Arzen aneb jeden slavný koňský příběh

Deborah Blum

Jméno Phar Lap pochází z Thajštiny a znamená blesk či záblesk z nebe, který mizí stejně rychle jako se objeví a v noci pak na obloze vypadá jako jiskra. A přesně takový byl i on, velký, mohutný ryzák z Nového Zélandu trénovaný v Austrálii, jehož překvapující rychlost mu pomohla stát se jedním z nejslavnějších koní své doby. Ano, ti povolanější už vědí, že je řec o Phar Lapovi, právě on byl podle časopisu International chemistry journal odstraněn pomocí velké dávky arzenu.

Samozřejmě, všichni, kteří sledují vývoj dostihového sportu z historického hlediska, nejsou výsledkem tohoto výzkumu zase tak moc zaskočeni. Celá pravda sice vyšla najevo až v roce 2006, ale nedoložený předpoklad existoval ode dne, kdy Phar Lap 5.4.1932 v Menlo Parku vydechl naposledy. V dostihových kruzích se o otravě spekulovalo od počátku – podezření na úmyslnou otravu šampióna bylo jedním z možných vysvětlení, neboť v Americe ve 30. letech 20. století vládla nejen mafie, ale též tzv. hráčské syndikáty. Nebylo tajemstvím, že mnoho velmi vlivných lidí proti australskému „zázračnému koni“ vsadilo nemalou částku… Po jeho fantastickém vítězství tito lidé o své peníze samozřejmě přišli. V Austrálii se bookmakeři pokusili Phar Lapa zprovodit ze světa ještě před závodem, ale naštěstí se jim  atentát nepovedl , zvláště díky včasnému zásahu ošetřovatele Tommyho Woddcocka.

Phar Lap  po vítězství v Agua Caliente handicapu, 1932

Po vítězství v Agua Caliente se Phar Lap stěhoval na soukromou farmu v Kalifornii, kde měl být ustájen do doby než Davis dohodne další podmínky. Ráno, 5. 4. 1932, však  kůň vykazoval známky  netečnosti , která postupně přešla v bolestivou agónii. O pár hodin později byl  šampión mrtev. V ten moment  přišly na řadu dohady o vině a nevině všech, kteří se ve zmíněnou dobu vyskytovali  ve stáji. Podezření se nevyhnul ani sám Woodcock. Lze tedy s jistotou říci, že podezření na otravu provází Phar Lapův příběh ode dne, kdy jeho srdce přestalo navždy bít. Samozřejmě se vyskytly i další teorie, které se snažily vysvětlit skon koně více realisticky – od trávících problémů až po neúmyslnou otravu pesticidy, kterými byla ošetřena tráva na ranči.

Jelikož byl Phar Lap neuvěřitelně inteligentní kůň, všichni, kteří s ním kdy přišli osobně do styku tak neoplakávali jen ztrátu skvělého atleta, ale především nevyčíslitelnou ztrátu nezapomenutelného přítele. Sám Harry Telford prohlásil: „Žádný člověk neměl tolik citu. Byl skoro jako člověk, uměl všechno jen nemluvil… Jak já ho měl rád.“

Ryzák byl takový hrdina a ikona, že fanoušci  rázně požadovali přesunutí  jeho těla zpět do Australie. Davis se po konzultaci s Telfordem nakonec rozhodl, že Phar Lapovo srdce pošle do Austrálie, kostru do Dominion muzea na Novém Zélandu a kůži šampióna do Národního muzea Viktoria v Melbourne.

V roce 1932 bylo napsáno mnoho písní oslavujících jeho heroické výkony a v roce 1983 se Phar Lap objevil i na stříbrném plátně ve filmu, který převyprávěl jeho životní příběh. Málokoho by v té době napadlo, že odpověď na palčivou otázku šampiónova skonu přinese vzorek z jeho hřívy. Australští vědci rozluštili záhadu pomocí speciálního mikroskopu, jehož paprsky odhalily, že arzen byl v těle šampióna přítomen ještě před tím než uhynul.

V případě Phar Lapa mohli tedy vědci zcela jasně určit, že arzen se do těla koně dostal přes trávící sytém, z čehož vyplývá, že den nebo dva dny před osudným kolapsem musel zkonzumoval opravdu velkou dávku arzenu. Případ Phar Lap byl vyřešen.

Odborná vědecká hantýrka, která popisuje ostudnou epizodu z dějin dostihového sportu, v žádném případě nemůže vystihnout rozhořčení, které se v Austrálii zvedlo. Neexistence fair play a příklad nesportovního jednání lze jen těžko ospravedlnit, přesto díky vědcům máme odstrašující příklad toho, jak fungoval dostihový průmysl ve 30. letech 20. století – špinavé peníze vsazené na špatného koně přinesly smrt a beznaděj.

To není spravedlnost! Phar Lap si totiž zasloužil daleko víc. Skromný ryzák neměl být jen pouhou kometou, která proletěla nad dostihovým nebem, aby v zápětí pohasla ve tmách jako zmíněný blesk na nočním nebi. Zasloužil si šanci dokončit svou kariéru a těšit se ze slávy jako starý kůň na zelených pastvinách… Věřím, že kdokoliv v dubnu 1932 přinesl do stájí onu osudnou dávku arzenu, byl po zásluze potrestán. Ten, kdo tento čin spáchal, si totiž podle mého názoru zasloužil shořet v pekle.

Podle článku Deborah Blumové zpracovala Phar.Lap

Publikováno dne: 23.7.2010
Zdroj informaocí:scienceblogs.com
Zdroj obrázku: archiv autorky

Phar Lap první, denní světlo druhé…

Kde se bere ten nábožně posvátný obdiv turfmanů, když před nimi jen zmíníte jméno Phar Lap? Stačí letmý pohled na následující záběry a Phar Lap vás opravdu nenechá na pochybách o své třídě. V roce 1930 neexistovaly ani PC, ani zázračný Photoshop, díky čemuž víme, že níže publikované snímky jsou 100 % autentické – o to víc udivují!

V součastnosti si  jen těžko dokážeme představit plnokrevníka, který by vyhrával s takovou elegancí a lehkostí zatížen neúměrnými handicapy jako ve své době Phar Lap. Při pohledu na dobové snímky se nelze ubránit  otázce „A byl to vůbec kůň?“ Podle vyjádření žokeje Jima Pika byl totiž Phar Lap spíš dokonalým strojem na vyhrávání…

Zdroj obrázků: archiv autorky

 

Phar Lap + chytrý copywriting = efektivní reklama!

Firma Panna Haulage stěhovala Phar Lapa a okamžitě jeho slávy využila k další propagaci svých služeb na svých stránkách velmi výstižným textem: „Když nám byla dána důvěra při stěhovaní australské ikony jakou byl Phar Lap, můžete nám svěřit stěhování čehokoliv!“

No prostě skvělý copywriterský tah… 

Mno a co, že na to muzeum Victoria? „Jaký to den!  Stěhovat australskou národní ikonu, Phar Lapa, tak to se opravdu nestává každý den! Děkujeme  firmě Panna Haulage i jejím zaměstnancům, že se to podařilo bez újmy na Phar Lapově  „zdraví“. Vaše plánování i chytrá strategie se vyplatila, jsme Vám neskonale vděční.“

 Zdroj:www.pannahaulage.com.au

Můj hrdina byl kůň!

Když jsem býval malý, často jsem rodiče prosil, aby mě vzali buď do zábavního parku nebo do muzea. Strašně jsem se těšil na všechny ty roztodivné  věci a tvory, které  tam uvidím.  Taky se mi moc líbilo slyšet ozvěnu kroků v dlouhých, vysokých chodbách… ale můj největší hrdina byl obrovský vycpaný kůň ve skleněné vitríně.

Na skle, které jej téměř posvátně obklopovalo, byly vždycky spousty otisků prstů. Nebyly jen dílem kluků mého věku, ale na sklo šmatlali i dospělí. Když jste došli až k samotné vitríně, jakoby Vás obklopilo cosi magického. Velký ryzák s bílou hvězdičkou na čele opravdu působil dojmem, že si do muzea jen odskočil z dostihové dráhy. Pouze jeho velké, prázdné oči prozrazovaly, že se tak už nikdy nestane, protože jeho bojovné srdce se navždy zastavilo tisíce mil od domova, v USA. Vždycky jsem s  nadšením sledoval, jak se náhodní návštěvníci „vpíjeli“ do každičkého detailu. Byl to takový podivně svíravý pocit, ale kdesi ve skytu duše jsem byl pyšný. Pyšný na to, že Phar Lap patří k Austrálii.  Vypadal skutečně jako pravý šampión, kterého svého času bláznivě milovala celá Austrálie tak jako žádného koně před ním ani po něm.  Navždy si získal místo v srdcích všech Australanů a to už nikdo nikdy nezmění.

Nosil totiž na svém hřbetě daleko víc než  ostatní koně. Nejen  nemožně velké handicapy či slavné žokeje, na Phar Lapovi „seděla“ naděje národa. A právě ta se zdála ztracena, když z Ameriky v  dubnu 1932  dorazila ta šokojucí zpráva, která se zapsala do historie Austrálie jako jeden z nejčernějších dní vůbec.  Smrt koně odstartovala tragédii, která podlomila Austrálii kolena. Postupně se ale stála součástí příběhů národní mytologie vedle historické bitvy u Gallipoli či Neda Kellyho. Závoj tajemství, který halil Phar Lapovu smrt do neproniknutelné mlhy, se vědcům podařilo odkrýt teprve nedávno, ale ani to už  nezměnilo fakt,  že příběh Phar Lapa se stal příběhem o zradě.  Pro nás, Australany, to nikdy nebude jen kůň, ale ztělesnění čtyřnohého Mesiáše, který psal dějiny a zemřel bolestivou smrtí.

Zdroj: Podle článku Phillipa Adamse přeložila Phar.Lap

Kasino Crown a dočasné „ustájení“ pro Phar Lapa

Tato kresba Phar Lapa s nosem v sáčku s krmením byla publikována 10. 4 .1997. Na straně  sáčku si povšimněte loga Crown kasína, protože právě to si kresbu objednalo u kreslíře Johna Spoonera jako ilustraci k článku Martina Flanagana „Život v jednom koňském městě.“ V době, kdy obrázek vznikal, bylo totiž národní muzeum ve Swanstonově ulici uzavřené a kasino Crown se velkoryse nabídlo, že poskytne Phar Lapovi dočasný azyl.
Originál obrázku věnovala muzeu australská vláda v rámci programu „Kulturní dary“.

Rozměry: 27,1 cmx 37 cm

Zdroj informací: museumvictoria.com.au
Překlad: Phar.Lap