Tommy navštívil Phar Lapa v Melbourne poprvé v roce 1979.

Slova božského obdivu, které se hrnuly ze všech stran, byly také důvodem, proč mnoho dostihových fandů v Austrálii vidělo Phar Lapa jako pravděpodobně „nejlepšího dostihového koně všech dob“. Byl to bojovník. Přestože si udělal jméno jako vytrvalec, což je kůň, který je úspěšný na delších distancích, byl stejně úspěšný i na kratších, sprintérských tratích, kde bylo třeba dříve převzít vedení a udržet ho až do cíle.

Žokej Jim Pike vynesl do výše jeho výkon v 1931 Futurity Stakes v Cauldfieldu. Déšť rozmáčel dráhu a sedum furlongů sprintu bylo pro koně opravdu těžkých. Phar Lap navíc nesl váhu 10.3 kamenů (64,5 kg), což bylo maximum povolené pro tento dostih. Měl pomalý start a nechal si své soupeře utéct o 31 metrů. Nicméně i při těchto podmínkách zvládl převzít v cílové rovince vedení a zvítěžit. Jim Pike nemohl pochopit, že mu při tom „nepuklo srdce„.

Phar Lapovo srdce bylo podle jednoho z největších odborníků tehdejší doby na plnokrevníky – doktora Stewarta McKaye, důvodem jeho neuvěřitelné síly a převahy nad ostatními koňmi té doby. V jedné ze svých odborných prací věnovaných právě Phar Lapovi dr. McKay napsal: „Phar Lap má velké a silné srdce, které mu zajišťuje převahu a vytrvalost, ale má také skvělý nervový systém, který mu dodává rychlost a sílu. Jeho svaly (zvláště pak na nohou) jsou jakési perfektní mechanismy zajišťující sled obrovitých cvalových skoků srovnatelných snad jen a pouze s klokanem. Jeho silné kosti doplňovaly celý tento mechanismus a pomáhaly (podle názoru McKaye) Phar Lapovi být jakýmsi dokonalým závodním strojem.“

Později vědci na tento výzkum navázali řadou testů a zjistili, že se doktror McKay se ve své teorii nemýlil. Bylo nalezeno genové pouto mezi plnokrevnou linii, v níž se vyskytovala velká srdce. Předavatelkou tohoto genu byla klisna Pocahontas. Koně z této linie měli do jednoho velká srdce, která z nich učinila vítěze mnoho stakes dostihů. Ukázal to i kardiogram, který však McKay ve své době k dispozici neměl, přesto byl jeho úsudek správný. Do té doby bylo Phar Lapovo srdce to největší, které bylo v plnokrevníkovi nalezeno (později jej překonal famózní Secretatiat, který měl srdce ještě větší než Phar Lap).

Phar Lapovy neuvěřitelné výkony na dostihové dráze mu vynesly místo v dostihové historii Austrálie, ale i v celosvětovém turfu. Odběhl 51 dostihů a na dotacích vydělal 66 738 liber (tj. 133 476 USD), což byla ve 30 letech 20 století neuvěřitelná částka. Ovšem ještě cennější než jeho vítězství je vliv, který měl ve své době na život mnohých Australanů. Byl jejich vzorem. Jeho příběh inspiroval a pomáhal překonat těžké časy Velké ekonomické krize. Národ se k němu upjal jako k hrdinovi seslanému z nebes. To je i důvod, proč je stále v živé paměti tolika lidí, i tolik let po své tragické smrti.

Zdroj: Phar Lap – A Brief history, kapitola Phar Lap v Melbourne
Překlad: Phar.Lap

Ráno před třetím dostihem C.M. Lloyd Stakes byl Phar Lap zpocený a měl menší záchvat koliky. Tommy si myslel, že kůň by měl být s dostihu vyškrtnut, ale Harry Telford nesouhlasil. V tomto závodě měl Phar Lap nést handicap 9 kamenů a 7 liber, což byla nemalá zátěž, neboť v únoru 1931 VRC náhle zrušilo váhové výhody pro valachy. Samozřejmě, že za tímto nařízením nebylo nic jiného, než pokus usměrnit Phar Lapova vítězství do patřičných mezí a dát šanci jiným koním. Telford opravdu koně do dostihu poslal i v takovém stavu… Výsledkem bylo, že Phar Lap prohrál po boji o krk s Waterline, která nesla 8 kamenů.

Další valachův program byl po prohře okamžitě zreorganizován a Tommy s Phar Lapem byl poslán na farmu Bacchus March na 5timěsíční rekonvalescenci. V průběhu této doby se Telford více věnoval svým stájím v Braeside v Mordiallocu, měl na starosti přes 35 koní a stejný počet zaměstnanců. Z chudého trenéra se náhle stal úspěšný a zámožný pán, k němuž všichni závistivě vzhlíželi.

1. srpna 1931 stejně jako všichni ostatní koně v Austrálii zestárl Phar Lap o rok. Bylo mu oficiálně pět let a když se vrátil z „dovolené“, vážil 568 kg a byl větší než kdy předtím. Při prvním pohledu na svého svěřence Telford nevěřil, že byl taková mašina mohla vyhrát první dostih programu – Underwood Stakes ve Williamstownu, proto k Phar Lapovi přihlásil do dostihu dalšího koně ze stáje – Rondalinu, na kterou si také vsadil. Tommy zůstal věrný svému „Bobbymu“, na kterého si rovněž vsadil. Phar Lap lehce zvítězil a odměnil Tommyho důvěru výhrou 300 liber. Tommyho a Telfordovy tréninkové metody se často dostávaly do konfliktu…

Tommy vysvětluje:
No, víte, pan Telford se o koně stral opravdu dobře, kupoval to nejlepší krmení a všechno pro něj, ale měl svoje metody. Byl to tvrdý muž – koně museli těžce, dlouho a velice často trénovat. Byl jsem s Phar Lapem hodně dlouho a můžu vám říct, že nikdo, kromě žokejů o něm nevěděl víc, než já. Někdy jsem mu naordinoval rychlou práci cca půl míle hned od začátku a jindy jsem řekl, že se před rychlou práci potřebuje „zahřát“ a tak s ním vždycky v kroku chodili celou míli než došlo na rychlou práci.

A to víte, tahle práce jej držela v kondici víc než sled rychlých prací, jenže pan Telford měl na věc jiný názor. Chtěl, aby si jeho koně sáhli až na dno už při samotném tréninku – vždycky pod jeho vedením běhali dlouhé distance a dřeli jako otroci. Víte, můj názor byl, že tahle těžká a monotonní rychlá práce ubírala koním síly i motivaci. Já myslím, že moje lehká práce dávala koním víc (anebo kombinace kroku a rychlé práce), ale pan Telford je hnal v plném trysku celý trénink. Jenže pan Telford si stál za svým. Můj názor byl, že takový trénink koním do dostihu ubíral síly a občas – hlavně po dostihu, to bylo na koních hodně vidět. Myslím si, že moje metody fungovaly – Phar Lap toho byl důkazem. Poslouchat mě začali až poslední sezonu než odjezdem do Ameriky.

Pro Melbourne Cup 1931 VRC stanovilo Phar Lapovi handicap 68 kg! Na přípravu vzal Tommy Phar Lapa na dráhu v Sydney, kde se také sešel s Jimem Pikem, Phar Lapovým žokejem pro tento dostih.

Řekl jsem mu: „Co si myslíš o našich šancích? Má přílišnou váhu pro Melbourne, nemyslíš, Jimmy?“
„Neboj se, synku,“ řekl mi. „Je to silný a dobře rostlý kůň. Je v nejlepší formě, ve které jsem ho kdy viděl. A věř mi, že ti teď říkám, co cítím – myslím, že kdyby mu dali na hřbet i víc, pořád má šanci vyhrát Melbourne Cup.“
„Oh, no – nemyslím si, že je až tak dobrý.“
„Není? Tak to teprve uvidíš,“ zasmál se.

Tommy odjel do Sydney bez Telforda a tam Phar Lap v pohodě zvítězil v pěti plánovaných startech (Hill Stakes, Spring Stakes, Craven Plate a Randwick Plate). Když se vrátili zpět do Melbourne, navzdory tomu, že Phar Lap v Sydney vyhrál v podstatě, co se dalo, Telford stále nevěřil, že Tommy na koně dohlížel tak, jak měl. Samozřejmě si vzal koně na tréninkovou dráhu v Braeside a praktikoval svůj trénink.

Prosil jsem ho, aby mu nedával tak zabrat, ale on pořád tvrdil – je moc velký, je moc tlustý!“ Snažil jsem se mu vysvětlit, že kdyby to tak bylo, určitě by nevyhrál v Sydney. Nakonec jsem ho poprosil, aby mi koně dal do tréninku do Cox Plate. Nejdříve o tom nechtěl ani slyšet, ale pak souhlasil. Vysvětlil jsem mu svůj tréninkový postup, ale on jen skepticky kroutil hlavou a říkal: „Nikdy se ti nepovede ho dostat do formy na Melbourne Cup.“
Řekl jsem mu: „Ale božíčku, a jak si myslíte, že vyhrál v Sydney? Poslední dostih měřil dvě míle!“
„No dobře, udělej si to jak chceš!“ zavrčel Harry a odešel.

A tak nás nechal samotné až do Cox Plate. Samozřejmě, že jsem před startem měl velké pochyby o tom, že jsem Phar Lapa v podstatě nechal relaxovat a nedal mu moc rychlé práce… Co když nevyhraje? Phar Lap ale zvítězil velmi lehce. A jelikož nebyl z tréninků unavený, vyrazil dokonce jako střela. Telford po dostihu přišel a řekl mi: „Podívej se na něj, je tlustej! Tak tlustej! A za tři měsíce se musí dát do kupy pro Melbourne Cup!“ Pak odešel.

(Pokračování)

(Úryvek z knížky Tommy Woodcock)

Existuje spousta záhad obklopujících legendárního australského závodního koně Phar Lapa, ale zdá se, že další z nich byla náhodně vyřešena.

Téměř 80 let chyběl v srdci Phar Lapa velký trojúhelníkový plátek.Vědci se v roce 1932 pokusili zjistit, co zabilo dostihového šampióna, a také je zajímalo, proč byl právě on jedním z nejvýznamnějších závodních koní, které svět kdy spatřil. Proto se chtěli podívat i do srdce, proto vyřízli vzorek, aby mohli změřit tloušťku srdeční stěny.

Ředitel Národního muzea Austrálie, doktor Mathew Trinca říká, že vzorek do srdce měl zapadat jako puzzle.

„Ale najednou bylo srdce bez toho kousku tkáně. Zvažovali jsme, že se ten kus musel ztratit nebo byl porušen, když naši předchůdci srdce kdysi zapůjčili dalšímu muezu a při návratu exponátu prostě ten kus v srdci chyběl. Tehdy to asi nikdo to neřešil a čas vše přikryl zapomněním,“ řekl.

Kurátorka Natalie Isonová se však náhodně vydala do hlubokých temných zákoutí muzejního archivu, neboť sháněla materiály pro nově připravovanou výstavu o koních s názvem „Temperament koní„.

Senior kurátorka Národního muzea Austrálie, doktorka Martha Searová říká, že paní Isonová udělala něco, co pravděpodobně nikoho nenapadlo po mnoho mnoho let – nalezla zaprášenou polici a na ní skleněnou zaprášenou nádobu. Mírně ji k sobě naklonila, aby se podívala až na její dno.

Když tak učinila, spatřila štítek a tom štítku byla slova, která popisovala anatomické částí, které byly ve sklenici. A poslední slovo na štítku, který téměř zcela podlehl působení času, bylo slovo „Lap“. To je ten moment, který si zřejmě uchová ve vzpomínkách navždy.

Doktorka Kirsten Wehnerová a doktorka Searová byly obě přítomny okamžiku, když jim fotka objeveného a graficky zrekonstruovaného štítku dorazila e-mailem.

Stálo tam „aorta, osrdečník, část srdeční tkáně, pak nečitelná slova a na konci slovo LAP. Obě jsme se na sebe podívaly a zároveň vydechly:“Ó bože, to je část Phar Lapa!“

Doktorka Searová dále potvrdila, že muzeum od té doby pracuje na potvrzení původu vzorku, pokud se potvrdí předpoklady, Phar Lapovo srdce bude opět celé.

Bohužel testování vzorku DNA je pravděpodobné a nepřichází v úvahu, protože formaldehyd, který byl použit k zachování vzorku zničil veškeré stopy genetického materiálu. Ovšem také nás ujistila, že existují i jiné způsoby, jak potvrdit původ vzorku.

„Odstranili jsme vzorky z nádob a začali jsme znovu skládat jednotlivé části dohromady, tvoří trojúhelník a my si myslíme, že odpovídá trojúhelníkovému výřezu, který má Phar Lapovo srdce. Diskutovali jsme také s koňským anatomem, který potvrdil, že aorty, komora i osrdečník by zcela jistě mohly pocházet z většího srdce – a Phar Lap takové srdce měl,“ dodala.

Takže zatímco Národní muzeum skládá chybějící kusy Phar Lapova srdce zase dohromady, Dr Sear říká, že nikdy nebude zcela jasné, kdo podal zázračnému koni smrtelnou dávku arzenu.

„I když budou některé záhady kolem Phar Lapa zcela vyřešeny, nikdy více se nedozvíte tu nejdůležitější o temném tajemství Phar Lapovy smrti v USA. Tato záhada zřejmě zůstane nevyřešena,“ uzavřela smutně.

Zdroj informací: http://www.sbs.com.au
Publikováno:  10. 9. 2014
Překlad: Phar.Lap

„Paní Davisová byla nádherná žena, jestli víte, co tím myslím.“ Tommy se usmál.“Víte, nikdy se nezapomněla zastavit za mnou a Phar Lapem ve stájích a děkovala mi, jak dobře se o toho koně starám.“ Byla opravdu milá.A právě touhle dobou za mnou přišla a zeptala se mě: „Chtěl bys mít toho koně?“ Zamyslel jsem se a řekl „Je stále můj, paní Davisová…“ Prostě jen tohle.
„Oh“ řekla, „tak dobrá tedy.“

„Paní Davisová mě měla hodně ráda. Domnívala se, že když mi to s koněm doposud tak dobře šlo, chtěla mi toho koně dát oficiálně do tréninku. Jenže já jsem to nemohl udělat, víte? Pan Telford toho koně objevil, přesvědčil Davise, aby ho koupil, i když se to zdálo bláznivé a pak mu to s koněm tak dobře šlo. Prostě jsem nakonec potřásl hlavou a řekl jí: ne.“ Stačilo tehdy říct, „Oh, ano, já bych si moc přál ho trénovat,“ a vím, že by to paní Davisová prostě zařídila. „Ale nakonec, ve světle všech okolností jsem rád, že jsem nechal Phar Lapa Telfordovi.“ Víte, jak by se na mě lidi dívali? Už nikdy bych neměl jejich lásku jako doposud. Prostě jsem to nemohl udělat.“

A tak Tommy zůstal nadále ošetřovatelem. Telford se sešel s Davisem a po dlouhém vyjednávání získal polovinu šampióna za směšnou částku 4000 liber.
Phar Lap byl čtyřletý a stále měl pověst nejlépe vydělávajícího koně v Austrálii. Dodnes nevím, jak to, že Davis souhlasil s takovou cenou. Smlouva byla uzavřena těsně před Futurity Stakes, které se mělo běžet 21. 2. 1931.

Pan Telford mi toho o vyjednávání nic moc neřekl…

Phar Lap měl vždycky špatný přední nohy i kopyta. A těžko se mu hojily praskliny či odřeniny. V úterý před Futurity Stakes přišel do stáje pan Telford. Koupil prý nějaký speciální mazání na kopyta a spěnky. Nejdřív mu nohy umyl nějakým speciálním přípravkem a pak mu na ně nanesl nějaký olejíček. Masíroval mu přední nohy i spěnky. Ale božínku, ráno měl Phar Lap obě nohy nateklé a v jednom ohni. Dostal infekci a vypadal hrozně. Hned jsem volal panu Telfordovi. Řekl jsem mu: „Božíčku, šéfe, měl byste se přijít podívat na Phar Lapa, nevypadá dobře!“
On ale řekl jen: „Bude v pořádku!“
Řekl jsem: „No to asi těžko, nemůže skoro chodit, dneska na tréninku mu trvalo dost dlouho než se vůbec rozešel.“
On na to jen: „Dobrá, budu tam zítra ráno.“
Ráno přijeli do stáje  pan Telford i s panem Davisem. Prohlíželi si Phar Lapovy nohy, Davis je zvedal do vzduchu a pak řekl jen: „Kruci, Harry, tohle nevypadá dobře.“ No a ten další den Davis podepsal tu smlouvu a Telford získal poloviční podíl na Phar Lapovi.

Ani to však Telforda nepřimělo k tomu, aby koně z dostihu stáhl, takže Phar Lap nastoupil v sobotu do závodu, ačkoliv kulhal na obě přední nohy. Jim Pike s ním klusal po bariéře a zkoušel, jestli vůbec poběží. Od startu mu trvalo něco přes dva furlongy než nasadil své obvyklé tempo a i tak Jim po dostihu říkal, že dělal tak krátké skoky, že si připadal jako když jede na pouťovém poníku. A přesto ve Futurity stakes zvítězil.

Po tomto dostihu Jim Pike prohlásil: „Phar Lap nikdy neběžel lepší závod, myslím tím v těchto podmínkách – je ztělesněním odvahy a odhodlání.„

Oh, ano, to byl závod, víte, měl na sobě takovou váhu! Jim Pike prohlásil, že je to neskutečný kůň, myslím ve světle podmínek, které měl a přesto všechno dokázal nejen udržet krok s ostatními soupeři, ale i je porazit. Doslova mi řekl: „Dnes ho doneslo k cíli jeho srdce, ne jeho nohy. Byl prý to také jediný závod, kdy se při jízdě na něm necítil dobře.“

O něco později jsem se oženil s Emmou, vzal jsem si den volna. Dojel jsem do Sydney na obřad a pak jsem se zase vrátil zpět vlakem k Bobbymu.

(Úryvek z knížky Tommy Woodcock)

Překlad: Phar.Lap

Unikátní fotoalbum Dave. J. Davise

Museum Victoria v Melbourne má ve svém držení také pozoruhodné fotoalbum Dave J. Davise, které obsahuje 36 nebarevných fotografií dokumentujících každý dostih v Austrálii s popisky o který dostih se jedná a kteří koně doběhli za Phar Lapem. Album má 18 stránek. Je to jediné album s kompletními fotografiemi vítězství tohoto koně v Austrálii. Davis zemřel v roce 1959 v USA a jeho album bylo objeveno na půdě jeho domu v Kalifornii až v roce 1990 jeho příbuznými.

Unikátní fotografie ze 36 vítězných dostihů Phar Lapa naleznete níže:

The Maiden Juvenile Handicap, 1929
The Rosehill Guineas, 1929
AJC Derby, 1929
The Craven Plate, 1929
VRC Derby, 1929
VRC St Leger, 1929
VRC Governor´s Plate, 1930
VRC King´s Plate, 1930
The Chipping Norton Stakes, 1930
AJC St Leger, 1930
The Cumberland Stakes, 1930
The AJC Plate, 1930
Elder Stakes, 1930
King´s Cup, 1930
The Chemsford Stakes, 1930
The Hill Stakes, 1930
The Spring Stakes, 1930
The Craven Plate, 1930
The Randwick Plate, 1930
WS Cox Plate, 1930
The Melbourne Stakes, 1930
Melbourne Cup, 1930
Linlithgow Stakes, 1930
CB Fischer Plate, 1930
St George Stakes, 1931
Futurity Stakes, 1931
Essendon Stakes, 1931
The King´s Plate, 1931
Underwood Stakes, 1931
Memsie Stakes, 1931
The Hill Stakes, 1931
Spring Stakes, 1931
The Craven Plate, 1931
The Randwick Cup, 1931
WS Cox Plate, 1931
Melbourne Stakes, 1931

Zdroj: http://www.nma.gov.au/
Překlad: Phar.Lap

Phar Lap

AJC Plate 1930 – dostih 4 koní

1. Kidaides
2. Donald
3. Nightmarch
4. Phar Lap

Když si promluvíte s kýmkoliv v Sydney, kdo viděl všechny Phar Lapovy dostihy, jeho výkon v AJC Plate je tím, co se jim vrylo do paměti jako Phar Lapův nejlepší dostih. AJC Plate se běžela 26. 4.1930 v Randwicku na 2 a 1/4 míle.

Ihned po dostihu zaplavily Austrálii palcové titulky hlásající jediné:

„Nejlepší kůň všech dob!“ (The Truth)
„Phar Lap je nejsenzačnějším koněm australské dostihové historie!“ (The Reefeee)
„Phar Lap, neskutečný dostihový kůň.“ (The Sydney Mail)
„Úžasný výkon, snadné vítězství pro Phar Lapa.“ (The Australasian)

V dostihu nakonec odstartovali pouze 3 koně. Kidaides byl z dostihu v posledních minutách škrtnut pro zranění. V sedle Phar Lapa seděl žokej Elliot, neboť valachův stálý žokej Jim Pike bohužel nesplňoval váhový limit. Phar Lap nesl 7 kamenů 15 liber, což byla pro normálního koně vražedná váha. Od startu se ujal vedení a běžel a běžel jako stroj, který nemůže nic zastavit. Až v poslední zatáčce se již Eliotovi zdálo, že mají dostatečný předstih před soupeři, tak šampióna přibrzdil, nicméně i tak zvítězili s obrovitým předstihem a v rekordu dostihu!

Před dostihem kolovaly zvěsti, že když je v poli Nightmarch, bude jistě Phar Lap muset sebrat všechny své síly, aby jej porazil, alepoň tak to napsal reportér deníku Truth. Sázkový kurz byl na Phar Lapa 5:1, což šokovalo novináře, neboť nikdo nechápal, že by Nightmarch mohl být hrozbou pro Phar Lapa v tomto dostihu. Výsledný čas vítěze byl 3:49,5. Phar Lap tak překonal rekord dostihu zaběhnutý minulý rok právě Nightmarchem. Navíc Nightmarch samotný doběhl  v tomto dostihu až 10 délek za Phar Lapem!  Třetí kůň, Donald dobíhal až  hodně daleko v poli za oběma.

Phar Lap tak vylepšil svůj dosavadní rekord dráhy v Randwicku o 6 1/2 sekundy. Jeden anglický novinář několik týdnů předtím napsal, že australský šampión v billiáru – Walter Lindrum je jediný muž Austrálie připravený dobýt celý svět. Nejmenovaný novinář ze Sydney hbitě využil jeho slov, když ve svém článku napsal, že „Phar Lapův výkon v AJC Plate 1930 je srovnatelný s výkonem Lindruma, proto je tedy Phar Lap Lindrumem australského turfu. Je sice značně troufalé srovnávat australského koně s anglickými a americkými, ale pokud povstal kůň, který strčí do kapsy i takového šampióna jako je Nightmarch, který díky němu  nyní vypadá jako naprostý outsider, nemůže být žádných pochyb o jeho třídě.“

A. McAulay (trenér Nightmarche): „Je těžké říct, jaký by býval byl výsledek tohoto fenomenálního dostihu, kdyby Phar Lap stále běžel na plno i v posledních metrech dostihu – myslím, že můj svěřenec Nightmarch by ještě nestačil vběhnout do cílové zatáčky, zatímco Phar Lap už by dávno proběhl cílem. Ten kůň je zázrak – neskutečné zvíře!“

Zdroj informací:  kniha Phar Lap (autoři G. Armstrong a P. Thompson)
Překlad: Phar.Lap

Phar Lap

Obrovitý ryzák Phar Lap demonstroval svou univerzálnost v sobotu na závodišti v Caulfieldu, kde brilantně zvítězil ve Futurity Stakes na 1400 metrů. Předvedl divákům zářivý finiš, který mu vynesl vítězství, i když by se tento závod dal nazývat nejtěžším dostihem jeho kariéry. Výhra zvedla celkové výhry šampióna na 49.942 liber a zajistila mu přední příčku mezi stakes vítězi Austrálie, kterou doposud držel Amounis, jehož celkové výhry činily 48.297 liber.

21. 2. 1931 – Melbourne
34. ročník Caulfield Futurity Stakes přilákal na start 10 koní. S nejvyšší váhou v sedle se na startu objevil i Phar Lap. Jeho handicap byl pouze o 4 libry menší než Eurythmicka, který zvítězil před 9 lety. Ačkoliv Phar Lap v počátcích své kariéry neběhal příliš sprintérských dostihů, bookmakeři jej i přesto nabízeli v kurzu 2:1. Druhým favoritem byla Waterline, zatímco outsiderem dostihu byli Brazenface a Taurus. Nejvíce se sázelo na výše zmíněné favority. Na počátku dostihu Phar Lap špatně odskočil byl tak nucen běžet u hrazení na poslední pozici. V zadní části kopce byl tedy Phar Lap zcela vzadu, vedl Taurus o dvě délky před Brazenface, zbytek pole byl silně vzadu, ale pohromadě.

Phar Lap v dostihu nádherně plnil požadavky svého žokeje. Postupně se začal dotahovat vnější stranou dráhy. Pomaličku snižoval náskok vedoucího Tauruse. Taurus v následujícím skoku chyboval, žokej jej nezvládl a kůň vybočil, což dalo Phar Lapovi šanci. Ladně svého soupeře předběhl a běžel hlava hlava s Mystic Peak, který mimochodem běžel opravdu dobře, nicméně to nestačilo, aby zastavil fenomenálního Phar Lapa, který se kolem něj v cílové rovince mihnul a do cíle doběhl o krk před ním. K překvapení všech, Taurus doběhl do cíle jako třetí o délku za nimi, což nebylo vůbec špatné a vylepšilo mu to pověst do Newmarket Handicapu. Klisny Waterline a Greenline nepředvedly žádný výkon a doběhly daleko v poli. Čas vítěze 1 min. 27 sekund, což bylo o 1,5 sekundy pomalejší než rekord dostihu a dráhy, který vytvořil kůň Waranton.

Výsledky CAULFIELD FUTURITY STAKES (21. 2. 1931)
1400 metrů
Majitelé: D. J. Davis a H. R. Telford, ryzák, valach PHAR LAP po Night Raid z Entreaty. 4 roky. 10 st. 3 lb. (J. Pike)….. 1
Majitel: P. B. Quinlan, hnědák, valach Mystic Peak, 5 let, 10 st. 2 lb. (A. Reed)… 2
Majitel: G. Harris, hnědák, valach Taurus, 5 let, 8 st. 12 lb. (C. Selby)……….. 3

Ostatní koně v cíli:
Wise Force, 9 st. 2 lb. (R. Lewis)
Greenline, 9 st. 8 lb (J. Munro)
Mollison, 9 st. 8 lb. (K Bracken)
Brazenface, 8 st. 12 lb. (D. Munro)
The Doctor’s Orders, 8 st. 12 Ib. (T. Lewis);
Waterline,8 st. 11 lb. (W. Duncan)
Lightstead, 8 st. 2 Ib. (H. Badger)

Sázkové kurzy:
2:1 Phar Lap
4:1 Waterline
12:1 Greenline
33:1 Mystic Peak a Mollleon
66:1 Wise Force
100:1 Brazenface, Taurus

Phar Lap porazil Mystic Peak o krk, třetí Taurus o délku a 1/3. Mollison daleko vzadu čtvrtý, pátá Greenline, šestá Waterline a Wise Force.

Čas vítěze:  1 :27

Zdroj informací:
Deník Chronice Adeilade,  26. 2. 1931 

Konzervátorka Sarah Babisterová vykonává v Melbourne Muzeu prohlídku Phar Lapa uvnitř skleněné vitríny, zatímco preparátor Kym Haines přihlíží. Foto: Simon O’Dwyer

Tým vysoce kvalifikovaných odborníků pracujících i přesčas, aby udrželi exponát ceněného závodního koně v dobré kondici pro další roky. Tento kůň je mrtvý již 80 let, přesto se na něj nezapomnělo. Ve středu večer krátce poté, co bylo Melbournské Museum uzavřeno, se tým konzervátorů chystá na odstranění skleněného panelu z Phar Lapovy zapečetěné schránky, aby mohl provést údržbu. Je to teprve podruhé za posledních 12 let,kdy tento slavný dostihový kůň absolvuje podobnou prohlídku.

Manažer muzea – Brett Dunlop říká, že pro zajištění ceněného exponátu je třeba klimatizovaného prostředí – s teplotou nastavenou na 20 stupňů a vlhkostí vzduchu 50 – 55 %. Kontrola exponátu se provádí zhruba každých pět let, což má zásadní význam pro zajištění jeho dlouhodobého zachování.To platí dvojnásobně v případě organických materiálů, jako jsou zvířecí kůže, která rovněž vyžaduje nízké osvětlení, aby se zabránilo jejímu vyblednutí.

„Phar Lap je stále zářivě barevný, i když byl několik let vystaven přímému a ostrému osvětlení,“ říká. „Je to zázrak a nádherný exemplář koně. Opravdu ten nejlepší kus práce preparátorů zvířat, co jsem kdy viděl.“

Šampión dostihové dráhy 30 let je prohlédnut a hodnocen. Pozornost je věnována každé změně v jeho stavu, včetně hřívy a švů, kterými je kůže sešita k sobě. Skleněné oči i postroj jsou také pečlivě zkontrolovány a upraveny.

„Podobně, jako restaurátoři umění pečují o staré cenné olejomalby je Phar Lap centimetr po centimetru, kontrolován našimi konzervátory na všech částech. Posuzuje se stav exponátu a sestavuje se celková zpráva,“ dodává pan Dunlop.

Kůže byla natažena na dutý ocelový rám pokrytý papírem a sádrou,o hmotnosti až 120 kg. Exponát je v muzeu k vidění od roku 1933. A je to bezpochyby ten nejpopulárnější exponát našeho muzea. Jen v roce 2013 se tu na něj bylo podívat přes 500 000 lidí. Phar Lap, slavný ryzák má i svou vlastní FB stránku s více než 14.000 lajky.

Narozen na Novém Zélandu, trénovaný v Austrálii, kde po počátečních neúspěších začala jeho oslnivá kariéra. Stal se miláčkem australských domácnosti v prvních letech ekonomické krize díky svým výhrám, které byly jedinou jistotou v těchto těžkých časech. V období od září 1929 do března 1932 odběhl Phar Lap 41 dostihů různých vzdáleností a vyhrál 36 z nich včetně 1930 Melbourne Cupu a 2x Cox Plate.

Tento kůň a národní pýcha Austrálie v ponurých ekonomických časech, záhadně uhnul ve Spojených státech v roce 1932, po vítězství v Aqua Caliente, nejlépe dotovaném dostihu světa. Austrálii zasáhl drtivý národní smutek. Šampión byl vypreparován v New Yorku, což trvalo více než čtyři a půl měsíce. I jeho další orgány byly natolik ceněny, že byly zaslány zpět do Austrálie a na Nový Zéland.Jeho vypreparovaná kůže navlečená na rám skončila v Melbourne Muzeu, jeho kostra v muzeu na Novém Zélandu Te Papa Tongarewa a jeho srdce putovalo do Národního muzea Austrálie.

Příčina Phar Lapovy smrti byla dlouho předmětem diskuzí, spekulovalo se s otravou až po bakteriální infekci.

V roce 2006, vědci pracující na moderním zařízení – synchrotronu – dospěli k závěru, že je téměř jisté, že Phar Lap byl otráven několik hodin předtím, než v USA uhynul.

Tato teorie potlačila všechny předchozí a v červnu 2008 ji podpořilo i Melbourne Museum, které zveřejnilo poznatky z vyšetřování a analýzy šesti žíní z Phar Lapovy hřívy. Na detekci byly použity přístroje s vysokým rozlišením, aby detekovali arsen ve snaze rozlišovat ten, který vstoupil do vlasové buňky prostřednictvím krevního řečiště a arsenu použitého při preparaci infuzí procesem preparátorů. Výsledky ukázaly, že 30 – 40 hodin před svým úhynem požil Phar Lap masivní dávku arsenu.

Zdroj: http://www.theage.com.au/

Ostatky Tommyho Woodcocka, ošetřovatele a pozdějšího trenéra dostihové super star 30. let 20. století – Phar Lapa, byly určeny k rozptýlení ve větru na hřbitově Springvale Botanical Cemetery v Melbourne. Stalo by se tak, kdyby nebylo Louisy Claytonové a její dcery Tengan Ellisové.

Woodcock zemřel v Yarrawonze 27. drubna 1985 a byl zpopelněn o tři dny později. Držba nad jeho ostatky i s pamětní deskou skončila dne 31. prosince minulého roku. Ostatky jeho ženy Emmy bohužel takové štěstí neměly a byly již rozptýleny neznámo kde, neboť Woodcokovi byli bohužel bezdětní, takže v současnosti již nemají žádné žijící příbuzné.

Loise (53) a Tegan (21) společně s Margaret Bensonovou, která v roce 1978 publikovala knihu s názvem Tommy Wooodcock: Příběh neobyčejného australského trenéra, založily sbírku a vybrali 465 dolarů, aby Woodcockovy ostatky mohly zůstat tam, kde jsou.

„V podstatě jsem se dívala na Google, protože Woodcockovo pravé jméno bylo Aaron Treve Woodcock, takže jsem si dělala průzkum a zjistila jsem, že údržba jeho hrobu a ochranná lhůta pro jeho ostatky vypršela 31. prosince minulého roku,“ říká Ellis.

„Tak jsme běžely na hřbitov a zjistily, že vedení se již snaží půl roku najít někoho, kdo by převzal za ostatky odpovědnost. Oslovili několik organizací i lidí, ale nikdo tomuto faktu nevěnoval pozornost.“

„Zeptaly jsme se tedy, zdali bychom to mohly být my, když není, kdo by se o ostatky postaral. Vedení hřbitova souhlasilo, neboť jinak by Woodcockovy ostatky čekal stejný osud jako ostatky jeho ženy.“

„Nebyly jsme si jisté, zdali někdo již něco ohledně toho nepodnikl, neboť informace na webu mohly být neaktuální. Mohli se již ostatků zbavit a pouze neaktualizovali záznamy. Zjistila jsem to ve dvě hodiny ráno, takže jsem samozřejmě musela čekat do otevírací doby než jsem jim mohla zavolat.“

„Všichni tam měli dost času, ale já už pomalu přemýšlela, jak získat peníze, abychom mohly zaplatit. Z rozhovoru nakonec vyplynulo, že jsme přišly tzv. za pět minut dvanáct, protože přijít o měsíc později, byly by  ostatky již nenávratně pryč.“

Interní předpisy hřbitova Springvale Botanical poukazují na fakt, že „jsou si vědomi svých povinností k zemřelým“. Jedním ze zdrojů hřbitova je země, která je k dispozici na památku zemřelých. Za tu se ale musí hřbitovu platit. Pokud není, kdo by platil, obvykle je hrob na náklady hřbitova zničen a na jeho místo přijde nový – aktivní, čili výdělečný.

Dále je v předpisech doložka, že toto může být učiněno až po uplynutí ochranné lhůty. Pokud byl někdo zpopelněn v roce 1976, má právo na ochrannou lhůtu (udržování a umístění svého hrobu) po 25 let. Zástupce hřbitova Rebecca Atkinsová potvrdila, že díky aktivitě Claytonové a její dcery zůstanou tak Woodcockovy ostatky i pamětní deska natrvalo na svém místě.

„Proces ukončení funkčního období hrobu probíhá tak, že nejprve oslovíme příbuzné (či držitele hrobu), pokud samozřejmě již také nezemřeli a oznámíme jim, že ochranná lhůta na hrob vypršela,“ dodává Atkinsová.

„Pokud neobdržíme odpověď přibližně po 4 týdnech, znovu oslovíme příbuzné, abychom jim poslali avízo o ukončení funkčního období hrobu. Pokud se stále neozývají, oslovíme úřady, aby nám pomohly při pátrání. Někdy se stává, že dotyčný již žádné žijící příbuzné nemá, neboť již všichni zemřeli.Pak se snažíme kontaktovat nejen rodinu, ale i osoby blízké a spřízněné (kolegy, přátele, organizace). Pokud se ani přes tuto snahu nepodaří nikoho zkontaktovat, je popel v urně roztroušen na neznámém místě v areálu hřbitova, urna se pak uchovává po 12 měsíců.“

A jak vlastně důchodkyně z Nového Zélandu a její dcera narazily na tyto informace a zachránily památník australské dostihové ikony?

„Posledních několik let jsme se snažily o instalaci pamětní desky ve stájích v Kalifornii, kde zemřel Phar Lap,“ vysvětluje Claytonová.

„Po dvou letech soudních jednání a nerealistických požadavků, které byly kladeny druhou stranou, jsme se zaměřily na sbírání materiálů o muži jménem A. P. Wade, muži, kterému vděčíme za to, že Phar Lap vůbec kdy přišel na svět. Kdyby totiž neprodal Phar Lapova otce Night Raida panu Robertsovi na Nový Zéland, nikdy by žádný Phar Lap nebyl. Tommyho příběhem jsme se detailně začaly zabývat až když jsme zajišťovaly materiál pro knihu o A. P. Wadem, ale pak nás uchvátil. Ponořily jsme se hlouběji a začaly zkupovat knihy o Woodcockovi, abychom porovnávaly fakta a dopracovaly se ke kostře skutečného příběhu. Nakonec jsme narazily na biografii Woodocka z pera Margaret Bensonové vydanou v roce 1978. Rozhodly jsme se stopovat Tommyho životní příběh i poté, co uhynul Phar Lap v roce 1932. Všechny knihy hovoří o tom, co bylo než Phar Lap uhynul, ale málo z nich poskytuje ucelený životní příběh Wooodocka jako takového.“

Matka s dcerou s vydatným přispěním autorky Margaret Bensonové jsou nyní ve fázi, kdy mají připraveny materiály pro novou knihu o životě Tommyho Wooodcocka. Mimo jiné se snaží získat sponzory ochotné investovat do sochy respektovaného trenéra v životní velikosti, která by měla být umístěna na závodní dráze. Oslovily rovněž umělce Wayne Stricklada, který již vytvořil sochu Phar Lapa pro závodiště ve Flemingtonu, ale projekt se vyšplhá až na 80.000 USD.

„Velice mě těší, že někdo bojuje za to, abychom získali permanentní památník této ikony. Pro mne je památníkem na úžasného člověka i má kniha o něm, ale víte jak to je, knihy se přestávají číst i vydávat. Sochy jsou trvalé!“ říká Margaret Bensonová. „Tommy se svým unikátním životním příběhem si zaslouží naše úsilí,“ dodává.

„Existuje mnoho dobrých trenérů, ale žádný se nemůže pochlubit tak unikáním vztahem se svými svěřenci, jako měl Tommy a Phar Lap. Tommy a Phar Lap byli jedním, jejich příběhy se prolínají a jeden bez druhého by nikdy nemohli dosáhnout toho, co se jim společně podařilo.“

Bensonové je dnes 80 let a proto ráda vidí, že její kniha posloužila jako motiv pro tento unikátní projekt. „Víte, má kniha je již 30 let za zenitem, ale Loise a její dcera shromáždily již pěknou sbírku fotografií i materiálů, které za časů, kdy jsem já knihu psala, nebyly k dispozici, uvažují o vydání přepracované verze mé knihy – a mají k tomu mé požehnání,“ dodává Bensonová.

Tommy Woodcock a Phar Lap (1932)

Claytonová rovněž kontaktovala tři z Woodocockových bývalých učňů: Geoffa Laneho, Pata Trottera a Grega Cornishe.

„Strávil jsem s Tommym Woodockem sedm let a tři měsíce. Začínal jsem u něj v roce 1953, to mi bylo 13,“ říká Lane. „Nikdy moc nemluvil o Phar Lapovi, když jsem byl s ním, nikdy se nechtěl pouštět do hlubší konverzace a mluvit o něm. Bylo na něm znát, že se přes jeho smrt nikdy zcela nepřenesl.“

„Jsem rád, že lidé jsou dnes stále ještě ochotni udělat něco, co pomůže udržet při životě legendu jakou byl Tommy Woodcock„, říká Wayne Strickland, který je široce známý pro své koňské umění a je rád, že dostane příležitost zvěčnit Tommyho Woodcocka.

„Mluvil jsem s Tommym, když mi bylo 22, teď je mi 62, navštívil jsem Tommyho a zůstal s ním v Mordialloc. Strávil jsem tam prodloužený víkend, povídal si s ním a pracoval na soše Phar Lapa,“ dodává. „Postavil jsem ho v podstatě z vosku, ale v podstatě mi Woodcock vedl ruku, nyní je tento model ve viktoriánské Národní galerii.  Když jsem tam tehdy byl, udělal jsem také črtu Tommyho Woodcocka a později jsem ji dokončil a namaloval obraz. Nabídl jsem tento obraz Claytonovým. Doufejme, že budou schopny jej prodat a získat tak nějaké finanční prostředky. Tento projekt je pro mne něco velmi zvláštního. Já vím, Black Caviar je skvělá klisna současnosti, ale Phar Lap je prostě jen jeden jediný. V australské dostihové historii nenajdete jiný příběh, který by trumfl příběh Phar Lapa a Tommyho Woodcocka, který byl jeho nedílnou součástí.“

Překlad: Phar.Lap

Zdroj informací: http://www.dailytelegraph.com.au/