Sam kulturním dědictvím Austrálie jako Phar Lap

Kulturní dědictví … nejznámnější medvídek koala na světě, Sam, bude vycpána a umístěna v expozici Melbournského muzea, tedy tam, kde už nějaký čas sídlí šampión Phar Lap. Sam zemřela 6.8.2009 a ačkoliv byla její smrt tragédií, stala se rovněž symbolem nových zítřků. Její exponát bude světu navždy připomínat tragické únorové požáry, které zachvátily Austrálii v roce 2009.

Premiér John Brumby potvrdil, že ošetřovatelé Sam nakonec akceptovali nabídku muzea na uvedení koaly do muzejní expozice. Dosud není známo, zda bude Sam přímo umístěna do sekce, kde se nachází Phar Lap, oznámil deník Herald Sun. Pan Brumby nicméně prohlásil, že “ Sam nepředstavuje jen příběh koaly postižené katastrofou, je spojena se vzpomínkami a osudy ostatních živých tvorů a lidí, kterých se ničivé požáry dotkly. Bude nám tak navždy připomínat všechny ty nešťastníky, kteří byli bez varování vyhnáni ze svých domovů a stiženi touto pohromou. Stejně tak jako odvahu a nesobecké sebeobětování hasičů i dobrovolníků, kteří nasazovali své životy v ohnivém pekle. Příběh Sam ilustruje bolest a beznaděj, ale také nezdolné odhodlání lidí přežít a přenést se přes toto hrozné období a dál pokračovat v životě.“

Sam se stala symbolem naděje uprostřed vyprahlého spáleniště plného popela a žhavých uhlíků poté, co ji kdosi vyfotografoval, jak pije vodu z pet lahve od hasiče Davida Treea.


Dojemný snímek obletěl svět. Získal ocenění CFA a jeho cena se v okamžiku vyšplhala na 500.000 USD. Uvedená částka byla použita na záchranu Sam. Koala se vzpamatovala ze zranění, která utrpěla během požáru, ale byla bohužel už příliš zesláblá na to, aby mohla čelit zákeřným chlamydiím.

Mluvčí Johna Brumbyho infomovala média o tom, že dosud nebyl stanoven způsob preparace Sam. Robin Hirst, ředitel expozic muzea Viktoria se vyjádřil, že pro Sam určitě najde vhodné místo. „Sam je spojena s temnými časy, které nechceme a nesmíme zapomenout.“

Zdroj informací: Herald Sun
Zdroj fotografií: Herald Sun

Phar Lap opět s policejní eskortou?

Fontána s podstavcem už čekají jen na Phar Lapa
TIMARU – poslední cesta bronzové sochy novozéladského rodáka a šampióna Phar Lapa bude možná potřebovat policejní doprovod jako sám šampión v listopadu 1930 před Melbourne Cupem. Předseda Phar Lapova charitativního fondu, Derek Mayne se obává, že finální zakončení celého projektu bylo natolik zmedializováno, že poslední fázi projektu: cestu sochy z Avondale ležícího poblíž Aucklandu až na Timaru plánovanou na listopad 2009 pronásleduje stín pochybností o bezpečnost tohoto unikátního skvostu. Derek Mayne prohlásil, že „ se obává, aby socha nebyla během této cesty záměrně zcizena.“

Slavnostní odhalení má být provedeno 25.11.2009 na ulici Phar Lap Raceway poblíž Timaru, která leží velmi blízko místu, kde Phar Lap 4.10.1926 na Seadow Studu poprvé spatřil světlo světa.

Phar Lap v roce 1930

Mezi VIP lidmi, kteří mají společně sochu odkrýt, je např. Lance O’Sullivan, špičkový novozélandský žokej, Sir Patrick Hogan jako zástupce Novozéladského svazu chovatelů plnokrevníka, Hon John Carter, novozélandský dostihový ministr či pan Paul O’Sullivan, velvyslanec Australské ambasády na Novém Zélandu spolu s primátorkou Timaru Janie Annear.

Dva dny oslav plánovaných po odhalení sochy na Timaru budou obsahovat dostihový den na počest Phar Lapa, prezentaci knihy spolu s pamětní věčeří a předávací ceremonii. Socha, která je 3 metry vysoká a 4 metry dlouhá, prochází posledními kosmetickými úpravami a během dvou týdnů bude polita bronzem.

Zdroj informací: infonews.co.nz
Překlad: Phar.Lap
Zdroj obrázků: Phar Lap Charitable Trust

Unikátní dokumenty o Phar Lapovi (1930)


Tento unikátní dokumentární snímek natočený sestrami Mc Donaghanovými (Paulette, Isobel a Phyllis) ukazuje Phar Lapa na dráze i mimo ni. Obsahuje záběry z prostoru stájí, pískoviště s Tommym Woodcockem, záběry z Melbourne Cupu 1930 či Randwick Plate z roku 1930. A na samotném konci tohoto skvostu se můžete pokochat rozhovorem s jeho spolumajitelem a trenérem Harry R. Telfordem a žokejem Jimmem Pikem a to včetně zvukového záznamu jejich skutečných hlasů! Historický dokument byl sestříhán v roce 1931, tedy rok před osudnou tragedií v Agua Caliente 1932.
2014-01-02_151249

 

Produkce: Neville Macken Productions

Režisér: Paulette McDonagh

Zdroj: národní archiv Australie

Melbourne Cup očima Catherine Ellis


Pokud se v Austrálii chcete bavit o koních, nemůžete začít jinak než u Melbourne Cupu. Ne nadarmo se tomuto okázalému historickému podniku přezdívá „dostih, který zastavuje národ.“ Samozřejmě se už nesčetněkrát stalo, že jeho konání bylo z mnoha příčin ohroženo. Jednou za to mohla vlna koňské chřipky, která terorizovala plnokrevníky u protinožců, ale z té se nakonec všichni rychle otřepali a Austrálie o svůj dostih nepřišla. Davy se jako obvykle valily úhledně upravenou příjezdovou cestou k zelenému oválu závodiště, aby si vsadily na svého favorita…

Je úplně jedno,zdali nejste koňský fanatik či jste nikdy dostihového koně neviděli, Melbourne Cup Vás zkrátka dostane! Je to jako pohádka. Mávnutím kouzelného proutku (v našem případě praporku startéra) všechno ostatní zmizí a zůstane jen startovní pole odvážných. To všechno a ještě víc je Melbourne Cup. Proč je pro Australany tak populární, zjišťovala Catherine Ellis, reportérka.

CATHERINE ELLIS, REPORTÉRKA: Koně, móda, dobré jídlo, celebrity a oslavy. Každý si jistě najde to své! Téměř 150 let v dešťi, v bouři nebo v horku, se Australané každé první úterý v listopadu schází na závodišti ve Flemingtonu, aby sledovali svůj Melbourne Cup. Sejde se zde kolem 100.000 lidí, ostatní se krčí u televizorů či rádia. Melbourne Cup je dnes již celosvětovou záležitostí, takže i v dalších částech světa zažívají fanoušci dostihového sportu svůj „hej day“.
Všechno začalo roku 1861. Kůň jménem Archer, první vítěz Melbourne Cupu, musel nejprve ujít 800 km z rodného města Nowra v Novém jižním Walesu až do Melbourne – a pak ještě odběhnout závod a vyhrát!

Nejslavnějším koněm historie Melbourne Cupu zůstane bezpochyby ryzák Phar Lap, miláček Austrálie. Jeho jméno zní v překladu „Blesk“ a právě tak tento hrdina i závodil – jako blesk s nebes. Vyhrál 37 z 51 startů vč. Melbourne Cupu. Phar Lap byl nesmírně oddán svému ošetřovateli Tommymu Woodcockovi. Bez jeho přítomnosti odmítal žrát a nikdy si nevzal krmení od nikoho jiného.
TOMMY WOODCOCK: „Úžasný kůň… chodil za mnou jako pejsek.“
Phar Lap uhynul v roce 1932 a mnozí lidé věří, že byl otráven. Jeho ostatky jsou v současnosti umístěny ve 3 různých muzejích. Jeho vypreparovaná kůže je v Melbourne, jeho kostra na Novém Zélandu a srdce v Canbeře.

Makybe Diva, další slavné jméno na listině vítězů, které Austrálie bezmezně uctívá. Není divu, je to totiž jediná klisna, co tento dotih vyhrála hned 3x za sebou v roce 2003, 2004 a 2005! Za své výkony si Makybe Diva vysloužila bronzovou sochu, která byla odhalena v rodném městě jejího majitele Port Lincolnu v Jižní Austrálii.

CATHERINE ELLIS, REPORTÉRKA: Zatímco zprvu byl cenou pro vítěze zlatý pohár a několik tisíc, v současnosti patří Melbourne Cup k nejlépe dotovaným dostihům světa. Cena pro vítěze se totiž postupně vyšplhala někam jinam! Vítěz samozřejmě dostane svůj „zlatý“ pohár, ale k tomu inkasuje i pohádkovou sumu v celkové výši 5.000.000 USD! Potomci vítězů Melbourne Cupu mají na trhu plnokrevníků zajištěnu dobrou cenu, která se může vyšplhat až do závratných výšin. Výše zmíněná Makybe Diva přivedla např. na svět hřebečka a za několik málo měsíců se jeho cena vyšplhala na rovných 5.000.000 USD!


Melbourne Cup je rovněž velmi výnosný co se sázení na koně týká, neboť v den jeho konání totiž obyčejně sazí i lidé, kteří tak normálně nečiní! Propuká jakási fanatická sázková horečka – co kdyby se to tentokrát přeci jen povedlo, že?

Není to jen závod, který si každý užívá. Poslední dobou se víc a víc stává i obrovskou kulturní a sociální akcí zvláště pokud se módy týče. Popravdě, některé modely občas vzbudí větší zájem než samotní plnokrevníci na startu. Např. v roce 1965 díky Melbourne Cupu získala světovou publicitu anglická modelka – Jean Shrimptonová, která se mezi diváky objevila ve sněhobílých šatech, které končily nad koleny, což zpočátku vyvolalo mezinárodní šok, ale za pár měsíců se podobná verze mini-sukně rozšířila po celé Austrálii!

V současnosti se mnoho diváků obléká do barev dostihové stáje, které fandí. Starší, usedlejší generace volí formální oblečení, ale někteří vtipálci poskakují v hledišti v podivných kostýmech. Fantazii se prostě meze nekladou… Móda a podivné oblečení patří tak nějak k dostihu. Na konci tohoto význačného dne se totiž volí nejlepší oblek dne a nemyslete si, že jsou to vždy jen dámy, kdo na sebe nakonec strhne všeobecnou pozornost…

Zdroj informací: Internet
Překlad a korektury: Phar.Lap