Kůň roku 2009? Jednoznačně Rachel Alexandra!


Jaká debata? Všechno se v USA točí kolem toho, kdo se stane Koněm roku 2009, ale to je přeci nesmysl. Měla by to být Rachel Alexandra a to jednoznačně. Zenyatta sice vyhrála fantastickým stylem Breeder´s Cup Classic, ale jeden závod přeci nemůže vyrovat celou sezonu na dráze. Jistě, její výkon možná nadchl reportéry i editory z Associated Press, kteří ji také následně zvolili druhou nejlepší ženskou atletkou roku 2009, ale copak už všichni zapomněli na výkony Rachel Alexandry? To ona byla klisnou, která tento rok nejednou (!!!) přepsala historii! Jen se podívejte na celkové statistiky obou klisen za rok 2009 a bude Vám hned jasné, že není co srovnávat.

Anketa NY Times zatím hovoří jasně

Zenyatta vyběhla 5x a 5x taky zvítězila, ale nikdy neopustila své zázemí – běhala jen na syntetickém povrchu, na kterém je neporažená. Samozřejmě, nic proti ní, ale zajisté jí to pomáhá. Odborníci se sice nechali slyšet, že pole v Breeder´s Cup Classic nebylo nejslabší, ale všichni víme, jak moc může povrch ovlivnit výkon plnokrevníka. Zejména pokud vezmeme v úvahu, že v Santa Anitě se běhá převážně na syntetickém povrchu. Většina koní, co skončila za Zenyattou, běhá většinou na trávě.

Naproti tomu kampaň Rachel Alexandry zahrnovala osm dostihů, včetně 3 vítězství nad hřebci v Preakness Stakes, the Haskell Stakes a the Woodward Stakes. Což znamená, že zatímco Zenyatta vyhrála jako jediná klisna za 25 let v Breeders´s Classic, Rachel Alexandra v roce 2009 lámala jeden rekord za druhým (podobně jako ryzák Phar Lap v Austrálii v roce 1930). Rachel vyhrála Kentucky Oaks o 20 a 1/4 délky, což je dosud nejdelší vítězná distance dosažená v tomto závodě! Za dva týdny poté zvítězila v Preakness Stakes (po 85 letech se stala druhou klisnou, které se něco podobného podařilo). Další rekord padl, když zvítězila v Mother Goose Stakes o 19 a 1/4 délky, přičemž zvítězila o větší marži než fenomenální Ruffian. Rachel Alexandra se též stala druhou klisnou v historii USA, která zvítězila v Haskell Stakes po 41 letech a je rovněž první 3-letou klisnou, které se podařilo porazit starší hřebce ve Woodward Stakes v Saratoze, čímž zakončila svou skvělou sezónu.

V čase, kdy Rachel Alexandra měla vyhráno, co se dalo, Zenyatta měla za sebou teprve 3 vítězství nad stejně starými klisnami v Kalifornii a během sezóny nikdy nevystrčila paty jinam. Když se jí podařilo zvítězit v Lady´s Secret Stakes, rozhodl se její realizační tým, že už je na čase vyzkoušet také něco jiného. Zenyatta se tedy objevila na startovní listině Breeder´s Cup Classic. Start na syntetickém povrchu se opět vyplatil, protože (světě div se) Zenyatta zase vyhrála. Možná, že zaběhla dostih roku, ale rozhodně se jí nemůže podařit dosáhnout na post Koně roku 2009. Vždyť Rachel Alexandra naprosto překonává všechny hranice a to způsobem, jakým se to naposledy podařilo ryzákovi Phar Lapovi z Austrálie v roce 1932. Team kolem Zenyatty neriskuje, drží se osvědčené, bezpečné cesty. Obávám se však, že fantastické vítězství přišlo přeci jen příliš pozdě a přikláním se tak k domněnce, že Koněm roku 2009 se stane Rachel Alexandra.

Překlad : Phar.Lap
Zdroj: http://www.nydailynews.com
Zdroj fotorafií: Internet

Zenyatta druhou nejlepší sportovkyní roku 2009

New York – v anketě americké agentury AP o nejlepší světovou sportovkyni roku 2009 obsadila druhé místo americká odchovankyně, klisna Zenyatta. Více hlasů než ona získala pouze tenistka Serena Williamsová, vítězka Wimbledonu a Australian Open.

Zenyatta letos psala americkou dostihovou historii, když jako první klisna dokázala zvítězit v nejbohatším závodě v USA Breeders’Cup Classic 2009. Korunovala tím svou skvělou kariéru, v níž absolvovala 14 startů bez jediné porážky.

Za Zenyattou se dále umístila další tenistka, Kim Clijstersová z Belgie, následovaly americká lyžařka Lindsey Vonnová a basketbalistky Diana Taurasiová a Maya Mooreová. Sedmé místo pak obsadila další dostihová hvězda Rachel Alexandra, která rovněž v sezoně 2009 excelovala a jako první klisna vyhrála prestižní dostihy Preakness Stakes a Woodward Stakes.

„Tato ocenění se udělují za něco výjimečného a spektakulárního. A tihle koně to dokázali a zasloužili si to. Stejně jsou to z poloviny lidské bytosti,“ komentoval nezvyklé výsledky ankety trenér Bob Baffert, člen americké dostihové síně slávy.

Publikováno 2.1.2010
Zdroj informací: Internet
Zdroj fotogafií: Internet

Cyclone Larry, filmový Secretariat


Cyclone Larry je 3-letý plnokrevník narozený a odchovaný v jihozápadní Dakotě. Nyní žije v Dakota Horse Parku, kde odstartoval svou dostihovou kariéru.
Právě Cyclone Larry vyhrál casting na filmovového představiltele legendárního Secretariata, který uspořádala společnost Disney Movie. Film o legendárním plnokrevníkovi bude mít v USA premiéru v létě 2010. Produkční společnost Disney si „Larryho“ zakoupila od Heather Bensonové, hlavní manažerky Fargo Horse Parku v Severní Dakotě, ale po natočení filmu se Cyclone Larry opět vrátí domů.
Larry ke svému úspěchu dokonce ani nepotřeboval odletět do Holywoodu na kamerové zkoušky, producenti si ho vybrali z fotografií. Rozhodl jediný pohled.

Cyclone Larry
a legendární Secretariat

Sytě ryzá barva srsti a velké osvalení. Ne nadarmo byl Secretariat přezdíván „Charles Atlas“ mezi koňmi. Ryzá barva sama o sobě na získání této pohádkové role nestačila.

Zajímavost: Pozoruhodné jistě je, že Cyclone Larry není Secretatiatovi podobný náhodou, pokud si totiž detailně prostudujete jeho rodokmen, zjistíte, že jméno této dostihové legendy se v něm opravdu vyskytuje!

Cyclone Larry – pedigree (pro zvětšení 2x klikni)

Larry sice nemá stejné odznaky jako Secretariat, bude mít ale svého osobního maskéra, který se už postará o to, aby do své nesmrtelné role vykročil tím správným kopytem.


Zdroj informací: http://equineink.com
Zdroj fotografií: Internet
Autorka plakátu: Phar.Lap

První kreativní záchvat roku 2010

Vážení a milí čtenáři,

tak tu máme Nový rok 2010. Jak magické – první dvojčíslí je přesně o desítku větší než dvojčíslí konečné. A jelikož se říká, že „jak na Nový rok, tak po celý rok,“ tak jsem prostě nemohla nebýt kreativní, jinak byste si v magickém roce 2010 asi příliš nepočetli. První příspěvek je tedy čistě symbolický, kde vizuální materiál je z Černého hřebce /angl.Black Stallion/, poeticky známého evergreenu všech koňáků a hudební doprovod je píseň talentovaného zpěváka Tima Fehaana. Magické spojení pro magický rok 2010 je tedy na světě. Ostatně, posuďte sami.

Z materiálu na youtube.com vytvořil: Phar.Lap

Kam směřujeme…

V závaznosti na Cameronův Avatar mě v knize Josepha Campbella s názvem Proměny mýtu v čase velmi zaujala následující pasáž:

Tuto slavnou řeč pronesl přibližně v roce 1855 slavný indiánský náčelník Seattle, po němž bylo pojmenováno město Seattle.

„Prezident z Washingtonu posílá zprávu, že chce koupit naši zemi. Copak člověk může kupovat či prodávat oblohu nebo zemi? Ta myšlenka je nám cizí. Jestliže nevlastníme vzduch nebo třpyt vody, jak je od nás někdo může koupit? Pro můj lid je posvátná každičká část této země. Každá větvička borovice. Každé písčité pobřeží. Každá mlha v tmavých lesích. Každá louka. Každý bzučící hmyz. To vše je ve vzpomínkách a zkušenostech mého lidu svaté. Známe mízu, která proudí v kmenech stromů, stejně jako známe krev, která proudí v našich žilách. Jsme součástí země a ona je naší součástí. Vonné květiny jsou naše sestry. Mědvědi, jeleni a orli jsou našimi bratry. Skalnaté srázy, šťavnaté louky, teplé tělo koně i člověk – to vše je součástí jedné rodiny. Zářivá voda proudící v potocích a řekách není jen voda – je to také krev našich předků.

Když svou zemi prodáme, musíme mít na paměti, že je posvátná. Každý prchavý odraz v klidné hladině jezera vypráví o událostech a vzpomínkách ze života mého lidu. Zurčení vody je hlasem mých předků. Řeky jsou naši bratři, zahánějí naši žízeň. Nesou naše kanoe a krmí naše děti. K řekám se tedy musíte chovat stejně laskavě jako ke svým bratrům. Když vám prodáme svou zem, nesmíte zapomenout, že vzduch je pro nás drahocený. Vzduch se dělí o svého ducha s veškerým životem, ve kterém je obsažen. Vítr dal našim otcům první dech a přijme jejich poslední. A vítr musí dát také dát našim dětem životní sílu. Jestliže vám tedy prodáme svou zem, musíte o ni pečovat a vážit si jí jako místa, kde člověk cítí, že vítr sladce voní lučními květinami. Budete učit své děti to, co my jsme učili své děti, že země je naší matkou? Co postihuje zemi, postihuje i syny země. Víme to. Země nepatří člověku, ale člověk patří zemi. Všechno je vzájemně spojeno jako krev, která spojuje jednu rodinu. Člověk nestvořil pohyb života, on je v něm pouze vláknem. Co uděláte tomuto pohybu, uděláte sami sobě. Víme, že náš Bůh je i vaším Bohem. Tento kraj je proněj cenný a zranit zemi znamená opovrhovat jejím Stvořitelem. Váš osud je pro nás tajemstvím.


Co se stane, až budou vybiti všichni bizoni? Až budou ochočeni všichni divocí koně? Co se stane, až budou skryté kouty lesa ztěžklé pachem mnoha lidí a až bude pohled na pahorky zohaven mluvícími dráty? Kam se podějej houština? Bude pryč. Kam se poděje orel? Bude pryč. Co znamená rozloučit se s rychlým koněm a lovem? Je to konec života a začátek přežívání? Až poslední rudý muž ustoupí z této země a jeho paměť bude už jen stínem mraku nad prérií, bude duch mých otců v těchto březích, v těchto lesích stále živoucí. Neboť oni milovali tuto zemi, jako novorozeně miluje tlukot srdc své matky. Když vám tedy prodáme svůj kraj, milujte jej, jako jsme jej milovali, starejte se, jako jsme se my starali. Uchovejte si vzpomínku na ten kraj, na takový, jaký je, když si ho berete. Chraňte jej pro vaše děti a milujte jej, jako Bůh miluje nás všechny. Neboť jedno víme: náš Bůh je tentýž Bůh. Tato země je mu svatá. Žádný člověk, ať rudý či bílý, nemůže žít sám. Jsme bratři.“

Zdroj informací: Joseph Campbell – Proměny mýtů v čase, s. 27-28