Phar Lapův odkaz a velice zvláštní kampaň

Jeden rozhořčený anonymní autor vyvěsil na internet tento návrh – upozorňuje především australskou dostihovou veřejnost na to, že tisíce koní jsou ročně zabíjeny, neboť „nestačí dostihovému průmyslu.“ Rozhodně skvělý nápad, jak ukázat na stinné stránky dostihového průmyslu, který se v médiích prezentuje především pomocí vítězů a vyhraných dotací, ale už jen málo je veřejnosti známo o tom, co se odehrává na pozadí. Osobně tuto akci schvaluji a Vy si můžete alespoň utvořit vlastní názor… Bohužel, vždycky je třeba přinášet oběti, slychávám velice často, když se snažím hájit své postoje…otázkou ale zůstává, jak by se dotyčný oponent cítil, kdyby tu oběť musel přinést sám – či v horším případě – kdyby tato hrozba visela nad jeho vlastní rodinou? Lidé mají zvláštní vlastnost – vytěsňovat problémy zvláště pak pokud se jich přímo netýkají…

Zdroj obrázku: Internet
Překlad: Phar.Lap

Phar Lapovo sedlo z klokaní kůže

Slavné sedlo, které měl Phar Lap na sobě v den svého posledního závodu, bylo zhotoveno na zakázku ze speciální klokaní kůže přímo pro Harryho Telforda. Telford potřeboval těžké sedlo, které by přesně pasovalo jak Phar Lapovi, tak váhově lehkému Elliotovi. Po Phar Lapově smrti  v roce 1932 daroval Elliot výše zmíněné sedlo svému příteli „Ice Manovi“, ale po letech se nakonec tento cenný historický artefakt vrátil zpět do Austrálie (více informací zde.)
Zdroj informací: Muzem Victoria, Melbourne
Zdroj fotografie:Muzem Victoria, Melbourne
Překlad: Phar.Lap

Zastřelili Phar Lapa, že ano? (Angl. They shot Phar Lap, didn´t they?)

Právě takový název zvolilo pro svou připravovanou publikaci známé duo autorů G. Armstrong a P. Thompson. Oba mají na svém kontě již několik knih o tomto slavném velikánovi turfu. Ve své další  knize se zaměřují na objasnění záhady spojené se střelbou na Phar Lapa před Melbourne Cupem v roce 1930. Tato událost sama o sobě vešla do historie celosvětového turfu jako jediný cílený antentát na koně s úmyslem jej zabít, aby nemohl zvítězit v nadcházejícím závodě. Pozornost veřejnosti upoutala již jejich předchozí publikace s názvem Phar Lap, která vyšla v roce 2000. Právě ta byla mnoha literárními kritiky a historiky označena  za definitivní biografii tohoto fenomenálního koně.

Zmínění autoři vydali i mnoho dalších sportovních publikací, přičemž spolupracovali vždy jen s těmi nejlepšími profesionály typu Steve Waugh či Merv Hughes. Jejich nová kniha bude prý završením  jejich dosavadních snah o objasnění záhad, kterými se to v příběhu obrovitého ryzáka jenom hemží…

Autoři: Geoff Armstrong,Peter Thomson
Nakladatelství: Murdoch Books
ISBN: 9781742660332
Stran: 240


Překlad: Phar.Lap

Za všechno může „Brazilec“

V současnosti už víme, že Phar Lap v Menlo Parku uhynul v roce 1932, protože ho kdosi otrávil arzenem. Tím ale nic nekončí, protože v myslích většiny fanoušků hlodají otázky typu … Kdo? Proč? Jak? Kdy?

Phar Lap v sedle s Jimem Pikem (1931)
V roce 1931 byla Tichuana v Mexiku městem, kde téměř neplatily zákony. Ve své knize Příběh velkého koně popisuje autorka Isabela Carterová toto město takto: „Tichuana, schoulená mezi kopci, za kterými se na obzoru tyčí vysoké horské hvozdy, byla městem, kam mohl přijet každý – slušný člověk i darebák. Zvláště pak ve 30. letech 20. století kvůli prohibici v Americe proudily do města davy lidí, aby se  tu  dle libosti mohly oddávat bezuzdným pitkám a hazardu. V Agua Caliente sice také existoval  jakýsi spolek nazývaný Jockey Club, ale koňské závody nebyly  zdaleka jedinou atrakcí komplexu.  Hazard bujel všemi směry a s ním šla ruku v ruce i špatnost a lidská závist. Hráči, podvodníci a  členové mafiánských gangů se v Agua Caliente pohybovali jako ryby ve vodě. Jejich hlavním cílem bylo rychle a snadno vydělat velké peníze. Byl tady sál s kasínem, kde se hrál poker i několik salónů s ruletou. Zpestřením všeho pak byly právě sázky na koňské dostihy. Zkrátka  ráj pro všechny milovníky pravého hazardu.„
Právě do tohoto prostředí přivedl Dave J. Davis svého zázračného koně a jeho tým. Davis byl zaslepen vidinou pohádkových 100.000 USD, které byly vypsány jako cena pro vítěze Agua Caliente Handicapu 1932. Byl to obchodník, který nade vše miloval peníze a  rád sázel „na jistotu.“ Austrálie už Davisovi  nevyhovovala: Phar Lap tam začal být tvrdě handicapován a Davis se obával, aby se jeho „stroj na peníze nezasekl“. Nabídka, která přišla z Agua Caliente mu poskytla perfektní šanci prosadit se  i v zámoří.  Měl perfektního koně s pohádkovou statistikou – 50 startů, 36 vítězství, 3 druhá a 2 třetí místa, který se v Austrálii během let 1929 a 1931 stal obdivovanou ikonou, a na kontě měl již 56.000 liber na vyhraných dotacích.“Otec plánoval vítězstvím v Agua Caliente získat i patřičnou publicitu,  jež by mu pomohla rozvinout  další spolupráci s předními americkými dostihovými dráhami. Pak by si mohl sám  sjednat výhodné podmínky,“ prozradil Davisův syn, Dick Davis. Také prozradil, že jeho otec se v  inkriminované době už sešel i s několika holywoodskými producenty, kteří chtěli odkoupit práva na Phar Lapův příběh a natočit snímek o „australském zázračném koni“.

Opatrování Phar Lapa na tomto náročném „výletě do USA“ dostal za úkol jeho věrný ošetřovatel Tommy Woodcock, protože stálý trenér Phar Lapa, Harry Telford se rozhodl, že zůstane na Braeside, kde měl již další koně v tréninku. Také Jim Pike, který s Phar Lapem ze 30 startů zvítězil 27x a 2x doběhli druzí, se rozhodl, že zůstane v Austrálii. Obával se totiž, že by nebyl schopen dosáhnout váhy, kterou handicapeři pro Phar Lapa v Agua Caliente stanoví. Byl tedy nahrazen schopným a váhově vyhovujícím Billym Elliotem, který si spolupráci s Phar Lapem vyzkoušel na šesti závodech, které do jednoho vyhráli. Celý tento výlet do USA byl  krokem do neznáma. První problém nastal již během pár hodin, kdy se Phar Lap nalodil a vyrazil směr USA. Cena pro vítěze  klesla ze 100.000 USD na „pouhých“ 50.000 USD. Kůň byl již na cestě, nebylo tedy návratu…

Phar Lap dostál své pověsti a i přes nemalé zdravotní komplikace v dostihu zvítězil, přičemž pokořil i rekord dráhy. Woodcock měl v USA plné ruce práce, nejen s tím, aby Phar Lapa  na dostih dobře připravil  za podmínek, které sám příliš neznal, ale byl  rovněž neustále atakován americkými trenéry, novináři i samotným Davisem. Mladičký ošetřovatel v roli trenéra čelil nepředstavitelnému tlaku. Jen těžko si dokážeme představit, všechny pocity, které se mu  během přípravy mohly honit hlavou. Ocitl se v cizí zemi, kde kolem sebe cítil jen nepřátelství a zlobu. Jeho odpovědnost ještě vzrostla, když Davis týmu oznámil, že na Phar Lapa vsadil obrovskou sumu peněz. Tato sázka se samozřejmě uskutečnila nelegálně, u tzv. „černých bookmakerů.“ A to navzdory faktu, že v roce 1930 se Davis sám přesvědčil o tom, že když jde o peníze, nezná dostihové podsvětí bratra! I tak znovu riskoval Phar Lapův život… V Austrálii se naštěstí díky  intuitivnímu zásahu Tommyho Woodkocoka koni nic nestalo. V Tichuaně se podobný útok na šampióna  před dostihem kupodivu neopakoval, ale Woodcock byl neustále ve střehu. Obával se, aby se  dostihové podsvětí nepokusilo zaútočit na koně přímo během závodu, neboť Phar Lap znamenal pro bookmakery obrovské ztráty – pokud by v dostihu opravdu zvítězil! Právě z toho důvodu dostal Elliot do dostihu odre, aby se držel zpátky a pak zautočil rychle…

Ihned po dostihu dostal Davis  nabídky šesti kanadských dostihových drah, které  byly ochotné zaplatit veškeré náklady a honorář za to, že Phar Lap poběží právě na jejich dráze. K  těmto žádostem se vzápětí připojily i dráhy Washington Park a Arlington Park. Publicita zafungovala přesně podle plánu… Phar Lap se podle očekávání dostal až na první stránky prestižních novin a časopisů a média vesměs pěla chválu a předháněla se v superlativech! Všechno šlo tak, jak si Davis naplánoval, Phar Lap se  v USA stal senzací! Jenže o 14 dní později  – 5. 4. 1932 – zhatila Davisovy plány Phar Lapova tragická a nečekaná smrt. Šampión skonal s hlavou v rukou svého věrného ošetřovatele Tommyho Woodcocka. Zázračný kůň byl pryč a velké plány rozfoukal vítr jako zrnka písku…Média okamžitě spustila lavinu spekulací. Australský reportér „Cardigan,“ dopisovatel pro Melbourne Herald, napsal, „že australský veterinář Bill Nielsen, prohlásil, že Phar Lap uhynul na následky otravy.“ Nielsen prý „Cardiganovi“ mezi čtyřma očima sdělil, že „viděl sliznici Phar Lapova žaludku a nebylo pochyb, když zjistil, že polovina sliznice byla zarudlá a ztratila svůj přirozený tvar. Byl bych samozřejmě rád, abych mohl přijít na jiný důvod, ale je to nemožné, viděl jsem to na vlastní oči.“ Další den Cardigan čtenáře informoval, „že sad, naproti stájím, kde byl Phar Lap ustájen, se nacházel v místě, kde před pár dny provedli postřik stromů i trávy proti škůdcům a že příměsí postřiku byl právě arzen„. A ještě doplnil, že vláda USA se domnívá, že „tento postřik mohl vítr zanést až do výběhu, kde se Phar Lap pásl.“

Během několika málo týdnů vzklíčil nespočet různých teorií, které přetrvaly. Nikdo přesně nedokázal určit, co opravdu způsobilo smrt zázračného koně… Byl skutečně úmyslně otráven? Odpoveď na tuto otázku přinesl až výzkum dr. Kempsona z roku 2006.Woodcock v roce 1983 v rozhovoru pro deník Sporting Globe nevnesl do celé kauzy ani trochu jasno. Nejprve tvrdil, že veterinář Nielsen konstatoval, že Phar Lap byl otráven ještě před tím než zvíře uhynulo. Dodal, že jen bezmocně sledoval svého milovaného „Bobbyho“ jak se svíjí v bolestech…  Popsal, také velmi detailně, jak Phar Lap uhynul: „Řehtal. Sténal. A já okamžitě běžel, abych se mu pokusil pomoct. Potácel se směrem ke mě, strčil mi nos pod paži a pak jsem uslyšel ten zvuk – znělo to, jakoby v něm něco explodovalo. Z nozder se mu vyvalil proud krve a celého mě postříkal a on..on padl k mým nohám..a byl mrtvý.“

Popisoval, také, že si Dave Davis najal analytiky, kteří zjistili přítomnost podezřelé látky, ale její koncentrace nebyla prý dostatečně silná, aby Phar Lapa dokkázala zabít tak rychle. Naproti tomu vládní experti  toto prohlášení dementovali a usoudili, že množství jedu naopak na otravu zvířete stačilo.

„Když jsem se dostal z počátečního šoku a mohl jsem opět myslet, snažil jsem se vybavit si každičký moment toho, co se v Americe odehrálo. Skládal jsem dohromady tváře, události a hledal cokoliv podezřelého. Vybavila se mi všechna ta varovná slova. V mojí mysli  byl klíč k pachateli, jenže zločinci se obvykle příliš dlouho na místě nezdržují. Neměl jsem  žádný důkaz, takže moje vysvětlení by asi znělo dost povrchně, proto jsem se rozhodl, že si ho nechám pro sebe.  O Phar Lapa jsem měl strach od počátku. Mé obavy se stále stupňovaly – hlavně před závodem. Byl jsem ostražitý a od Phar Lapa jsem odcházel jen na nezbytně nutnou dobu, abych ho maximálně chránil.“

Woodcock dále tvrrdil, „že už před dostihem byl jedním kovářem varován, aby dával bedlivý pozor na to, co Phar Lap žere a pije, pokud chce, aby se  vůbec dočkal závodu. Dále mu prozradil, že sice  nikdy neviděl toho, kdo koně dopuje, ale  prý se proslýchá, že v Agua Caliente operuje celý gang, který tyto nekalosti praktikuje s prokazatelnými výsledky„.

Woodcock si rovněž vybavil malého chlapíka, který aniž byl o to požádán, měřil na dráze čas a když Phar Lap zaběhl 800m za 48 sekund, záhadně zmizel. Po tréninku se Woodcock ptal, kdo to byl, a jeden nejmenovaný zdroj jej označil za člena výše zmíněného gangu. Woodcock si rovněž vybavil podivného chlapíka, kterého pojmenoval „Brazilec.“ Byl to vysoký cizinec a podle mínění ostatních  trenérů měl v dopování koní prsty právě on. Ve stájích se prý často děly podivné věci, když byl tenhle „Brazilec“ poblíž.

„Byl jsem v šoku, když  jsem „Brazilce“ spatřil v Menlo Parku jen pár kroků od stájí, kde odpočíval Phar Lap.A za několik dní později Phar Lap uhynul na otravu,“ pronesl zastřeným hlasem Woodcock.
„Neměl jsem ale reálný důkaz, že ten chlap by byl něčeho takové opravdu schopný, mohly to být i pomluvy, ale byl jsem vystrašený. V noci jsem nemohl usnout a často jsem pak myslel na Phar Lapa a na „Brazilce“. Vím, že to bylo rouhání dávat toho koně dohromady s gangsterem, ale nemohl jsem jinak. Byl jsem vnitřně přesvědčený, že právě tenhle muž byl odpovědný za to, že Phar Lap uhynul. Oloupil svět o nejlepšího koně vůbec!“Woodcock zůstal chvíli v Americe a trénoval pro pár prominentních majitelů. A netrvalo dlouho a opět se s „Brazilcem“ setkal. Opět se procházel po stájích, kde Woodcock pracoval. Woodcock uvedl, že  v roztržce mu „Brazilec“ vpálil do tváře slova „Měl jsem tě zabít tu noc, když jsem se postaral o Phar Lapa!“ Po tomto indicentu si Woodcock vybavil, že si několikrát vzal prášky na spaní a připustil, že se mohlo stát, že k Phar Lapovi do boxu  se mohl někdo dostal právě v době, kdy medikament účinkoval… Rozhovor s reportérem pak zakončil slovy: „A tohle je pravdivý příběh o tom, jak zemřel Phar Lap.“

Ačkoliv postupně odkrýváme střípky všech možných verzí, není možné s jistotou příjít na  to, co se tenkrát v Americe událo, neboť i Tommy Woodcock často měnil své výpovědi. Zlomek dostihové komunity nicméně věří, že Phar Lapova smrt byla jen nešťastná náhoda. V Davisově rodině naopak přetrvával názor, že ryzák pravděpodobně uhynul na předávkování arzenem, který se v jeho organismu postupem času nahromadil, neboť Harry Telford arzen užíval do svého „zázračného“ tonika.

„Cardigan„, jeden z nejlepších reportérů australského turfu 30. let 20. století zase věřil, že Phar Lap se stal obětí dostihového podsvětí. Po svém návratu do Austrálie totiž prohlásil, že „Phar Lap docela určitě nezemřel na následky koliky, ale byl úmyslně otráven.“ Zdůraznil, že šampiónova smrt nebyla důsledkem konzumace intoxikované trávy, protože ostatní koně se  na tom místě také pásli a nic se jim nestalo. Jeho teorie se tehdy opírala o zlomovou myšlenku: Phar Lap by zcela jistě nalákal fanoušky do Kalifornie, čímž by Agua Caliente ztratilo mnoho ze svých stálých zákazníků, takže bylo třeba jej včas zastavit…Zdroj: heraldsun.com.au

Překlad: Phar.Lap

V Melbourne proběhlo slavnostní odhalení…

MELBOURNE (AUS) – 16. 9. 2010 bylo v  muzeu Victoria provedeno slavnostní odhalení kosterních ostatků ikony australského turfu – Phar Lapa. Jeho kosterní ostatky byly umístěny do expozice Phar Lap, vedle slavného exponátu, který vytvořili v roce 1933 bratři Jonasové. Po 80 letech tedy poprvé došlo ke sjednocení částí těla slavného šampióna… V této expozici už chybí pouze Phar Lapovo obrovské srdce, které by zřejmě podle expertů transport z Canberry do Melbourne a zpět nevydrželo (více informací zde). Samotný průběh transportu můžete vidět zde.

Tato ojedinělá expozice bude v Melbourne k vidění až do 1. 1. 2011!  Což je obrovská  – ba přímo životní  – příležitost  pro jeho fanoušky. Tato šance je opravdu jedinečná a nebude se v budoucnu jen tak opakovat!   

Zdroj fotografií: Phar Lap International FB Group
Text: Phar.Lap