Nyní, po 76 letech, nastal obrat a celá tato teorie vystupuje na světlo jako jedna z možných příčin valachovy záhadné smrti v Menlo Parku v Kalifornii v roce 1932. Klíčem k této záhadě by se mohl pravděpodobně stát deník Harryho R. Telforda.
Při rychlém pohledu do záznamů v deníku je nad slunce jasné, že Harry Telford byl trenér na svou dobu opravdu mimořádných kvalit. Mnoho z jeho tréninkových metod je dodnes užíváno v praxi, i když byly mírně upraveny.
Krmné dávky, které ordinoval svým koním v tréninku, často obsahovaly látky jako arsen a strychnin, které, pokud jsou užity v nekorektním množství, patří mezi prudké jedy. V menším množství mají podobný povzbuzovací účinek jako např. kokain a kofein. Nicméně i při podávání menších dávek této látky trvá organismu velmi dlouho než arsen z těla odbourá.
Neustále vítězící Phar Lap (1930)
Populární tonikum používané trenéry ve 30 letech 20 století neslo působivý název: Flower´s Solution. Jeho základ tvořil právě arsen. Toto tonikum bylo podáváno Phar Lapovi během celé jeho oslnivé závodní kariéry. Přípravek Flower´s Solution byl ve své době známým a oblíbeným povzbuzovacím prostředkem (doslova lomcovákem) a koně, kteří ho pravidelně užívali, vypadali navenek naprosto zdravě a bujně. Konstantní užívání však může vést až k předávkování organismu a způsobí jeho náhlou a velmi rychlou otravu.
Přes všechny neoddiskutovatelné kvality byl T. Woodcock v roce 1932, kdy doprovázel Phar Lapa do Ameriky, pouze naivním mladíkem, kterému bylo pouhých 20 let. Uvážíme-li skutečnost, že Harry Telford s týmem do Ameriky nejel (i když jedině on znal pravděpodobně přesné dávkování) nemusí se jevit případné předávkování Phar Lapa přípravkem Flower´s Solution až tak nepravděpodobně. Nicméně úmrtí šampióna mohlo být způsobeno i působením několika nevhodných faktorů zároveň: např. vezměme v úvahu, že Phar Lapova cesta do Ameriky trvala 3 týdny. Jistě nemusím podotýkat, že neexistovaly žádné stabilizéry, takže se loď celou plavbu přes Pacifik nekontrolovatelně kolébala a nakláněla podle intenzity vlnobití. Kromě tohoto je třeba vzít v potaz i to, že se občas stalo, že Phar Lap nedostal svou krmnou dávku v přesnou dobu, jak byl zvyklý z domova a navíc T. Woodcock obohatil (zřejmě dle instrukcí H. Telforda) jeho jídelníček právě o přípravek Flower´s Solution nebo jiný z Telfordových přípravků. Netušil však, že Bobbymu se s každým dnem podávání přípravku nebezpečně zvedá hladina arsenu v organismu.
Tommy Woodcock a Phar Lap
(Kalifornie,1932)Harryho bratr, Hugh Telford, byl chemik, což zčástti vysvětluje Harryho brilantní znalost účinků určitých látek na organismus. Používal je ke zvyšování výkonnosti svých koní. Telford se také často přel s Dave Davisem a nakonec zůstal v Austrálii (prý z důvodu přípavy svých dalších koní na závody) – přesnou příčinu se pravděpodobně asi nikdy nedozvíme. Bohužel ani ve svém diáři neuvádí, jaké příkazy dal mladému T. Woodcockovi před osudnou cestou do Ameriky.
Z výpovědí očitých svědků je však naprosto prokazatelné, že se Phar Lap po hrozné a úmorné cestě nadmíru rychle zotavil. Během aklimatizace si však na dráze způsobil zranění a jeho tréninkový režim musel být modifikován. V Mexiku však navzdory všemu podal excelentní výkon a vyhrál v rekordním čase Aqua Caliente Handicap- v té době nejbohatší závod světa.
Vyčerpaný po velkém závodě byl naložen do přepravníku a vezen přes 1000 km napříč Amerikou na ranč v Menlo Parku, kde bylo domluveno jeho ustájení.
O dva týdny později zemřel s hlavou v rukou Tommyho Woodcocka. Příčina smrti byla veterinárními lékaři diagnostikována jako neznámá infekce žaludečního traktu…
O několik desítek let později věnoval Harry Telford svůj deník jezdci Eriku Fellowsovi, který se později stal uznávaným trenérem ve Francii.
Deník se dědí v rodině Fellowsů z generace na generaci a nyní se nachází v držení Erikova syna Johna, který se také stal velmi úspěšným trenérem v Evropě a nyní žije v Melbourne.
John Fellows se nyní rozhodl tento tajemný deník prodat v aukci, která se uskuteční v Melbourne 23.4.2008.
Zdroj: noviny the.age.com.au
Foto: archiv Národního Australského Muzea
