Ráno, 5.4.1932. Na ranči v Kalifornii právě umírá zázračný dostihový kůň Phar Lap. Jeho tělo trýzní nepopsatelné bolesti předsmrtelné agonie. Nakonec kolem poledne zcela vyčerpán podléhá bolestivé smrti. Jediným svědkem této tragédie se stal mladý ošetřovatel a trenér – Tommy Woodcock. Ten se vrhl na pomalu vychládající koňské tělo zmítán bolestivou hysterií ze ztráty milovaného přítele.
Šampión umírá na enteritidu
Náhlý kolaps
Trenér zasažen ztrátou
V letech, které následují po této hrozné události, se objevují stále nové spekulativní teorie, protože nikdo zcela přesně neví, nač Rudý Teror vlastně zemřel. Až nyní se nám dostalo uspokojivé odpovědi…. S použitím nejmodernější forenzní techniky a gigantického stroje umístěného v Chicagu, se dva Australští vědci dostali celé záhadě na kloub.
Překlad reportáže ABC
V Austrálii byste jen těžko hledali milovanější ikonu než byl Phar Lap. Vyhrál ohromujících 37 závodů z 51 odběhnutých… včetně Melbourne Cupu 1930… inspirace národa v temných dnech ekonomické krize. Byl téměř neporazitelný, proto byl poslán do Ameriky, aby se pokusil zvítězit v nejbohatším závodě světa – v Agua Caliente Handicapu 1932. Toto vítězství bylo jeho největším triumfem…jenže o 2 týdny později Phar Lap uhynul.
Tommy Woodcock(archivní záznamy): Nemohl jsem ho udržet na nohou, neustále se kácel k zemi a převaloval se s takovou razancí – musel mít úporné bolesti. Bylo šokující vidět ho umírat. Myslím, že zemřel okolo 11.30 – možná v 11.45 hod. nevím, ztratil jsem pojem o všem…
Graham Phillips, reportér ABC: Ačkoliv byly vypracovány hned dvě pitevní zprávy, žádná definitivní příčina smrti nebyla nikdy přesně stanovena. Vyskytlo se i několik spekulací, které zahrnovaly bakteriální infekci i předpoklad, že kůň nešťastně zkonzumoval trávu ošetřenou pesticidy. Velmi dlouho se rovněž věřilo, že smrt Phar Lapa byla dílem Amerického podsvětí, které šampióna odstranilo z obavy, že by neporazitelný kůň mohl narušit výnosný sázkový byznys.
Příčina Phar Lapovy smrti nebyla zkrátka rozluštěna – přetrvala po celých neuvěřitelných 75 let. Moderní věda však z části vyřešila i tuto záhadu… Vyšlo totiž najevo, že jasná odpověď se po celou tu dlouhou dobu ukrývala v srsti a žíních šampióna.
Dr. Ivan Kempson: Cokoliv se vyskytuje v krevním oběhu je většinou integrováno i do vlasu (chlupu), takže vědci mohou této informace využít např. k analýze užívání drog, při vystavení těla znečistění či toxinům anebo jiných metabolických dysfunkcí.
Ivan se spojil s kurátorem muzea Victoria – panem Henry Dermotem, aby si v rámci svého výzkumu zajistil svolení k odebrání několika mikroskopických vzorků z Phar Lapovy hřívy a srsti. Chtěl se ujistit, zda Phar Lap opravdu pozřel arzen.
Dermot Henry:Trvalo nám to téměř 6 měsíců, neboť jsme museli najít vhodný okamžik na to, abychom mohli otevřít skleněnou vitrínu, protože expozice Phar Lapa je velmi populární. Později, jednoho večera jsme vitrínu přeci jen otevřeli a s pomocí staršího konzervátora muzea se nám podařilo pořídit z exponátu požadovaný vzorek žíní z hřívy a úplně miniaturní plátek srsti – asi tak 2 mm.
Srst byla poté analyzována pomocí nejmodernějších přístrojů.
Graham Phillips, reportér ABC: Výzkumné středisko synchrotronu bylo nyní zbudováno i v Melbourne. Ivan Kempson a Henry Dermot ale nepoužili k analýze vzorků z Phar Lapovy srsti a hřívy přímo tento přístroj. Obdobný přístroj provedl analýzu vzorků v Chicagu, ale oba vlastně pracují na stejném principu.
Synchrotronové středisko, Melbourne
Dr. Kempson: Díky synchtrotronu můžeme vidět menší částečky a tudíž i věci, které jsme nebyli schopni vidět pod mikroskopem. Ta citlivost je neuvěřitelná. Myslím tím, že můžeme přesně detekovat třeba jen tisícinu atomu z použitého vzorku.
Dermot Henry: Krása synchrotronu spočívá v tom, že potřebujete jen opravdu miniaturní vzorek tkáně, což znamená, že neponičíte integritu exponátu jako celku. V celém procesu jsme potřebovali pouze 6 chlupů z Phar Lapovy srsti i hřívy.
Tato technologie se tedy zdála být více než vhodná pro poskytnutí konečného důkazu, zda se ve tkáních Phar Lapa vyskytoval arsen.
V synchrotronu akcelerují elektrony rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Díky tomu vypouští velmi intenzivní a přesné rentgenové paprsky. Takto vygenerovaný světelný paprsek dokáže proskenovat Phar Lapův chlup s neuvěřitelným rozlišením až 15 mikronů. Velmi pozoruhodné, že?
A vědci opravdu arzen nalezli! Jenže, to samo o sobě nic nedokazovalo. Ten mohl pocházet z chemikálií, které byly použity k preparaci exponátu Phar Lapa. K dalšímu kroku byla zapotřebí vycpaná opice.
Graham Phillips, reportér ABC: Proč jste použili zrovna opici?
Dermot Henry: No, potřebovali jsme porovnat složení arzenu, který byl běžně využíván při procesu vycpávání. Tenhle opičák byl vycpán někdy okolo roku 1890, takže jsme u něj měli v zásadě jistotu, že při jeho vycpávání byl užit právě arzen.
Samozřejmě – oba exponáty v sobě obsahovaly arzen, který byl užit při jejich vycpávání, jenže Phar Lapova srst obsahovala i něco navíc.
Dr. Kempson: U Phar Lapa jsme detekovali i jinou formu arzenu, která nepocházela z chemického procesu vycpávání. Tato forma byla objevena u kořínků srsti (hřívy). Zjištěný vzorek arzenu byl chemicky naprosto odlišný.
Aby bylo možné zjistit, zda druhý vzorek arzenu nalezený ve Phar Lapově srsti (hřívě) je ten, který mohl eventuelně zkonzumovat v Kalifornii 1932, bylo nutné prozkoumat další vzorek – tentokrát z vepře, u kterého rovněž došlo ke konzumaci smrtelné dávky arzenu.
Dermot Henry: Jednodušeně řečeno, provedli jsme srovnání obou vzorků arzenu ve Phar Lapově srsti i v srsti toho vepře. Na základě těchto zjištění jsme byli schopni celkem jasně demonstrovat, že Phar Lap zkonzumoval arzen cca 48 hodin před svým úhynem. A pravděpodobně šlo o docela velkou dávku.
Graham Phillips, reportér ABC: V roce 2006 oznámili tedy oba vědci výsledky svého zvláštního výzkumu světu. Ačkoliv zněla jejich teorie celkem zajímavě, byli teprve na samém počátku svého výzkumu. Nedokázali tudíž ani zdaleka odpovědět na všechny zvídavé otázky.
Dermot Henry: Naše teorie čelila samozřejmě jisté kritice, že jsme nevyzkoušeli tkáň z dalšího vycpaného koně. Tato kritika se samozřejmě zcela logicky dala očekávat – věděli jsme, že to je velká trhlina.
Dalšího koně, který byl vypreparován tak jako Phar Lap, bylo však velmi těžké nalézt. Po několikaměsíčním úsilí se ale přeci jen podobný exponát nalézt podařilo. Byl ukryt v Národním Skotském muzeu (National Museum of Scotland).
Graham Phillips, reportér ABC: Tahle se paprsek zaostřuje?
Dr. Kempson: Ano, přesně takhle se to zaostřuje.
Ivan odjel do Skotska, aby tam získal vzorek. Když se vrátil, použil opět synchrotronu, aby porovnal vzorky Phar Lapa s těmi, které odebral exponátu ve Skotsku.
Graham Phillips, reportér ABC: Takže co tu vlastně vidíme?
Dr. Kempson: Počítač ukazuje mapu rozdělení arsenu ve Phar Lapově chlupu. Zde vidíme kořínek a tady jasně vidíme světlý pruh arzenu.
Graham Phillips, reportér ABC: Dobrá. Ta červená barva je velmi jasná, signalizuje tedy nejvyšší koncentraci?
Dr. Kempson: Ne, to je mírná koncentrace. Nejvyšší koncentrace se zde zobrazuje jako bílý pruh. Tady na hraně se koncentrace zvyšuje a poté zase klesá, jak chlup rostl, krevní koncentrace se snižovala.
Graham Phillips, reportér ABC: Ano. To je celkem ostrá forma rozdělení, že ano?
Dr. Kempson: Neuvěřitelně ostrá.
Vrchol koncentrace arsenu zkonzumovaného Phar Lapem byl 500 mikronů od kořínku. Chlup roste průměrně o 300 – 400 mikronů za den, Phar Lap tedy dle názoru vědců zkonzumoval arzen asi tak 35 hodin před tím než uhynul.
Model Phar Lapova chlupu a arzenu v něm obsaženém,
počítač simuloval růst chlupu, aby vědci mohli spočítat,
kdy pravděpodobně Phar Lap arzen zkonzumoval…
Kritické připomínky ostatních vědců, že se mohlo jednat o arzen použitý při procesu konzervace, byly tímto objevem tudíž jednoznačně vyvráceny.
Graham Phillips, reportér ABC: A nyní stojíme před poslední a nejdůležitější otázkou. Odkud tento arzen pochází a jak se dostal do Phar Lapova krevního systému? Bohužel na tyto otázky nedokáže nalézt odpověď ani synchrotron. Abychom to zjistili, musíme se podívat jinam.
Lidé věřili, že Phar Lap se stal obětí nekalých praktik amerického podsvětí, jenže neexistuje jediný důkaz, který by tuto teorii potvrzoval.
Nicméně nyní se naskýtá i další možnost, která byla zjištěna poměrně nedávno. Michael Reason – Phar Lapův kurátor v Muzeu Viktoria se nám pokusí situaci osvětlit…
Den předtím než jsme točili tuto reportáž, obdrželo muzeum zcela nový klíč, který by mohl poskytnout tolik požadovanou odpověď.
Graham Phillips, reportér ABC: Jak dlouho již máte v držení tuto knihu?
Harryho deník s recepty na tonika
Michael Reason,kurátor: Vyzvedli jsme si ji teprve včera, takže…
Graham Phillips, reportér ABC: Velmi vzrušující.
Michael Reason,kurátor: Ve 30. telech 20. století bylo zcela běžné dávat dostihovým koním podomácku vyráběná tonika. A Harry Telford – Phar Lapův trenér nebyl žádná výjimka. Tohle je jeho personální deník s recepty na všechna jeho tonika. Je to historicky neocenitelný artefakt. Dobrá…takže tady to máme… základní tonikum… seznam ingrediencí…Tady to je! Arzen! 12 uncí, což je opravdu hodně silná dávka.
Harryho deník poskytl vědcům jasný důkaz
přítomnosti arzenu v toniku podávaném Phar Lapovi
Graham Phillips, reportér ABC: Ano, to rozhodně je…a toto je autentické písmo Harryho Telforda?
Michael Reason,kurátor: Ano. Základní tonikum bylo koni podáváno zřejmě celkem často v pravidelných dávkách do žrádla. Dá se říci, že mělo sloužit jako jakýsi vitamínový doplněk stravy. Jelikož Prar Lapa čekala dlouhá cesta do Ameriky, dá se předpokládat, že mu toto tonikum začali členové jeho týmu na příkaz Harryho Telforda podávat častěji, aby se ujistili, že bude připraven závodit.
Dr. Kempson: Domnívám se, že pravděpodobně opravdu došlo k předávkování koně tímto tonikem. Je to v podstatě nad slunce jasné, známe-li nyní přesné složení tonika z receptů obsažených v deníku Harryho Telfroda. Ten bez diskuze obsahuje škodlivé látky, jejichž účinkům byl Phar Lap pravidelně vystavován.
Nyní tedy již přesně víme, že velký ryzák Phar Lap zemřel na otravu arzenem, ale kdo namíchal smrtelný koktejl – ať již záměrně či omylem – nebude možná věda nikdy schopná spolehlivě prokázat.
Původní reportáž v odpovídající kvalitě můžete zhlédnout zde.
Zdroj: http://www.abc.net.au/catalyst/forensics/
Zdroj obrázků: http://www.abc.net.au/catalyst/forensics/
Zdroj videa: http://www.abc.net.au/catalyst/forensics/
Volný překlad: Phar.Lap
