Byla Phar Lapova smrt čistě náhodná?

Tony Eastley: Odhalení, že šampión závodní dráhy Phar Lap mohl být otráven náhodně smrtící dávkou arsenu odstartovalo spekulace o tom, jak vlastně šampión v roce 1932 zemřel. Veterinář z Canberry je přesvědčen, že šampiónova smrt mohla být pouhou nešťastnou náhodou, kde hrál roli přípravek na hubení plevele a špatně načasovaný výlet do hostince. Graham Perce se blíže seznámil s Phar Lapovovým veterinářem Billem Nielsenem, který doprovázel koně při jeho osudovém výletu do Ameriky. Perce také tvrdí, že se mu Bill Nielsen těsně před svou smrtí v roce 1960 svěřil se skutečnými okolnostmi, které Phar Lapově smrti předcházely. Graham Perce se o tento příběh podělil a převyprávěl ho reporteru Connoru Duffymu.

Graham Perce: Mnoho lidí ví, že Bill Nielsen byl Phar Lapovým veterinářem, ale málokdo z nich s ním mluvil o Phar Lapově smrti v Americe.

Conor Duffy: A vám se podařilo z něho dostat nějaké informace?

Graham Pearce: Ne, jak jsem řekl, myslím si, že si to potřeboval nějak utřídit…v průběhu života se s tím zřejmě vyrovnával. Povídali jsme si a on byl velmi přátelský a vstřícný, dávali jsme si právě šálek dobrého čaje a konverzace se tak nějak stočila tím směrem. A on mi začal prozrazovat víc a víc…Naše přátelství se utužovalo. Já jsem byl tenkrát jen student, měl jsem přítelkyni v Belmontu a on si byl víc než jistý, že nepoběžím a nezačnu ten příběh prodávat novinám jak zběsilý. To mě opravdu v tu dobu vůbec nezajímalo.

Conor Duffy: Takže, o čem byla Nielsenova teorie týkající se Phar Lapovy smrti? Co Vám tehdy prozradil?


Phar Lap prohrál závod se smrtí v roce 1932

Graham Pearce: Řekl mi přesně, co se tenkrát stalo. Důvodem Phar Lapovy smrti byl prý fakt, že správa stájí v Menlo Parku v Kalifornii nechala ve dnech, kdy byl Phar Lap ustájen v komplexu, postříkat areál prostředky pro hubení plevele a škodlivého hmyzu… Postříkali plevel, ten škodlivý plevel v okolí stájí. Víte, takové ty rostliny, co jsou pro koně nebezpečné, když je zkonzumuje ve větším množství. Bohužel to nikomu neřekli, anebo pravděpodobně zapomněli, kdo ví? Rozhodně to prý neudělali schválně. Jeden z chlapců, co se starali o koně, myslím, že to byl Tommy Woodcock, vzal koně ven na pastvu (říkali tomu, že ho vedou „na zelený“), toulal se s ním po areálu a zavedl ho právě na takto ošetřenou plochu trávy, a protože ta tráva vypadala opravdu velmi dobře, tak se tam s koněm zastavil, aby se šampión napásl. Tímto způsobem se koni dostal do těla arsen, o jehož původu vedou vědci sáhodlouhé spekulace. Veškerý běh událostí, které bezprostředně poté následovaly, tomu nasvědčují. 35 hodin před smrtí kůň prostě spásl trávu ošetřenou pesticidy obsahující smtící dávku arsenu. Nějakou dobu trvalo než se mu dostal smrtící prvek dostal do krve a pak u něho záhadně a zničeho nic propukla ona „záhadná smrtící nemoc“ a začal boj o šampiónův život, který však Phar Lap prohrál.

Conor Duffy: Takže Bill doslova řekl, že viděl zaměstatnce jak prostředek aplikují na rostliny v okolí stájí, kde byl Phar Lap ustájen?

Graham Pearce: Ne, ale já si myslím, že on…Abyste mi rozuměl, on vlastně řekl, že udělal velmi rozsahlé pátrání, na jehož konci byl přesvědčen, že se nejednalo o zlomyslný čin anebo o úmysl šampióna odstranit.

Conor Duffy: Co myslíte, co bylo důvodem toho, že Nielsenova verze nebyla nikdy veřejně publikována v tisku, vždyť o Phar Lapovu smrt se světová média opravdu masově zajímala?

Graham Pearce: Všichni, kdo byli nějak emocionálně spjati s Phar Lapem, se vlastně Billa Nieslena na jeho názor nikdy nezeptali a osobně si také myslím, že Bill se cítil za Phar Lapovu smrt částečně odpovědný, neboť ji přičítal faktu, že kdyby byl ve stájích přítomen dříve…nemusela možná věc dopadnout tak tragicky. Cítil se odpovědný v určitém rozsahu, protože nebyl v areálu přítomen, když se u koně začaly objevovat první příznaky náhlé „nemoci.“ Odjel do města.

Conor Duffy: Proč odjel do města?

Graham Pearce: No, dát si pár drinků. V posledních dnech byl celý tým kolem koně v obrovském stresu, tak se potřeboval trošku uvolnit. Kůň závod vyhrál a celý stres se pomalu rozptyloval. A taky si myslím, že si potřeboval s někým popovídat. Celé měsíce před závodem byl zavázán držet jazyk za zuby a neopouštět areál, kvůli dotěrným novinářům. Poté, co všechno opadlo, se chtěl jen trošku povyrazit. Víte přeci že, ten kůň byl taková modla, že se kolem něho slétávali novináři jako vosy na med. Bylo to celé tak nejak psychicky neudržitelné. Jen si zkuste představit: tolik odpovědnosti, hlídat si každé slovo, které řeknete, aby ho média v zápětí v novinách nepřekroutila a nevyvolala skandál. Ale to, co vám tady teď říkám myslím opravdu srdečně vážně, Nielsen byl skálopevně přesvědčen, že to takhle opravdu bylo. Řekl o tom jen mě, nedal si schůzku s novinářem a nevykládal mu to. Prostě nechtěl, aby se to dozvěděl svět. Svěřil se mi s tajemstvím a zemřel jen několik měsíců poté. Připadalo mi, jakoby celý život čekal na někoho, komu se se vším svěří, na jakési rozhřešení…

Tony Eastley: Pan Graham Pearce, veterinářní lékař z Canberry v rozhovoru s reportérem AM´s Conorem Duffym. Pro rádio AM – 25. října 2006.

Grant pro Phar Lapa

Vědci, kteří zjistili, že legendární Phar Lap zemřel na následky otravy, obdrželi od autralské vlády grant v hodnotě 20.000 dolarů, který využijí na další výzkum. Budou se snažit o další osvětlení skutečností, které obklopují jeho záhadnou smrt v Kalifornii v roce 1932.

07682r.

Phar Lap v Melbournském muzeu 1933

Jak již mnoho australských magazínů uvedlo, vědci zjistili, že vzorky Phar Lapovy srsti obsahují arsen. Tato látka byla koni aplikována cca 35 hodin před jeho smrtí. Dr. Kempson, vedoucí celého výzkumu, však tisku sdělil, že vědci dosud nejsou schopni prokázat původ jedu. Do těla šampióna se pravděpodobně dostal při konzumaci potravy. Ve vzorcích se vyskytují dvě různé formy arsenu. Jedna se do šampiónovy kůže dostala taxidermací, druhá forma se do těla šampióna dostala pravděpodobně za jeho života přes trávící systém a krevní oběh.

„Pod světlem synchrotonu se každá forma arsenu chová jinak, díky čemuž jsme vlastně byli schopni rozpoznat, že jde o dvě různé formy arsenu. Jedna forma pochází z látky, kterou použili bratři Jonasovi při taxidermaci Phar Lapa. Druhá forma je poněkud spornější, zvláště co se jejího původu týká – jedná se však pravděpodobně o arsen, který Phar Lap přijal spolu s krmnou dávkou 35 hodin před smrtí.“

Tento převratný objev však odstartoval zárodek další teorie, která předpokládá, že šampión byl otráven častým užívaním tonika zvaného Flowler´s Solution, které obsahovalo arsen.

Ministr pro kulturní rozvoj John Brumby říká, že Kempsonova práce prokázala, jakým velkým přínosem pro Austrálii bude otevření výzkumného střediska synchrotonu přímo v Melbourne, které je plánováno na tento rok.

Podle THE HERALD SUN, 24.10.2006

Trénoval Harry Telford Phar Lapa zbytečně tvrdě?

„Přetrénování,“ jeden z bájných mýtu, který obklopuje Phar Lapa a jeho život v Austrálii. Od té doby, kdy mohutný ryzák vstoupil na Australskou půdu, byl tvrdě trénován v domnění, že právě tento trénink z něj učiní šampióna. Snadno mu uvěří všichni, kdo neznají jeho životní příběh až do hloubky.

Solomon Green

V publikacích se často píše, že byl šampión přetrénován a nemilosrdně obsazován do jednoho závodu za druhým jako na běžícím pásu. Po jeho úhynu v Kalifonii v roce 1932 mnoha lidem došlo, jak moc vlastně Telford koně dřel, jenže to už bylo pozdě, protože rezavý zázrak byl už mrtev. V průběhu jeho krátkého života vědělo o tréninku „neustále vítězícího Phar Lapa“ jen pár zasvěcených jedinců. Mezi závodními sezónami byl Phar Lap ustájen na Underbanku (stát Victoria), zemědělské usedlosti, kterou tenkrát vlastnil pan Solomon Green (zvaný Sol Green), uznávaný bookmaker a filantrop. I zde na farmě trávil Woodcock s koněm každou volnou minutu. V pozdějších rozhovorech Tommy vzpomíná na tuto dobu jako na nejlepší léta svého života. V jednom rozhovoru vyprávěl, že během Phar Lapova odpočinku v roce 1931, byly tratě ve státě Victoria natolik poznamenány vydatnými dešti, že Telford nechal Phar Lapa odpočívat tak dlouho, jak jen to bylo možné. Pro Woodcocka to bylo z jeho strany velmi obdivuhodné gesto, neboť kůň tak byl ušetřen několika týdenního namáhavého tréninku.

Ojedinělá fotografie Phar Lapa vedeného na trénink
na závodiště v Moonee Valley.
Po smrti Phar Lapa v roce 1932 trval Woodcock na tom, že kůň byl často během tréninku neuměrně přetěžován až na hranice svých fyzických možností, což shledával zcela zbytečným. Před svým slavným vítězstvím v Mexiku šel kůň pouze lehkou práci, protože jeho oficiálním trenérem byl už Tommy Woodcock. Ten v případě valachova neúspěchu riskoval vše. Z Woodcockovy strany se mohlo jednat o nějaký druh tréninkového experimentu, ale spíše to byl pokus dokázat Harrymu Telfordovi i Dave J. Davisovi, že Phar Lap je schopen vyhrát i bez zbytečného otročení na tréninkové dráze až do vyčerpání sil. Jeho předpoklad byl správný. Archivní záběry z průběhu závodu ve Vás zanechávají pocit, že Phar Lap by v Aqua Caliente 1932 zvítězil snad i kdyby proti němu běžel samotný bájný Pegas, protože dobrý kůň zůstane dobrým koněm ať už ho trénuje kdokoliv.

Mezi trenéry se v době Phar Lapovy éry často roznášely všelijaké závistivé klevety a pomluvy, stejně jako dnes. Když trenéři soupeřů sledovali tréninky Telforda v ranní mlze, nabyli přesvědčení, že ryzák musel být bezpodmínečně přetrénován. Ale kůň co nepřestává vyhrávat asi nemůže být přetížen až na dno svých sil, to je logické. Anebo máte jiný názor?

Phar Lap změnil Telfordovi život.
Telford patřil do generace trenérů ze „staré školy.“ Ke koním a k dostihům se dostal již jako malý kluk. Zůstává podivné, jak málo toho bylo vlastně o tomto muži napsáno, i když se dá říci, že stejně tak jako Kolumbus objevil Ameriku, objevil Harry Telford koně, který se později stal jedním ze symbolů Austrálie, což je zajímavé i zarážející zároveň. To málo, co o něm bylo publikováno v médiích, popisuje zvláště jeho oddanost k těžké práci, kombinované s rychlou tréninkovou prací, konče vyčerpávajícími běhy na písečných dunách. Když byl Phar Lapovi stanoven obrovský handicap pro Melbourne Cup v roce 1931, změnil Telford šampiónův tréninkový režim na „brutální“, protože věřil, že pouze hodně tvrdé práce na dráze kombinovanané s rychlou prací může koni zaručit šanci na vítězství. Mýlil se. Phar Lap doběhl osmý. To byl také jeho poslední závod v Austrálii a poslední závod, kdy byl jeho trenérem Harry Teflord.
Phar Lap a Tommy Woodcock v tichém momentu
po práci, neznámá lokace.
Je složité odpovědět na otázku, zda byl Phar Lap přetrénován či nikoliv, neboť dnešní tréninkové myšlenky a metody jsou od roku 1932 dosti rozdílné ať už se týkají koní, dostihů či samotné prosperity stáje. Kůň nepřestal vyhrávat, takže proč je tato otázka neustále vytahována a přetřásána (nejen před očima dostihové veřejnosti) jako největší zločin. Pokud se podíváte na celý příběh trošku blíže, uvidíte věci z jiného úhlu pohledu. Phar Lap byl od začátku nachylný k problémům s kopyty, což by dnes bylo samo o sobě důvodem k jeho vyloučení z dalšího tréninkového programu. V sezóně roku 1931 odběhl několik závodů pod obrovským handicapem, což bylo v průměru dvakrát častěji než jiný stejně starý kůň z řad jeho soupeřů. V pátek před Futurity Stakes byl Tommy Woodcock doslova šokován stavem Phar Lapova předního kopyta. Střelka byla po léčbě tonikem, které přikázal Telford koni aplikovat, rozbředlá jako bláto. Kůň však nebyl z dostihu škrtnut a běžel jeden z nejtěžších dostihů svého života s obrovskou váhou v sedle! Přesto dokázal zvítězit. Jeho žokej Jim Pike o jeho výkonu později hovořil v superlativech a prohlásil, že to bylo rozhodně jedno z jeho nejstatečnějších vítězství, kde projevil svou nezdolnou vůli a odvahu. Před dostihem se Pike se silně obával o Phar Lapův zdravotní stav, když uviděl koně v paddocku, zhrozil se. Ryzák se obvykle nosil „sebevědomým krokem“, ale před Futurity Stakes to bylo právě naopak. Hlavu měl sklesnou a našlapoval velmi opatrně. „Měl by být doma, moc by si to zasloužil. Harry je blázen…a ta váha co mu nandali na hřbet!“ stěžoval si Pike Tommy Woodcockovi před závodem, Phar Lap měl nést váhu 10.3 kamenů, což bylo o 2 kameny více než jeho soupeři. Dokonce i počasí se proti němu spiklo, v pátek vydatně pršelo a dráha byla jaksepatří promočená…“ Jim Pike postavil památník jeho charakteru, když po dostihu prohlásil: „Před zatáčkou do cílové rovinky byli před námi ještě dva koně…a já si pomyslel, že je už nedožene…mýlil jsem se, zrychlil tak, že jsem myslel, že mu praskne srdce. Je to neuvěřielný kůň.“

Později se objevily i teorie, které Telforda nařkly, že úmyslně používal levného tonika, čímž zhoršoval stav Phar Lapova kopyta, aby ušetřil, musel totiž vyplácet Dave J. Davisovi z každé šampiónovy výhry jeho podíl…

Dnešní trenéři by se asi pozastavovali nad některémi prvky Phar Lapova tréninku, avšak jeho čtyři vítězství během jednoho týdne jarního festivalu v roce 1930 dodnes zůstávají nepřekonány. Dnes mají koně mezi jednotlivými závody týdny odpočinku, Phar Lap odpočíval pouze den, v lepším případě několik dní. Nicméně musím konstatovat, že Telford měl štěstí, že se mu do rukou dostal kůň, který jeho krutý tréninkový režim dokázal nejen vydržet, ale i zúročit vítězstvím. Myslím si, že žádný jiný kůň by tento těžký úděl asi nevydržel. Věřím, že Phar Lapovi v tom pomohla kombinace „ocelové“ konstituce, doplněné abnormální výškou a s ní související anatomií (velké srdce) a obdivuhodnou duší, která se odmítala vzdát. Duší, kterou Telford a Davis zlomyslně využívali, když se předháněli v honbě za vidinou snadno získaného bohatství.

Jistě, můžete si myslet co uznáte za vhodné. Vyjádřila jsem zde otevřeně svůj názor. Něco jsem již o tomto koni přečetla a znám jeho příběh tak, jako málokdo z Vás. Jsem přesvědčena, že v lepších rukách (rozvážnějších a méně hrabivých) by Phar Lap mohl žít déle než pouhých šest let. Alespoň tak dlouho, aby všem dokázal, jak dobrý opravdu mohl být, čímž by vyvrátil všechny spekulace a pomluvy, které za tu dobu vznikly a na které dodnes nemáme uspokojivé odpovědi.

Otrava arzenem, bakteriální onemocnění nebo nešťastná náhoda ?


Australané byli po celých 75 let přesvědčeni, že jejich dostihová hvězda
Phar Lap byl v Americe úmyslně otráven. A to i navzdory faktu, že vyšetřující orgány nikdy oficiálně tuto domnělou tezi, kvůli které dokonce někteří radikálové po své vládě požadovali vyhlášení války Americe, jako příčinu náhlého skonu ryzého zázraku neuznali.

Do celé kauzy, zastřené stále rouškou tajemství, vnesla v roce 2000 svěží vítr kniha „Phar Lap“ autorů Geoffa Armstronga a Petera Thompsona. Ti se v ní opírali o podložená fakta některých veterinářů, zkoumajících všechny dostupné údaje o ryzákově úhynu. Autoři dospěli k názoru, že důvodem skonu byla infekce Anterior enteritis, která však byla objevena až v roce 1980. Přední australští veterinární experti a shodli, že bakteriální infekce – anterior enteritis – napadá koňské střevo. Bakterie, která ji způsobuje, vylučuje ve střevním prostředí látku zvanou duodentis proximal, která dokáže zdravé zvíře zabít během několika hodin. Podle autorů knihy zemřel tedy Phar Lap na chorobu, která nebyla v roce 1932 vůbec objevena.

V roce 2006 na sebe upoutal značnou pozornost i výzkum uskutečněný dr. Ivanem Kempsonem, jehož výsledky zveřejněné 23. října 2006, doslova obletěly svět – ve vzorcích, odebraných ze srsti šampióna, byl prokázán výskyt arzenu.

stažený soubor
Percy Sykes

Australský expert Percy Sykes však míní, že ve 30. letech 20. století bylo až devadesát procent koní léčeno přípravky, které arzen normálně obsahovaly. Podle jeho teorie kůň uhynul na následky stresového syndromu nazvaného Colitis X, který se projevuje zanícením tlustého střeva, průjmem i chrlením krve z plic. Zakladatel Sydney´s Randwick Equine Centre se navíc nechal slyšet, že by byl spíše překvapen, kdyby se v uvedeném období našel kůň, který by v těle stopy po arzenu neměl…

Podle periodika „The Australian“ však existují i další teorie spjaté s Phar Lapovou smrtí. Buď byl otráven gangstery a nebo samotným Tommym Woodcockem, který svému miláčkovi „Bobymu“ omylem do krmiva podal dvojnásobnou dávku přípravku Fowler´s Solution, tedy jakéhosi lektvaru, který měl udržet šampionovu formu a urychlit jeho regeneraci po náročném dostihu v Mexiku. Tento přesně naordinovaný „lék“ by podle dohadů mohl obsahovat kromě arzenu také vysoce toxický derivát strychnin, dnes známý spíš jako Nux Vomica. Obě výše zmiňované látky (arzen i Nux Vomica) jsou dnes na seznamu zakázaných látek, ale ve 30. letech 20. století byly obě substance běžně používány.

Žokej Ray Higgins, který se účastnil filmového zpracování Phar Lapova příběhu po boku Woodcocka, se prý od něho samotného dozvěděl, že běžnou složkou šampiónovy krmné dávky byl opravdu přípravek Fowler´s Solution. Takováto krmná dávka, ochucená medem kvůli odstranění hořkosti a zápachu, přelitá horkou vodou prý byla Phar Lapovi podávána v průběhu deseti dní. Šílenou domněnku, že by Tommy Woodcock svého miláčka nevědomky otrávil, potlačil Stan Boyden, trenér pozdějšího vítěze Melbourne Cupu 1948 a posléze i jeho syn Lawrence.

Stan Boyden(archivní záznamy): „Tommy udělal přesně to, co po něm bylo žádáno ze strany Harryho Telforda, ryzákova původního trenéra. Poslední věcí, které by se chtěl dopustit, bylo záměrně ublížit Phar Lapovi“.

Stan Boyden byl v době největší Phar Lapovy slávy jeho „řidičem“. Prý údajně vlastní i původní ručně psaný rozpis ke krmným dávkám pro Phar Lapa, ale ctí ho jako tajemství. Sám prý vyzkoušel povzbuzující látku jedinkrát a to v 60.letech na koni Strangeman. Deset dní před závodem mu ji aplikoval a poté svého svěřence přihlásil do dostihu v Kilmoru. Strangeman vyhrál.

Stan Boyden(archivní záznamy): „Byl jsem šokován. Ale ne výsledkem dostihu, nýbrž tím, s jakou lehkostí můj kůň zvítězil“.

Harry Telford, Phar Lap a
Tommy Woodcock.

Svojí troškou do mlýna přispěl i veterinář G.Pearcehy, který tvrdí, že Phar Lapovi se stalo osudným požití trávy, na kterou byl aplikován prostředek proti hmyzu. G. Pearcehy dále prohlásil, že tuto domněnku měl potvrdit i valachův veterinář Bill Nielsen. Tommy prý ryzáka vyvedl ze stáje, aby si kousl zelené trávy, která byla však postříkaná jedy na hubení hmyzu. Tvrzení Pearcehyho však považujte spíše za jednu z lidových variant „vraždy“ Phar Lapa kvůli údajnému strachu ze zhroucení sázkového systému, které by zcela určitě následovalo v jeho nadcházejícím dostihu v Kalifornii. Toto tvrzení je ovšem nepodložené, neboť G. Pearcehy tvrdí rovněž, že v okamžiku, kdy se kůň údajně v bolestech kácel k zemi, byl prý jeho veterinář Billy Nielsen v nedalekém městečku na drinku a celou situaci poněkud podcenil… To samozřejmě pravda není. Nielsen byl v té době na cestě do Tanforana, aby celou věc konzultoval se svým kolegou.

Pro Australany je Phar Lapova smrt námětem neustálých spekulací tak, jako pro Američany otázka, kdo ve skutečnosti zastřelil J.F.Kennedyho nebo zabil Marylin Monroe. Všechny skutečnosti mají tedy jenom shodného jmenovatele: definitivní odpověď je prozatím v nedohlednu.

Díky moderním vědeckých technologiím alespoň víme, že byl Phar Lap skutečně otráven, ale zřejmě není v lidských silách zjistit, kdo za jeho smrtí stojí. Vědci se shodují na výsledcích analýz, že smrtelná dávka se do těla šampióna dostala 30 až 35 hodin před jeho skonem.

Phar Lapův život sice definitivně vyhasl 5. dubna 1932 v Menlo Parku v Kalifornii, nicméně jeho záhadná smrt se stala živnou půdou pro spekulace, které přežily 75 let a budou zřejmě přežívat i nadále. Vědci pod vedením dr. Kempsona začali v současnosti psát zcela novou kapitolu tohoto neuvěřitelného příběhu a těm, kdo čekají na finalní objasnění Phar Lapovy smrti, dr.Kempson vzkazuje: „Stoprocentní odpověď se patrně nikdy nedozvíme“.

A tak nám všem, zvědavcům i fanatikům, nezbývá než čekat na to, až se možná za pár let někomu podaří sestrojit stroj času a rozhodne se objevit, jak to tenkrát vlastně doopravdy bylo. Snad se před cestou alespoň inspiruje filmem Stevena Spielberga Návrat do Budoucnosti II. (Back To the Future II.) a odnese si z něho poučné varování, že zasáhy do historie se nevyplácí.

Byly závěry vědců týkající se otravy Phar Lapa předčasné?

Phar Lap zemřel již před 75 lety, jeho záhadná smrt však neustále přitahuje nejen pozorornost nás obyčejných smrtelníků, ale i vědců. Výzkum provedený Dr. Ivanem Kempsonem z výzkumného institutu Iana Warka a jeho následné prohlášení v tisku potvrzující otravu australského šampióna v roce 1932, odstartovalo mezi dostihovými odborníky a vědci ostré debaty. Kempson tvrdí, že věda přispěla k vyřešení jedné z největších sportovních záhad světa.

Profesor Rob Lewis, ředitel „Monash University Centre for Synchrotron Science“ říká, že Kempsonova teorie obsahuje příliš mnoho „kdyby“ na to, aby mohla být použita jako možné vysvětlení Phar Lapovy záhadné smrti.


Profesor Rob Lewis u exponátu Phar Lapa v Melbournském Muzeu.

Lewis, který měl možnost prohlédnout si výsledky analýzy vzorku Phar Lapovy srsti z urychlovače částic, dále uvádí, že výzkum je teprve v počáteční vývojové fázi a vyvozování předčasných závěrů není v této fázi výzkumu na místě. Nelze totiž s určitostí prokázát, zda se arzen nalezený ve struktuře vzorku nedostal do těla koně jiným způsobem – např. během taxidermačního procesu. Skutečný důvod Phar Lapovy smrti nebyl nikdy prokázán. Mnozí se domnívají, že na smrti zázračného koně má svůj podíl americká mafie. Dr. Kempson přišel s nápadem použít technologie urychlovače částic (tzv. synchrotonu) k odhalení skutečné přičiny šampiónovy smrti. Dále prozradil, že analýza, při které bylo použito této vyspělé technologie, se uskutečnila v institutu poblíž Chicaga, kde došlo ke zjištění přítomnosti dvou forem arzenu ve vzorku. Jedním byl arzen obsahující olovo, který se do vzorku mohl dostat během konzervace. Druhý vzorek se do těla koně dostal s největší pravděpodobností přes trávící proces při běžném přijímání potravy.

Dr. Ivan Kempson (záznam):
„Druhý prvek arzenu nalezený ve vzorku svou chemickou strukturou nasvědčuje tomu, že se do těla koně dostal procesem přijmu potravy tak 30 až 40 hodin před smrtí. Osobně jsem několikrát procházel celý postup a jednotlivé fáze analýzy, abych se ujistil, že jsme nikde neudělali chybu. Snažil jsem se nalézt alternativní vysvětlení, ale výsledky analýzy jasně ukazují, že se do trávícího systému koně nějakým způsobem dostal arzen.“

Lewis však oponuje tím, že vzorek hřívy z vycpaného koně je nutné podrobit mnohem delšímu výzkumu. Tvrdí, že před vědci leží ještě mnoho titěrné práce a dodává, že ještě nikdy se neprováděla analýza vzorku srsti ze zvířete, které bylo vypreparováno před tolika lety.

Příčný řez vzorkem Phar Lapovy srsti:
Zde
je ukázka příčného řezu vzorkem získaným z Phar Lapovy vypreparované hřívy, kde je patrný výskyt dvou forem arzenu.


Snímek zkoumaného vzorku
(autor dr. Kempson a Henry Dermott)

Dr. Ivan Kempson: „Při normálním postupu bychom porovnali vzorky hřívy dvaceti dalších koní, kteří byli vycpáni, a podle získaných výsledků bychom mohli dojít k jednoznačnému závěru – pokud by se totiž v některém ze vzorků vyskytovala byť jen nepatrná odchylka, přišli bychom na to velmi rychle a mohli bychom přesně určit, který z testovaných vzorků se od ostatních odlišuje a čím. V tomto případě máme však pouze jednoho koně. Navíc musíme vycházet z toho, že neznáme přesný způsob provedení konzervace. Je také těžké stanovit přesně dobu, kdy se jed do těla koně mohl dostat.“

Lewis nepochybuje o tom že, pomocí urychlovače částic lze blíže určit chemickou strukturu látky jako je arzen. „Urychlovač Vám o látce poskytne mnohem více informací než jiné doposud používané metody, ale zda by tato analýza obstála např. jako soudní důkaz, to si nejsem jistý. Zvláště v tomto případě existuje spousta aspektů, které vzbuzují další otázky. Neznáme například proces použitý při úpravě Phar Lapovy kůže. Nevíme ani, zdali se za ta léta struktura arzenu obsaženého v šampiónově hřívě nějak nemodifikovala vlivem určitých podmínek. Věci často oxidují a mění svou strukturu díky působení mikrorganismů. Zejména pak biologický materiál mění svou strukturu a nezůstává stejný a přesně toto se mohlo stát i s Phar Lapovým exponátem.

Dr. Ivan Kempson nicméně uvádí, že výzkum v tomto případě bude pokračovat dále, včetně plánovaného porovnávání s jinými obdobnými případy.

Dr. Ivan Kempson: „Vzorek Phar Lapovy hřívy byl zatím porovnán jen se vzorkem srsti vycpaného šimpanze.“

Co je synchrotron?
Lewis popisuje synchrotron jako stroj, který dokáže vyslat velký počet rentgenových paprsků na mikroskopické objekty jako jsou např. vlasy a srst. Součástí stroje je velmi silný elektromagnet, vysokofrekvenční zdroje a urychlovací komora s párem dutých urychlovacích elektrod. Částice se pohybují uvnitř elektrod svou setrvačností a jejich dráha je zakřivována magnetickým polem orientovaným kolmo na rovinu dráhy částic. U tohoto zařízení je magnetické pole využíváno nejen k vedení svazku částic, ale i k jeho urychlování. Jak částice míjejí magnetické pole v kruhu vysílají paprsky přibližně miliónkrát jasnější než slunce.

„V případě vzorku Phar Lapovy hřívy jsme nezaměřili svou pozornost na paprsky procházející skrz vzorek hřívy, ale na paprsky rozptylující se kolem struktury vzorku, které se odrážely do různých směrů,“ dodal Lewis. „Tyto paprsky totiž obsahují informace o látkách jako arzen a jeho chemické složení.“

Podle článku zvěřejněného dne 23.10.2006 na serveru ABC Science online.