájila Ready for Life opět v Chuchli a hned ve svém druhém startu odskočila do Jarní ceny klisen, kde bohužel obsadila „pouze“ čtvrtou příčku. Hned v příštím bratislavském startu nenechal trenér Váňa nic náhodě a do sedla Ready for Life angažoval v Německu působícího žokeje J. Palíka, pod jehož vedením pak hnědka brilantně opanovala pole Ceny Arvy a na své konto si připsala velmi lehké vítězství. 85. ročník Českého derby vstoupil do dějin hned ze dvou důvodů. Za prvé proto, že se na start postavili velmi drahé „investice“ v podobě Mastmana a Royal Mouginse ze stáje dr. Charváta. A za druhé proto, že ani „lesk a pompéznost“ zahraničních importů nebyl nakonec nic platný a do dostihových análů se opět zapsala pohádka o „popelce,“ která díky pomalejšímu tempu dostihu měla na hlubší půdě nejvíce sil a soupeřům ukázala, že je „připravená nejen na život“ ale i na ostrou konkurenci: Ready for Life v cíli razantním zrychlením přešla do čela a připsala si doposud největší úspěch své kariéry. Doběh Derby 2005 byl velkým překvapením pro všechny, dokonce i trenér Ready for Life, pan Josef Váňa, byl nucen uznat její kvality: „Musím se omluvit všem českým chovatelům, protože jsem vždy prohlašoval, že zde chovaní koně nemohou vyhrávat velké závody. Dnes se ale ukázalo, že jsem se mýlil,“ uvedl trenér, který se netajil tím, že mnohem více věřil svému importovanému svěřenci Mastmanovi.
Vítězství klisny domácího chovu, bylo také velkou satisfakcí pro pana Jaroslava Boučka, který po doběhu jen těžko skrýval dojetí. „Patnáct let jsem na koních jen prodělával, ale vyplatilo se to. Ready for Life mi to dnes vrátila,“ komentoval po dostihu své chovatelské i majitelské nadšení. Ovšem jak už to tak bývá, průběh i doběhl 85. Českého Derby vyvolal rozporuplné reakce a dlouho se o něm šuškalo. I dostihoví odborníci svorně připustili, že toto Derby bylo jedno z nejpomalejších v historii. Samozřejmě, vítězný čas 2,37,93 nebyl kdovíco, ale „raketové“ zrychlení Ready for Life v posledních metrech dostihu, zcela jasně svědčilo o určité třídě. Třídě zcela nadprůměrné, kterou ukázala i v následujícím startu, kde se divákům představila v sedle s J. Rájou a donesla jej k jeho prvnímu klasickému triumfu v Oaks Mostecké uhelné společnosti. Ready for Life se celý dostih držela blízko špice a v cíli pak zcela pohodově přešla do vedení. 
Ready for Life, potrét
Při svém dalším klasickém startu v Chuchli, kde se hnědka opět pod vedením žokeje Ráji postavila na start Charvát St. Leger. Neustále pronásledovaná pochybnostmi ze strany turfmanů, kteří silně pochybovali o tom, že by dcera Rainbows for Lifea mohla distanci 2800 metrů prostát a uspět. Ready for Life však opět všem ukázala, že na to má. Před startem St. Legeru se, podle informací dostihového reportéra Miroslava Vlčka, v hledišti vyskytoval pouze jediný člověk, který věřil, že klisna své soupeře smete. Byl to pan MVDr. Eduard Kubíček, u něhož byla klisna odchována. „Pokud bude uklizená dobře v koních, vyhraje i v rychlém tempu,“ prohlásil sebejistě a nakonec se ukázalo, že měl pravdu. Dostih nabral velmi ostré tempo zvláště zásluhou Moviestora. Na druhé pozici pak s několikadélkovou ztrátou cválal Rio Gallegose s ostatními koňmi. Pole se postupně rozpadlo a v oblouku přišlo na „lámání chleba“. Rája byl nucen Ready for Life jezdit, aby se udržel ve strategicky výhodné pozici. V cílové rovince sice na krátko přišel do vedení slovenský Tempeltänzer, jenže Ready for Life dala do svého útoku všechno. Její bojovné srdce jí propůjčilo křídla. Svým vítězstvím definitivně rozprášila pochybnosti o své třídě a definitivně se zařadila po bok velikánek českého turfu, jakými byly Latina a Arva. Trenér Váňa vyslal Ready for Life i do bratislavského Oaks, kde skončila druhá za Ecologically Right (GB), což bylo možná trošku zklamání, ale i tak si k sumě celkových vyhraných dotací připsala hezkých 149 500 Sk. 
Se svou nezapomenutelnou sezonou se rozloučila v Baden Badenu, kde se pokusila změřit síly s pěti zahraničními soupeřkami v Baden-Wϋrttemberg-Trophy, ale neuspěla. Zvítězila německá odchovankyně Saldentigerin, Ready for Life skončila poslední.
Tempově to sice žádný zázrak nebyl a nechci samozřejmě opomíjet kvality ostatních koní, kteří se s ní v klasickém ročníku vyskytovali, ale bylo by chybné, kdybychom úspěchy Ready for Life přičítali pouze štěstí. „Pouhé štěstí k vítězství ve 3 klasických dostizích rozhodně nestačí,“ dodává v zahraničí působící žokej Marin Srnec, který Ready for Life také sedlal. „Protože štěstí přeje připraveným a to Ready for Life rozhodně vždy byla.“
Ready for Life v sedle s Martinem Srncem
Zbytek příběhu o „popelce“ českého turfu připomíná spíše antickou tragédii. Sezonu 2006 odběhala ještě na rovinách. Z 10 startů 2x zvítězila, 2x byla druhá a 1x třetí. I když klisna své kvality nesporně dokázala,  přešla v sezoně 2007 na proutky, kde díky své univerzálnosti dokázala v zahraničním startu v Meranu 1x zvítězit. 

Ready for Life s Josefem Bartošem
   
V roce 2008 byla zařazena do chovu, kde byla zapuštěna hřebcem Varadar (IRE) a z tohoto spojení se v roce 2009 narodil hřebeček Robinson. Po neúspěšném zapuštění hřebcem Tribal Instinct (IRE) byla však Reaady for Life v sezoně 2010 opět navrácena zpět do překážkového provozu, čímž byl její osud víceméně zpečetěn. Lze se také domnívat, že pozdější taktický přesun hnědky z proutek na steeplechase byl jakousi cílenou přípravou na Velkou pardubickou. V našich poměrech velmi rozšířená praktika, která však místy připomíná míchání jablek s hruškami. Zvláště pak z pohledu českého chovu. 
Ready for Life s Robinsonem jako pyšná matka
Klisna kvalit Ready for Life na překážky vůbec nepatřila. Se smutkem přijali příznivci českého chovu zprávu o tom, že život plný pýchy, nezapomenutelné královny sezony 2005, devítileté Ready for Life vyhasl v Pardubicích v Ceně pivovaru Dašice na 5200 metrů. „Spadla na hlavu a poranila si páteř,“ dodal k celé situaci trenér hnědky Josef Váňa. Srdce „popelky“ turfu se tedy navždy zastavilo, její příběh je však na rozdíl od té pohádkové bez happyendu a český chov, který z nepochopitelných důvodů upřednostňuje importované koně, často nižších kvalit než je domácí odchov, tu zůstal s prázdnou náručí. 
Ready for Life pedigree (pro zvětšení klikni)
Autorka: Inéz Chehaibiová, Pavla Staňková / publikováno v JEZDECTVÍ 1/2012
Fotografie: Pavla Staňková
(Kromě portrétu Rainbows For Life – ten archiv Inéz Chehaibiové)

Šťastné a veselé…

Tak se nám zase blíží konec roku. Nějak to poslední dobou všechno rychle utíká. Roky běží jako splašené stádo koní a člověk se stále jen za něčím honí. Hektická doba nás od sebe stále více oddaluje. Nemáme čas na sebe natož na své přátele, které pomalu ale jistě stále častěji „vídáme“ jen v rámci sociálních sítí na obrazovkách svých počítačů. 
Život však není jen o tom, abychom všechno stihli co rychleji. Občas je dobré se zastavit a rozhlédnout se kolem sebe. Příroda zůstává ve své podstatě pořád stejná, to jen my se měníme. Otázkou je, zdali k lepšímu… Technické vynálezy 20.  a 21. století náš život přetvořily, ale učinily z nás opravdu lepší lidi?
Přemýšlejte, mezitím co budete hodovat u plných stolů a těšit se na Silvestra.
Váš Phar.Lap

Autorka fotografie: Phar.Lap

Pocta Phar Lapovi v nové australské show

Fanoušci velkolepé australské koňské show „Outback Spectacular“ jsou nadšení. Tvůrci této originální show totiž na začátek svého programu zařadili speciální představení, které nazvali Pocta Phar Lapovi (ang. Phar Lap Tribute Show). 

Phar Lapova legenda se stala námětem pro film,
 inspirací pro knihy i výstavy
a nyní přichází jako součást velkolepé
show Australian Outback Spectacular.
Ve středu 30. 11. 2011 proběhlo první slavnostní zahájení speciální noční koňské show s názvem  Duch koně aneb pocta Phar Lapovi (angl. Spirit of the Horse with a Tribute to Phar Lap). Hlavním motivem této show je oslava koně v dějinách Austrálie. O tom, že tato show stojí za vidění, není pochyb, protože se na ní podílel slavný spisovatel a režisér Simon Wincer, tvůrce filmu Phar Lap, srdce národa (1983). Wincer doufá, že jeho dílo splní očekávání, které do něj vkládá.

„Již předchozí show publikum nadšeně přijalo, právě proto jsme jim chtěli dopřát nějakou inovaci. Více vzrušení s porcí opravdu prvotřídní podívané,“ dodává. „Phar Lap byl a stále je skvělý film a je dobře, že se objevuje i v této velkolepé show.“

Roli legendárního Tommyho Woodcocka  ztvárnil Brad Baker.
„Než jsem začal pracovat tady, dělal jsem v jedné aukční síni. Domnívám se, že být zde a předvádět legendární příběh Phar Lapa pro více než 1000 lidí je prostě úžasné,“ usmívá se. „Už jen dostat se do podobné show je obrovská šance, ale patřit přímo do příběhu o Phar Lapovi, to je můj splněný dětský sen – zkrátka je těžké to popsat.“

Ztvárnění role oddaného ošetřovatele nebylo vůbec snadné. Bylo třeba se hodně učit a sžít se s koňmi tak, jak to dokázal Tommy Woodcock. Proto si Baker během učení musel udělat i malý výlet po stopách svého charakteru. „Snažil jsem se především dostat se pod slupku toho obecně známého příběhu a zjistit více informací o přátelství Phar Lapa a Tommyho,“ popisuje své snažení. „Při svém pátrání jsem náhodou narazil na Grega Cornishe, který pro Woodcocka kdysi pracoval. To on mi pomohl získat potřebný vhled do Tommyho charakteru. Věděl jaký byl i jak v různých situacích reagoval. Greg mi byl velkou oporou,“ říká Barker.

Přípravy však pro Barkera nebyly vůbec snadné. „Ten všudypřítomný tlak pořadatelů, sponzorů a novinářů – občas docházelo k pěkně vypjatým situacím, svěřuje se Barker. „Přes půl roku jsme intenzivně pracovali, zdokonalovali, zkoušeli: 6 dní v týdnu a 10 hodin denně,“ dodává. „To úsilí se vyplatilo. Koně jsou mojí životní láskou a tato show poskytuje úžasné možnosti, jak mohu tuto lásku ukázat i dalším lidem. Pokaždé, když se objevím na scéně po boku „Phar Lapa“, cítím, jakobych se přenesl zpět v čase. Vzduchem se nese takové zvláštní dojetí. Lidé ztichnou a mlčky sledují, jak přichází jejich hrdina – Phar Lap.“

Pan John Menzies, starosta vesničky Roadshow, doufá, že nově zpracovaná show, která má nahradit až doposud úspěšně uváděnou show Koně, hrdinové světla (angl. Heroes of the Light Horse), připomene lidem znovu ony nezapomenutelně heroické momenty vinoucí se australskou historií jako stříbrná nit.

„Tato show je důstojnou poctou legendárnímu Phar Lapovi, který se stal naší kulturní ikonou i dědictvím. Je to naše vzdání holdu koni, který pro naše předky v těžkých dobách Velké ekonomické krize tolik znamenal,“ dodává pohnutým hlasem.

Noční show Duch koně aneb pocta Phar Lapovi (angl. Spirit of the Horse with a Tribute to Phar Lap) bude přístupná od úterka do neděle až do konce roku.
Vstupenky na show lze zakoupit zde.

Zpracováno dle článku Mackenzie Ravna publikovaného dne 5.11.2011
Zdroj informací: www.goldcoast.com.au
Překlad: Phar.Lap
Fotograf: David Clark

Kostra Phar Lapa nakonec dozná změn

Po úhynu slavného Phar Lapa v roce 1932 věnoval Dave J. Davis (majitel koně) kostru šampióna novozéladskému Dominion Muzeu, kde byla v roce 1938 i poprvé k vidění. V současnosti je  majetkem Muzea Te Papa (NZ).

V září 2010 zapůjčilo muzeum Te Papa kostru slavného koně kolegům do Melbourne. Žádosti bylo vyhověno jen proto, že šlo o mimořádnou událost, totiž oslavy spojené se 150. ročníkem slavného Melbourne Cupu, který Phar Lap v roce 1930 fenomenálním stylem vyhrál. Kosti Phar Lapa se tak historicky poprvé vydaly na cestu do Austrálie, kde je vystavili po boku famózního Phar Lapova exponátu.
Vedení muzea Te Papa bylo již několikrát upozorněno, že kostra slavného Phar Lapa má jisté anatomické nedostatky, čili, že není sestavena správně. (Přesné info zde.) Toto tvrzení se tváří v tvář exponátu ukázalo být opodstatněným.

Management muzea Te Papa celkem dlouho řešil dilema, zda zachovat původní vzezření kostry z roku 1938 i s její původní historickou autenticitou, nebo poupravit kostru Phar Lapa tak, aby opravdu tvořila anatomicky přirozený celek. Původně vydal tiskové prohlášení, ve kterém prohlásil, že na kostře Phar Lapa nehodlá měnit nic, ale nakonec se zdá, že se vedení muzea umoudřilo. Akceptuje připomínky ze strany odborníků i fanoušků slavného koně a nechává kostru Phar Lapa odborně upravit.

Robert Clendon a doktor Alex Davies diskutují o umístění
Phar Lapovy levé přední a lopatky. Photo: Kate Whitley, Te Papa
V roce 1938 se na sestavování kostry podílel restaurátor Domingtonského mueza, pan Charles Lindsay, který na projektu pracoval společně s osteologem E. H. Gibsonem, jenž v té době působil na Lekářské škole v Otagu. Na to, že ani jeden z výše jmenovaných pánů nebyl expertem na koňskou anatomii, odvedli bezpochyby skvělou práci. Jenže důsledkem jejich neznalosti pozic některých kostí v kostře koně došlo k řadě menších chyb, které však vedly k tomu, že výsledná podoba kostry se neshodovala s fyzickým zjevem Phar Lapa. Výsledný efekt ještě zhoršili přidáním kovové podpěry, jejímž úkolem byla fixace krčních obratlů i lebky v přirozené poloze. Snaha jistě byla, ovšem výsledek se nepovedl, protože tíha lebky způsobila pokles celé konstrukce do polohy pro koně zcela nepřirozené.
Novinový výstřižek z roku 1938 ukazuje původní expozici kostry.
(E.H. Gibson (vlevo) a Charles Lindsay.
Po návratu kostry z Melbourne (Austrálie) tedy pracuje na správném sestavení kostí speciální tým. Vedení muzea Te Papa počítá s tím, že veškeré práce by mohly být ukončeny již v prvních měsících roku 2012, pak by měla být expozice opět zpřístupněna veřejnosti. 
Důležitou osobou v týmu je profesor veterinární anatomie, doktor Alex Davies, který je sice již v důchodu, ale o Phar Lapa se vždy zajímal. Snad proto nesmírně rád akceptoval nabídku na spolupráci na tomto projektu. Zbytek týmu tvoří zaměstnanci muzea Te Papa, kteří pod Daviesovým pečlivým dohledem sestavují jednotlivé části kostry tak, aby co nejvíce odpovídaly skutečnosti.
Doktor Alex Davies kontroluje pozici páteřních obratlů.
Klíčové bylo zřejmě Daviesovo rozhodnutí skládat kostru vedle fotografie Phar Lapova exponátu, který je v životní velikosti na bílém pozadí. Tým se tak snaží, aby se postoj exponátu shodoval i s postojem Phar Lapovy kostry. 
Phar Lapova kostra je sestavována tak,
aby co nejvíce odpovídala exponátu umístěnému v Melbourne.
Samotné fyzické skládání kostí zajišťují Robert Clendon a Hayden Prujean. Doktor Davies jejich počínání sleduje a případně poskytuje cenné rady.
Provedené změny na kostře dosud zahrnují prodloužení celkové délky i zakřivení páteře. Bylo rovněž nutné snížit přední část kostry, čímž se docílilo i správného umístění kohoutku a vylepšení pozice všech končetin, vč. karpálního kloubu a sezamských kůstek. 
Jak správně sestavit kostru koně?
Hayden Prujean a Alex Davies.
 Photo: Kate Whitley, Te Papa
O dalším průběhu prací slíbilo muzeum Te Papa veřejnost i nadále informovat. Více se dozvíte zde.
Překlad: Phar.Lap
Zdroj informací i fotografií: http://blog.tepapa.govt.nz, 
http://www.stuff.co.nz