Šampióni lidských srdcí: Aldaniti a Bob Champion

by Admin

Bob Champion
Bob Champion MBE (nar.4.6.1948) byl žokej překážkových dostihu v Anglii, který s koněm Aldaniti zvítězil ve Velké Národní v roce 1981. Na tom by nebylo nic tak úchvatného, ale v roce 1979 u něj lékaři dignostikovali rakovinu varlat! Žokej se musel vzdát ježdění na koni a absolvovat lékařský zákrok: i když mu nádor zdárně vyoperovali, musel se podrobit zničující chemoterapii drogami jako bleomycin, vinblastin a cisplatin. Stále však neměl vyhráno. Musel znovu absolvovat další nepříjemný operativní zákrok, který měl zabránit šíření rakovinových buněk přes lymfatický systém. Celou tu dobu jej při životě udržovaly myšlenky na Aldanitiho: na společné chvíle na dráze, při tréninku a také jeho velký tajný sen: vyhrát Velkou národní...
Bob Champion: „Nebýt toho snu, jistě bych dávno spáchal sebevraždu. Při životě mě držel jen Aldaniti!“

 

Nakonec Bob Champion zhoubnou nemoc přemohl a splnil si i svůj velký sen: v sedle mnohými turfmany odepsaného Aldanitiho! Žokej a kůň, které veřejnost již odepsala, se vrátili, aby dokázali, že síla vůle spolu s přátelstvím dokáže zázraky. Zažehli tak plamen naděje v srdcích všech lidí postižených touto zákeřnou chorobou.Ze zranění vyléčený Aldaniti byl pro všechny outsider. O to větší bylo nadšení publika, když si po velmi vážném zranění šlachy dokázal s těžkou tratí nejen poradit, ale i deklasovat všechny ostatní soupeře.

Toto ukázkové vítězství bylo diváky televizních stanic BBC a Channel 4 v roce 2002  zvoleno mezi 100 nejkrásnějších sportovních momentů historie.

Tahle story přilákala i filmové producenty a tak se příběh dočkal i svého zpracování na stříbrném plátně. Ve snímku The Champions (česky Závod se smrtí) hlavní roli Boba Championa ztvárnil herec Jonn Hurt a čtyřnohého partnera si kupodivu zahrál sám Aldaniti!


Na ukázky z filmu se můžete podívat zde ( 1 a 2). Scénář filmu vychází z knihy Boba Championa s názvem Příběh Šampióna. Tuto knihu Bob sepsal spolu s blízkým přítelem a dostihovým žurnalistou Jonathanem Powellem.


Bob Champion také zvítězil v Hennessey Cognac Gold Cupu a ve Whitbread Trial Chase. V roce 1983 se stal MBE. V témže roce založil i fond na boj proti rakovině s názvem „Bob Champion Cancer Trust,“ s jehož pomocí se mu podařilo získat několik miliónů liber pro výzkum rakoviny a její léčby. V roce 1999 skončil Bob se závoděním a začal se věnovat tréninku dostihových koní.

 

Aldaniti a Bob Champion v poli Velké národní 1981

Příběh Boba Championa a Aldanitiho je velmi dojemně popsán v knize ing. Zděňka Mahlera s názvem Slavní koně. Online si jej můžete přečíst zde.

Rozhodně se tam však nedozvíte, jak Aldaniti ke svému jménu přišel. Jeho jméno je vlastně kombinací písmen křestních jmen čtyř vnoučat Aldanitiho chovatele Tommyho Barrona : ALastair, DAvid Cook, NIcola a TImothy Barron. Právě tato písmena davají dohromady ono velmi zajímavé ALDANITI.

Aldaniti spatřil světlo světa v roce 1970. Od malička byl velmi robustní a kostnatý. Jeho matka, Renardeau neměla skoro žádné mléko a tak chudáka Aldanitiho prostě odstavila. On kvůli jejímu macešskému chování několik dní doslova hladověl než se naučil přijímat jiné krmivo. Když dospěl, byl popisován jako „přikleklý.“ Kromě toho dostal do vínku i další těžkosti – Aldanity byl extrémně náchylný na zranění, zvláště pak na nohy,mezi turfmany se říkalo, že Aldaniti má „nožky jako struny od piana“ (protože ty snadno prasknou).

Přesto jednou po vítězném dostihu v Leicesteru Bob Champion prohlásil: „Aldaniti jednou vyhraje Velkou národní.“ A měl pravdu.
Aldaniti a Bob Champion překonávají jednu
z překážek Velké národní, 1981

Aldaniti a Bob Champion se za bouřlivého potlesku
řítí do cíle Velké národní 1981

Aldanitiho chtěli veterináři po fatálním zranění šlachy navždy uspat, jeho majitelé se ale postavili ostře proti. Dali mu dostatek času a prostoru, což zkombinovali s královskou péčí a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Aldaniti se uzdravil natolik, že mohl začít s lehkým tréninkem a dál už ten příběh znáte. Není pochyb o tom, že Aldaniti a Bob Champion dokázali velké věci a my všichni bychom si z nich měli vzít příklad.

Bob Champion, trenér Josh Gifford a majitel Nick Embiricos 

Zdroj informací: Internet
Zdroj obrázků: Internet
Zpracoval: Phar.Lap
Phar.Lap

Phar Lap první, aneb kam se vloudila chybka?

by Admin


Vážení a milí čtenáři,

nedávno jsem listovala v jednom velmi známém měsíčníku, který má vždy celkem zajímavý obsah. Článek, u kterého jsem se zastavila byl samozřejmě o koních. Docela jsem si jeho čtení užívala, ale nakonec jsem se přeci jen zarazila u následujícího textu. No schválně zkuste hádat, kam že se to vloudila „chybička?“
Zdroj: časopis Epocha 08/09
Zdroj obrázků: Internet

Phar.Lap

Ach, ta genetika

by Admin

Irští genetičtí experti zjistili, že geny Darleye Arabiana se v dnešním chovu plnorevníka vyskytují v daleko větší míře než geny dalších dvou zakládajících hřebců – Byerley Turka a Godolphin Barba. 

„Matematicky vyjádřeno je Darley Arabian odpovědný za 95 % všech chromozomů Y (geny, které přenáší hřebec) v celosvětové populaci Anglického plnokrevníka,“ říká profesor Patrick Cunningham z univerzity Trinity College.
Profesor Cunningham z Trinity College v Dublinu spolu s kolegy totiž provedl rozsáhlou studii DNA dnešních závodních koní. Pomocí plemenných knih stopovali jejich předky až do roku 1792 a došli k překvapivým závěrům: dnešní angličtí plnokrevníci se kříží více méně už jen mezi sebou, to ale nebyl jev typický pro rok 1700. V té době totiž koně sdíleli pouze třetinu svých genů. Dnes se tento poměr vyšplhal na polovinu! Navíc pouze 28 jedinců z miliónu historických plnokrevníků mělo prý vliv na efektivní utváření genetické základny, která se podílela na vzniku moderního plnokrevníka!!! Výsledky tohoto výzkumu tak zcela jednoznačně vyvrátily správnost prvních teorií o vystopování vítězů na základě pouhé studie jejich rodokmenu.

V 19. století se tyto souvislosti jako první pokusil odhalit Australan Charles Bruce Lowe (1845- 1894). Velice podrobně zkoumal rodokmen každého koně, který zvítězil v klasických dostizích ve Velké Británii (St. Leger Stakes, Epsom Derby Stakes a Epsom Oaks). Pak rozdělil vítěze podle jejich matek a vytvořil rodiny a podrodiny podle toho, kolikrát se jim podařilo zvítězit. A dospěl k závěru, že nejúspěšnější rodinou byla ta, která obsahovala jméno klisny Tregonwell Natural Barb Mare. Více o této teorii zde.

„Lowe nám pouze vytyčil směr,“ říká dále Patrick Cunningham, „a naším úkolem bylo, abychom prozkoumali pravdivost jeho teorie.“ S použitím moderní technologie byli vědci schopni prozkoumat mitochondrickou DNA, která se přenáší pouze pomocí matek. Odebrali vzorky 19 nejdůležitějších rodin a zjistili, že polovina z nich Loweho schématu neodpovídá.


„Původní historické rodokmeny v sobě mají mnoho mezer a jsou nejasné,“ říká profesor Cunningham. „Statisticky se jako nejvlivnější sice jeví rodina založená klisnou Tregonwell Mare, která přispěla největším počtem genů, ta ale ovlivnila jen 14 % všech mateřských linií. Dále pak víme jistě, že existovali pouze tři zakládající hřebci: Darley Arabian, Godolphin Barb a Byerley Turk, ale pouze jeden z nich ovlivnil svými geny značně celý vývoj plnokrevníka. Předpokládáme, že Byerley Turk sloužil jako základ celého chovu,“ říká Cunningham. „Po čase ale začala v chovu postupně dominovat linie Darley Arabiana.“


Vědci rovněž zkoumají výkonnost koní na dráze a hledají genové souvislosti. Koně mají totiž některé geny podobné jako lidé a právě tyto geny hrají důležitou roli při celkové výkonnosti a svalové aktivitě. Např. EPO gen umožňuje tělu produkovat červené krvinky, díky nimž dochází k okysličování krve, ACE gen zase ovlivňuje celkovou míru vytrvalosti.


V budoucnu by prý mělo být možné dokonce eliminovat genetické vady, které se u některých plnokrevníků vyskytují – např. vady končetin či krvácení z plic. Genetika nicméně ovlivňuje výkon koně na dráze pouze z jedné třetiny, zbytek závisí na environmentálních faktorech jako jsou trénink a vyvážená krmná dávka.

Zpracováno podle článku Wendy Barnaby

Phar.Lap

Phar Lap aneb umět si číst mezi řádky X.

by Admin
Jak Darley Arabian souvisí s Phar Lapem? Velmi. Pokud byste si totiž dali tu práci a vypsali si všechny Phar Lapovy předky, dostali byste se právě až k tomuto hřebci. Jinými slovy to znamená, že Phar Lap pochází z krevní linie založené Darley Arabianem. Proto jsem se rozhodla, že se na tohoto člena zakládající trojice v tomto článku podíváme blíže.
Příběh Darley Arabiana začíná na Syrské poušti poblíž Aleppa, mezi kočovnými kmeny Fedanských beduínů. Jejich šejk Mirza II vlastnil nádherného hnědáka pocházejícího z uctívané rodiny Kohejlan. Roček, (nar.1700) se velmi zalíbil jednomu z Britů, Thomasi Darleyovi. Šejk Darleyovi často opakoval slova znějící jako Manak nebo Manica, ale zřejmě to bylo „Muniqui,“což je arabský výraz pro velmi slibného koně.Darley nade vše miloval lov, koně a vyjížďky vlahým anglickým venkovem. Živil se však obchodem a ten ho přivedl až do žhnoucí pouště arabského poloostrova. Ze svých zvyků však neslevil ani tam. Stal se členem jakéhosi místního loveckého spolku v Arábii a získal i různé styky. Existují dvě různé verze, jak Darley k cennému hřebci přišel. První tvrdí, že Darley se domluvil přímo se šejkem na koupi tohoto koně. Cena byla stanovena na 300 zlatých sovereignů. Když se však měl zmíněný obchod uskutečnit, šejk náhle změnil názor a prohlásil, že je pro něj nepřípustné, aby se rozloučil s nejcennějším koněm ze svého stáda. Darley se v žádném případě nehodlal se šejkovým rozhodnutím smířit. Díky svým vlivným kontaktům zoorganizoval do pouště tajnou výpravu a koně šejkovi uloupil. Naložil ho na loď v přístavu Smyrna a v roce 1704 odplul i se zvířetem do Anglie. Druhý příběh vypráví, že Darley koně získal od šejka výměnou za loveckou pušku. Je čistě na Vás, čemu budete věřit. Prokazatelné je jen to, že se hřebec do Anglie opravdu dostal.

Thomas Darley a jeho hřebec

Když Thomas Darley dorazil domů, pojmenoval koně Darley Arabian a věnoval ho svému bratru Johnovi na rodinné sídlo ležící v Aldby poblíž Leedsu. Byl si více než jistý, že tento hřebec vnese do jejich chovu především své orientální kvality.

Domov Darley Arabiana – Aldby Hall

John Brewster Darley jej používal zpočátku ke krytí vlastních klisen. Sice měl jen dvě, ale obě mu ve spojení s Darley Arabianem daly pohledné a hlavně úspěšné dostihové koně, Almanzora a Aleppa. Jejich úspěchy na dráze pak přilákaly pozornost zdejších chovatelů, kteří se začali o podivuhodného hřebce blíže zajímat. Thomas Darley vysvětlil svým krajanům, že hřebec pochází z velmi ceněné rodiny arabských koní. Postupem času se tedy Darley Arabian stal v kraji populárním. Výše zmíněná popularita ještě narostla po triumfech jeho syna Flying Childerse. Darley Arabian připouštěl klisny od roku 1706 do roku 1719. Zemřel v Aldby Hallu v roce 1730 v úctyhodném věku 30 let.

Dobová rytina Darleye Arabiana

Dobové záznamy hovoří jasně o tom, že Darley Arabian připouštěl jen velmi malý počet klisen jiných chovatelů. Navzdory této „nevýhodě“ však zplodil až neuvěřitelný počet dobrých koní jakými byli: Flying Childers, Barttlet´s Childers, Almanzor, Aleppo, Cupid, Brisk, Daedalus, Dart, Skipjack, Manica, Lord Lonsdale’s Mare, a Lord Tracy’s Mare. Je jasně prokazatelné, že pokud nějaký hřebec ovlivnil výrazně směr chovu Anglického plnokrevníka, pak to byl jednoznačně Darley Arabian – podrobnosti zde.

Schéma přímé paternitní linie založené Darley Arabianem (pro zvětšení 2x klikni):


Zdroj informací: thoroughbred heritage.com, Michal Horáček – Království za Koně
Zdroj obrázků: Internet

Phar.Lap