Okamžik v čase s nádechem nesmrtelnosti

Tato ojedinělá fotografie, se kterou se již v určité podobě jistě setkal každý fanoušek Phar Lapa, má i svůj specifický příběh. Byla pořížena v Agua Caliente v Mexiku v březnu 1932 a zcela jednoznačně dokumentuje jediněčné pouto australského velikána turfu a Tommyho Woodcocka, jeho ošetřovatele a později i trenéra v jedné osobě. Ani poetická slova básníka vybraně poskládaná do poutavého eposu by nedokázala lépe přiblížit tento zvláštní vztah. Fotografie však nepotřebují slovní komentáře, zachycují neopakovatelné okamžiky v čase a uchovávají je „živé“. A takovým zázračným a neopakovatelným okamžikem k nám promlouvá i tato jedinečná momentka. Každý, kdo se na ni podívá se vrací zpět v čase do nereálné „skutečnosti“, která kdysi bývala pravdivým okamžikem, jež však v současnosti neexistuje. I přesto pro nás tento okamžik zůstal  zachován jako nnedotknutelný a ohraničený v čase, v němž přešel z fáze smrtelnosti do nesmrtelnosti. 
Tato kopie byla vytištěna v San Francisku a patřila muži jménem James Smith, Phar Lapovu kanadskému kováři v USA. Muzeu Victoria ji v roce 2009 věnoval jeho syn, Bill Smith.

Phar Lap a Tommy Woodcock, Mexiko, březen 1932
Text: Phar.Lap
Zdroj fotografie: Muzeum Victoria

Barvitá kresba Phar Lapa plná dynamiky

Do naší již celkem zavedené virtuální galerie přibyl další kousek a jaký kousek! Sama autorka, malířka, která si říká „Tahnja“, o něm prohlásila, že „tento obraz vznikl jako dárek pro jejího dlouholetého přítele, který je obdivovatelem Phar Lapa již po velice dlouhou dobu,“ říká. „No a moje vášeň pro tohoto australského hrdinu 30. let 20. století se naplno projevila právě při tvorbě tohoto obrazu…“

A co na to obdarovaný? „Když jsem mu obraz podala, jeho oči se rozšířily úžasem.Vpíjel se do každičkého detailu…a moje srdce skákalo radostí. Nikdy jsem nezažila krásnější okamžik. Dodnes visí v jeho pracovně jako nepostradatelný doplněk interiéru,“ dodává umělkyně.

Pocity obdarovaného naprosto chápu, i mé srdce poskočilo vzrušením, když jsem tuto kresbu narazila. Ta v naší virtuální galerii chybět nemůže!

Autorka: Tahnja
Námět: „Phar Lap a Jim Pike“

Text: Phar.Lap
Zdroj obrázku:www.redbubble.com

Zenyatta:Tančící královna amerického turfu

Zenyatta (Street Cry – Vertigineux, Kris S.)
Tak oddaní fanoušci překřtili mohutnou klisnu Zenyattu, která svými výkony na dráze překonala legendární a nezapomenutelnou Ruffian. Objevila se na titulní straně W-magazínu a světoznámý deník The New York Times ji nazval koněm, „kterého lze jen stěží porazit, natož ignorovat“. 

Robustní hnědka spatřila světlo světa dne 1. 4. 2004. Na plnokrevné dražbě ročků si klisničku zakoupili manželé Mossovi za tučnou sumu 60.000 USD a pojmenovali ji podle hudebního alba britské skupiny The Police: Zenyatta Mondatta.

Zenyatta po vítězství v Breeder´s Cup Ladies
Zenyatta měla vítězství v krvi – jejím otcem byl hřebec Street Cry, který byl mj. i otcem vítěze Kentucky Derby 2007 jménem Street Sence. V rodokmenu její matky Vertigineux nalezneme skvělého hřebce jménem Kris S.  Schopnosti, které dostala do vínku, využila Zenyatta dokonale. Od okamžiku, kdy vstoupila na dostihovou dráhu připadla všem jako „tančící královna“. Cílem všech svých dostihů totiž vždy „protančila“ s lehkostí exotické tanečtice, přičemž porážela téměř všechny úřadující šampióny.
Zenyatta v sedle s Mikem Smithem po vítězsví v
dostihu Clementa L. Hirsche (Gr.2)

Poprvé se objevila dne 22.11.2007 v závodě pro nezvítězivší koně v Hollywood Parku a okamžitě se ujala vlády: cílem totož prolétla přesvědčivě a bez námahy o 3 délky před 11 soupeřkami. Své první tři závody vyhrála v sedle s žokejem Davidem Floresem, ale v sezoně 2008 (přesněji 5.4.2008 v Apple Blossom Handicapu) se v jejím sedle poprvé objevil sympatický Mike Smith. V tomto Gr.1 dostihu pak spolu přesvědčivě smetli všechny soupeře, cílem totiž prolétli jistě o 4 délky před nimi. Tehdy ještě málokdo tušil, že tohle partnerství se do dějin celosvětového dostihového sportu zapíše zlatými písmeny.

Po výše zmíněném triumfu ukořistila Zenyatta další vítězství v Milady Handicapu (Gr.2) a Vanity Handicapu (Gr.1) v Hollywodd Parku. V dostihu Clementa L. Hirsche (Gr.2) na dráze v Del Mar protnula vítězně cílovou pásku v rekordním čase 1:41,48. V září deklasovala soupeřky v Lady Secret Stakes (Gr.1), přičemž v průběhu dostihu dokázala zrychlit tak, že výsledný čas 1:40,30 ji okamžitě vystřelil do pozice favortiky pro následující Breeder´s Cup Ladies Classic (Gr.1). „Královna“ své fanoušky nezklamala. Na dráze v Santa Anita Parku totiž pole svých soupeřek ladně oběhla a v cíli byla o 1,5 délky před ostatními v čase 1:46,85, což byl druhý nejrychljší čas v historii dostihu. V lednu 2009 získala cenu Eclipse Awards pro starší klisny a vykročila do další sezony. Opět se ujala vlády a se šarmem sobě vlastním ovládla všechny dostihy, ve kterých se objevila. Její vítězná tažení zahrnovala Milady Handicap (Gr.2), Vanity Handicap (Gr.1), kde nesla vůbec nejvyšší váhu v poli a stala se tak druhým koněm, kterému se něco podobného podařilo od roku 1977.  V srpnu 2009 předvedla neuvěřitelnou stíhací jízdu, při které proběhla cílem Clement L. Hirsch Handicapu o hlavu před Anabaa´s Creation. V řijnu obhájila prvenství v Lady´s Secret Stakes, což jí vyneslo pozvánku na start Breeder´s Cup Classic (Gr.1) v Santa Anita Parku, kam „přišla, viděla a vyhrála“.

Zenyatta na tréninkové dráze

Je vůbec první klisnou, které se podařilo triumfovat ve dvou různých Breeder´s Cupech, což jen potvrdilo její fenomenální třídu. Spekulovalo se o ukončení její zářivé kariéry, ale nakonec se na dráze objevila i v roce 2010, přičemž ze své skvělé formy neztratila vůbec nic. Ovládla pole Santa Margarita Invitational Handicapu, když zvítězila s pověstnou lehkostí o 1,25 délky v čase 1,48,20. V dubnu 2010 odskočila do Apple Blossom Handicapu a oslavila své 16. vítězství v řadě. Vyrovnala se tak legendárnímu Cigarovi, Citationovi, Ormondovi či Ribotovi. Vítězné vavříny získala i ve Vanity Invitation Handicapu v Hollywood Parku. V sprnu vyrovnala rekord legendárního Eclipse: 18 startů – 18 vítězných triumfů! V řijnu 2010 se zařadila na list Neporažených plnokrevníků, když si na své konto připsala již 19. vítězství v řadě a stala se tak vůbec první klisnou v Severní Americe, která na dotacích vydělala téměř 7. miliónů dolarů. Start v Breeder´s Cup Classic v listopadu 2010 byl však pro Zenyattu poněkud smolný – dosud neporažená „královna“ zaspala na startu a navzdory své impozantní stíhací jízdě nakonec o hlavu podlehla hřebci Blamovi. I přes porážku na vyhraných dotacích překonala Tiznowa, Johna Henryho i Alyshebu a stala se Koněm roku 2010.

Zenyatta si úžívá svého mateřství
6.12.2010 se úžasná Zenyatta s turfem rozloučila a odebrala se do chovu na Lane´s Farm v Kentucky. Jejím prvním partnerem se stal Bernadini. Na to, zdali bude Zenyatta stejně fenomenální v chovu jako byla na dráze, si ovšem budeme muset chvilku počkat…
Zenyatta v kostce:
Narozena: 1.4. 2004
Chovatel: Maverick Productions, Ltd.
Majitel: Jerry a Anna Mossovi
Trenér: John Shirreffs
Žokej: Mike Smith
Rekord: 20 startů – 19 vítězství, 1 druhá
Vyhrané dotace: 7 304 580 USD
Důležité vyhrané závody:
El Encino Stakes (2008)
Apple Blossom Handicap (2008, 2010)
Milady Handicap (2008, 2009)
Vanity Handicap (2008, 2009, 2010)
Clement Hirsch Handicap (2008, 2009, 2010)
Lady‘s Secret Stakes (2008, 2009,2 010)
Santa Margarita Handicap (2010)
Breeders‘Cup Ladies‘ Classic (2008)
Breeders‘ Cup Classic (2009)

Další pocty a ocenění:
Šampionka amerických starších klisen (2008, 2009, 2010)
Americký Kůň roku (2010)
Cena Secretariat Vox Populi  (2010)
První kůň, kterému byla udělena Cena Williama H. Maye (2011)
Cena NTRA (=National Thoroughbred Horse Associati-
on) „Okamžik roku“ (2008, 2009)
Zenyatta Stakes (2010)
1. místo v žebříčku 10 top klisen všech dob
Zenyatta pedigree:

Autorka článku: Phar.Lap (Inéz Chehaibiová)
Vyšlo v Pony Magazínu – 8/201

Autorka  fotografií: Lucinda Jacobs

Phar Lap aneb další záhada

Peter Wills s fotografií Phar Lapa

Obchodník se starožitnostmi z Ballaratu (NZ) žasne nad „záhadou“ spojenou s originálem fotografie Phar Lapa. Její vznikl obklopuje tajemství, které nicméně můžeme nalézt i v celém životním příběhu tohoto pozoruhodného velikána turfu.  I v něm existují bílá místa, na která již v současnosti nelze nalézt adekvátní odpovědi…

Peter Wills nedávno zakoupil tuto zarámovanou fotografii šampióna, ale její původ pro něj zůstává záhadou. Fotografie jasně ukazuje šampióna v průběhu nějakého závodu, jenže… právě zde začíná slepá ulička: jaký závod to byl a na jakém závodišti Phar Lap tehdy běžel? Jediné, co ví starožitník zcela přesně je, že fotografie 30 let visela nad barem hotelu Carriers Arms na Creswick Road. Když se hotel v roce  1960 zavíral, odnesl si ji Eric Toole, hotelový barman. Ten ji v roce 1969 věnoval své dceři Collen Krzempekové, která ji dlouhá léta opatrovala jako poklad a nedávno ji prodala panu Willsovi.

V hotelu se taky dost sázelo, protože majitel měl vlastní stáje hned na rohu. Ale tahle fotografie je záhadná – nikdo z pamětníků neví, kde mohla být pořízena,“ uvedla Krzempeková.

Reprodukce zmíněné fotografie visí i v Melbournském muzeu

Pan Wills k celé věci ještě dodává, že existuje mnoho předmětů odkazujících k Phar Lapovi, ale jen málo autentických fotografií. Většinou se jedná o padělky či reprodukce původních snímků, což díky technologiím, které jsou k dispozici v současnosti, odhalí jen opravdoví znalci.

Podle článku Kim Quinlanové přeložil Phar.Lap
Zdroj fotografii: Melbourne Muzeum, Morning Herald

Alex Roberts, geniální chovatel či skrblík?

Alex Roberts

V roce 1924 byl pro chovatele plnokrevníků Alexe Robertse nákup rodokmenově výtečného hřebce Night Raida (GB) za 735 liber velice těžkým rozhodnutím. Nikdy totiž za koně příliš neutrácel, i když si rozhodně nemohl stěžovat na nedostatek finančních prostředků. Pro svůj chov nenakupoval drahé koně ze zásady.  Byl totiž tak trochu skrblík. Pořizoval si koně s pochybným původem a to i když mu  nabízeli kvalitní hřebce s dobrým původem.  Svůj chov tak vybudoval na jedincích nevýrazné chovné hodnoty. Vkrádá se tedy otázka, zdali dopředu tušil, že se Night Raid zakrátko stane jedním z nejvyhledávanějších plemeníků Austrálie 30. let 20. století, anebo bylo vše jen dílem prosté náhody? 

Dle vyprávění rodinných příslušníků byl Alex Roberts v mládí okouzlující mladík s dobrým vkusem a slabostí pro hezká (a bohatá) děvčata. Nebylo se tedy čemu divit, že se oženil s atraktivní Ethel Moorhousovou, jejíž rodiče byli samozřejmě jaksepatří za vodou. Zpočátku se zajímal i o lokální politiku na Timaru, chodil na ragby a kriket, ale víc ho lákaly koňské a psí dostihy.Netrvalo dlouho a přešel ze strany pouhého účastníka a sázejícího na stranu druhou a začal dostihové koně chovat. Téměř okamžitě proslul svými trefami do černého.

První chovatelské úspěchy slavil, když své klisny poslal k plemeníkovi jménem Martian. Dodnes je ovšem sporné, zdali by tak učinil, kdyby majitel plemeníka nebyl s jeho rodinou spřízněn sňatkem. Lze se tedy domnívat, že dostal speciální cenu, platil-li vůbec něco…

Koně z jeho chovu se v dostizích velmi dobře umisťovali. Roberts byl po celý život neúnavným dříčem a vizionářem, který  vždy zvažoval všechny možnosti, aby dosáhl splnění svých cílů. Ještě před svatbou přišel k poměrně slušné sumičce peněz, s nimiž však dokázal řádně naložit a zajistil si tak slušný příjem pro léta příští.
Psal se 16. listopad 1930. Roberts seděl na své dřevěné verandě a s pýchou obdivoval svou nejdražší investici – hřebce Night Raida.

Night Raid (GB) – tato fotografie jej zachycuje v roce 1932.

Po bouřlivých 14 dnech australskou i novozélandskou dostihovou scénu opanovali jeho výteční potomci: Phar Lap a Nigtmarch, pocházející z jeho chovu na Seadown Studu. Byl pyšný – jeho odchovanec Phar Lap zvítězil ve čtyřech klasických dostizích během jediného mítingu. Připsal si mj. i lehké vítězství v Melbourne Cupu 1930! „Jeho“ Phar Lap byl postrachem všech majitelů dostihových stájí a dokonce i realizační tým jeho polobratra – Nightmarche. Trenér koně, Alec McAulay i majitel Alf Louisson se Phar Lapa zalekli natolik, že se rozhodli vrátit se se svým svěřencem raději zpět na Nový Zéland a to i za cenu, že  do New Zealand Cupu byl Nightmarchovi předepsán váhový handicap 60 kg. /Pozn. v té době se žádnému koni nepodařilo donést do cíle víc než 57 kg/. Přesto se McAulay a Louisson jednoznačně shodli v názoru, že je pravděpodobnější, že Nightmarch zvítězí s váhovým handicapem než porazí Phar Lapa.

Nightmarchův návrat na Nový Zéland tak signalizoval Phar Lapovu dostihovou dominanci. Vezmeme-li v úvahu, že Nightmarch vyhrál Melbourne Cup v roce 1929 (Phar Lap tehdy skončil třetí) a díky svému vítězství se stal teprve druhým koněm trénovaným a narozeným na Novém Zélandu od roku 1916, kterému se podobný triumf podařil (první byl Sasanof v roce 1916). Ve stejném roce překonal čtyřletý Nightmarch váhový rekord, když s 58 kg v sedle hravě zvítězil jak v Epsom Handicapu, tak v ceněné Cox Plate. Mnozí turfmani mu připisovali status nejlepšího mílaře Austrálie pro rok 1929. Hravě naplnil předpoklady svého trenéra a majitele, ale pokud šlo o Phar Lapa, byl vždycky až druhý. 
Alex Roberts měl všechny důvody být sám se sebou spokojený. Jeho „nemoderní“ plemeník se nyní stal horkým želízkem v ohni pro všechny australské chovatele plnokrevníků. Jeho dva synové si připsali šest vítězství a jedno druhé místo v klasických dostizích – to byl rekord, který jen tak nějaký plemeník nepřekoná. Vždyť Night Raid dal vítěze největších dostihů Austrálie: Melbourne Cupu a Cox Plate! 
Pomineme-li však výborný rodokmen, neměl Night Raid příliš velkou šanci, že se stane plemeníkem, neboť ve Velké Británii byl na dráze jen průměrným koněm, proto také bylo rozhodnuto o jeho exportu na Nový Zéland. Nicméně tam se dokázal prosadit a zapsat své jméno navždy do historických análů trufu jako otec dvou fenomenálních koní, díky čemuž se jeho připouštěcí poplatek v srpnu roku 1931 vyšplhal z původní sumy 20 liber, jež platili chovatelé v roce 1924, na neuvěřitelných 130 liber. Pro srovnání: připouštěcí poplatek předních novozéladských plemeníků – Chief Rulera a Illiada – se pohyboval okolo 100 liber. V Austrálii vévodili žebříčku tři přední plemeníci – Constant Son, Heroic a Highfield a jejich připouštěcí poplatek čítal také 100 liber.

Roberts musel být zřejmě Night Raidem naprosto posedlý, uvážíme-li, že jistý kupec mu za něho nabídl pohádkovou sumu 10.000 liber (!!!), což byla v době hluboké ekonomické krize nehorázná částka, která by chovatele zajistila po zbytek jeho života, ten však s díky odmítl.

Toto nás přivádí k věčné otázce, kterou si kladou chovatelé plnokrevníků po celém světě. Týká se chovatelského spojení, které dalo dostihovému světu Phar Lapa. Byl ryzák opravdu výsledkem pečlivého chovatelského plánu, nebo byl – jak se často říká – zázrakem, který překonal svůj „skromný“ původ?

Fotografie Phar Lapových rodičů – vlevo Entreaty s Phar Lapovým bratrem,
vpravo Night Raid (GB) v dražebním ringu. Jeho anglický majitel byl přesvědčen, 
že hřebec je naprosto k ničemu a veřejně zpochybnil, že byl mohl být otcem 
fenomenálního Phar Lapa.

Alex Roberts je ve Phar Lapově  příběhu často přehlíženým elementem, proto byly otázky tohoto typu dlouho zcela ignorovány. Bohužel dnes je již těžké na ně nalézt adekvátní odpovědi, neboť chybí záznamy, ale možná nám může mnohé vyjasnit, když se podíváme na život chovatele Robertse – i když jej budeme načrtávat pouze jako malíř skicu.

Ale o tom si povíme zase příště…
Autorka článku: Phar.Lap
Obrázek: Melboursnké Muzeum